Moskva/Kyjev – Dluhopis za celkem tři miliardy dolarů (asi 65 miliard korun) bude Rusko po Ukrajině možná vymáhat předčasně. Zemi rozvrácené dlouhodobým konfliktem by ale v takovém případě hrozila platební neschopnost. Kyjev se proti tomu brání snahou o právní zpochybnění dohody o půjčce. Ruská strana ale považuje takový argument za nepodložený.
Rusko hrozí Ukrajině tlakem na předčasné splacení dluhopisu
Otázka úvěru, který Rusko poskytlo vládě bývalého prezidenta Viktora Janukovyče před jeho únorovým svržením, by mohla ještě více zhoršit finanční situaci Ukrajiny a ještě více narušit nynější špatné vztahy obou zemí. „Tvrzení ukrajinských úřadů, že prodej dluhopisu byl uskutečněn nezákonně, je zcela nepodložené,“ uvedla banka VTB, která je mateřskou společností VTB Capital. Prodej byl podle ní v naprostém souladu s anglickou legislativou, jíž se dluhopis řídí, i příslušnými ukrajinskými zákony.
Ukrajinská bezpečnostní služba zahájila ve čtvrtek trestní stíhání bývalého ministra financí Jurije Kolobova. Ten se prý zorganizováním emise a prodeje dluhopisu dopustil zneužití funkce a porušil zákon o rozpočtu. Kyjev také tvrdí, že prodej dluhopisů zahrnoval nezákonný poplatek 450 tisíc dolarů upisovatelské finanční společnosti VTB Capital.
Ruský ministr financí Anton Siluanov agentuře Reuters ve čtvrtek řekl, že Kyjev se snaží půjčku zpochybnit, aby ji nemusel splatit. Dodal, že pokud oficiální údaje potvrdí, že Ukrajina porušila jednu z podmínek dohody, mohla by Moskva brzy požádat o splacení dluhopisu.
Investory do ukrajinských dluhopisů už několik týdnů znepokojuje možnost, že by Rusko využilo v dohodě o dluhopisu článku, který Moskvu po překročení určité úrovně ukrajinského státního dluhu opravňuje k tomu, aby požádala o okamžité vrácení půjčky. Strach z takového kroku dnes vyhnal cenu pojištění ukrajinských dluhopisů na maximum za sedm měsíců.
Příslušná klauzule v dohodě o dluhopisu říká, že „celkový státní a státem garantovaný dluh by v žádné chvíli (během platnosti dohody) neměl překročit 60 procent ročního nominálního domácího produktu Ukrajiny“. Siluanov uvedl, že tento práh už byl zřejmě překročen, jak naznačují neoficiální statistiky a vývoj kurzu hřivny.
Ukrajina je nyní plně závislá na finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF), který pro ni koncem dubna schválil dvouletý program v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (přes 367 miliard Kč). Začátkem září MMF upozornil, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i v příštím roce.