Česká ekonomika roste, deficit klesá. Čísla ovlivnila revize HDP

Praha – Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) po revizi HDP. Vedle toho deficit veřejných financí loni podle ČSÚ klesl na 1,3 procenta HDP, a to ze čtyř procent platných pro rok 2012. Výpočty jsou ovlivněné revizí HDP po přechodu na novou celoevropskou metodiku. Podle odborníků to nicméně celkový pohled na vývoj ekonomiky zásadně nemění.

Nový způsob výpočtu i tak čísla trochu pozměnil. Statistici původně počítali s meziročním růstem 2,7 procenta a s mezičtvrtletní stagnací. „Revidovaná data o HDP přinesla mírně optimističtější pohled do minulosti. Recese české ekonomiky byla o něco mělčí, než jsme se domnívali. Změna metodiky zvedla český HDP v letech 2012 a 2013 nad hranici čtyř bilionů korun. Pro druhé čtvrtletí letošního roku jsme změnou metodiky získali navíc celých pět procent HDP. Celkový pohled na vyváženě ožívající ekonomiku se nemění,“ vysvětluje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Nová metodika byla zavedená kvůli novému evropskému standardu vycházejícímu z celosvětového standardu SNA 2008. Novinkou je například zavedení kapitalizace výdajů na výzkum a vývoj, drobného majetku a vojenských výdajů, jež byly dříve brány jako běžné náklady. Podle nové metodiky jsou ale například výdaje na výzkum a vývoj chápány jako budoucí ekonomický přínos.„Význam revize HDP je pro laickou veřejnost omezený, pro ekonomy a statistiky by se ale dal přirovnat k významu nového obchodního zákoníku pro právníky,“ uvedl Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Meziroční zlepšení HDP mělo podle odborníků několik důvodů. Svou roli sehrály výdaje na tvorbu kapitálu, které vzrostly o 1,9 procenta a výdaje na konečnou spotřebu, jež zaznamenaly zvýšení o 0,9 procenta. Meziročně stouply výdaje u konečné spotřeby o 2,2 procenta a u tvorby kapitálu o 6,3 procenta. Jako třetí hlavní důvod zlepšení hrubého domácího produktu uvádějí statistici saldo zahraničního obchodu. 

„Vzhledem k pozitivnímu vývoji řady předstihových ukazatelů lze očekávat pokračování ekonomického oživení i ve zbytku letošního roku. HDP by měl za celý letošní rok růst o 2,8 procenta,“ říká hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Přesto pro naší ekonomiku bude důležitý vývoj na největších exportních trzích, zejména v Německu a dalších státech eurozóny, na kterých byly v posledních měsících pozorovány signály ochabnutí růstu. Čísla pro příští rok může vedle toho ovlivnit také ukrajinská krize a ruské sankce.

Dopady revize do HDP
Zdroj: ČT24

Deficit si díky revizi polepšil z 1,44 na 1,3 procenta

Stejně jako nová metodika ovlivnila výpočty růstu HDP, tak pozměnila i čísla deficitu českých veřejných financí. Původně odborníci počítali s deficitem za rok 2013 1,44 procenta, který se díky revizi snížil na 1,3 procenta. „Oproti notifikacím z dubna 2014 došlo ke změně výše deficitu vlivem metodických změn v ESA 2010. Změna ve výši deficitu vládních institucí za rok 2013 je současně ovlivněna zapracováním výsledků ročních statistických zjišťování a zpřesněných údajů o výši vybraných daní,“ uvedl Český statistický úřad.

Revize HDP zároveň snížila výsledné číslo veřejného dluhu. Český veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu loni stoupl na 45,74 procenta ze 45,5 procenta v roce 2012. Ale podle staré metodiky statistici ještě letos v dubnu uváděli dluh ve výši 46,04 procenta. Pro přijetí eura je nezbytné, aby celkový státní dluh nepřekročil 60 procent HDP.

Státní rozpočet vykázal na konci září schodek ve výši 34,4 miliardy korun. To je téměř o čtyři miliardy méně než ve stejném měsíci loni. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 112 miliard korun. Premiér Sobotka (ČSSD) i ministr financí Babiš (ANO) již ale uvedli, že deficit bude asi 90 miliard.

Stát také letos hospodařil nejlíp od roku 2008. Schodek rozpočtu ke konci září nepřesáhl hranici 35 miliard - to je o čtyři miliardy lepší výsledek než loni. Pomáhá slušné tempo ekonomiky. Stát díky tomu vybírá víc na daních i dalších odvodech. Platí přitom jednoduchá rovnice: Čím vyšší růst ekonomiky, tím víc peněz přiteče na daních do státního rozpočtu. Za prvních devět měsíců vybrala vláda na daních o 20 miliard víc než ve stejném období vloni.

Ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že by vláda mohla hospodařit s mírně nižším rozpočtovým schodkem než loni, kdy byl 81 miliard korun. Podle pravicové opozice by ale měl klesnout deficit mnohem výrazněji.

Sobotkův kabinet přitom už v listopadu a prosinci plánuje přidat státním zaměstnancům tři a půl procenta. To přijde stát na miliardu, se kterou rozpočet nepočítal. Ani to ale letošní hospodaření státu neohrozí.

Vydáno pod