Praha – Pokud by hodnota neevidovaného majetku přesahovala deset milionů korun, měla by finanční správa vyzvat k prokázání jeho původu. Počítá s tím návrh zákona o prokazování původu majetku z dílny ministerstva financí. V případě, že by majitel původ majetku řádně nevysvětlil, následovalo by zdanění. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová nicméně zdůraznila, že se nejedná o plošnou povinnost pro všechny občany ani o majetkové přiznání. Nový zákon by měl platit od roku 2016.
Prokazování majetku: Ministerstvo navrhuje hranici 10 milionů
Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nicméně upozornil, že předložený text je zatím jen návrh. Nyní jej projedná koaliční rada a poté vláda. „Majetek, jehož hodnota neodpovídá příjmům, bude podroben zdanění, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů,“ uvedla Hornochová. Jedná se tedy o zdanění nepřiznaných příjmů, nikoliv odčerpání nelegálního majetku.
„Zabavování majetku získaného z trestné činnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení a příslušných soudů,“ vysvětlila Hornochová. "Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce," konstatovala náměstkyně s tím, že penále může dosáhnout výše až 100 % (pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 %; u daně do 2 milionů by mělo být 20 %).
„Základním principem je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Přitom není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální, či nelegální cestou. Za významný je považován rozdíl alespoň 10 milionů korun,“ uvedlo ministerstvo financí.
Právě v souvislosti s daňovým přiznáním by měla finanční správa výši majetku analyzovat. Pravomoci této instituce se proto rozšíří – bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, z příjmů bude zkoumat položky zdanitelné, osvobozené od daně i nepodléhající dani. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku by nově mohly hrozit až čtyři roky vězení.
„Netýká se to slušných lidí a občanů. Týká se to někoho, kdo má obrovský majetek a čelí podezření. Je normální všude ve světě, že když finanční správa zjistí velký majetek, tak se může zeptat. Naše finanční správa se nemůže zeptat. Nemá de facto žádné kompetence ani autoritu,“ postěžoval si šéf státní kasy Babiš. Původ majetku se prokazuje například v Bulharsku, Dánsku, Maďarsku, Německu nebo Španělsku.
GALERIE
videogallery_478825
Odporuje to principu svobodné společnosti, soudí opozice
Opoziční TOP 09 zákon kritizuje. Vadí jí, že důkazní břemeno přejde ze státu na podezřelého. „Pokud řekneme, že důkazní břemeno je na straně podezřelého, a necháme státní moc, aby libovolně nasvítila reflektor na toho, kdo se jí líbí, nebo nelíbí, tak končí demokracie,“ varoval šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Návrh odmítl i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Představa, že by stát měl mít detailní přehled o majetku jakéhokoliv občana, je pro mě nepřijatelná. Podle mě to odporuje ideji svobodné společnosti,“ míní Skopeček. Zároveň je přesvědčen, že stát už dnes disponuje dostatečnými prostředky k tomu, aby daňové úniky postihoval.
„Možná najdeme nějaký neprokázaný majetek, ale zaplatíme za to tím, že každý, kdo má nějaký majetek, bude otravován státem, bude mu lezeno do soukromí,“ předpovídá Skopeček, podle kterého nová opatření nebudou mít významný dopad do státního rozpočtu.
Petici za přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku rozjela před volbami Strana práv občanů, zákon dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Podle něj má jít o účinnou zbraň v boji proti ekonomické kriminalitě. Hlava státu už dříve naznačila, že hranice pro prokazování původu majetku by měla být 20 milionů. Jinak prý půjde o otravování lidí, kteří například vlastní auto a dům či větší byt.