Odvody těžařů do státní kasy: Ve hře jsou peníze pro obce i zaměstnanost

Most – Mezi těžaři a státem graduje spor, ve kterém se jedná o velké peníze a možné masové propouštění. Plán ministerstva financí vybrat od firem miliardy korun se zastavil na necelých 600 milionech. S touto částkou teď počítá návrh státního rozpočtu jako s výběrem poplatků za těžbu v příštím roce. Hnědouhelné společnosti ale tvrdí, že i takové zdražení je může zlikvidovat. Obyvatelé obcí poblíž dolů se bojí o práci a starostové zase o dotace.

Video Události: Spor o poplatky za těžbu
video

Události: Spor o poplatky za těžbu

V návrhu státního rozpočtu, který už v Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením, se počítá s příjmy z těžební činnosti ve výši 580 milionů korun, ještě loni to bylo pouze 80 milionů. Zákon, podle kterého se budou nově těžařská rypadla otáčet, přitom stále ještě čeká na jednu podstatnou číslovku – kolik mají do státního rozpočtu těžaři odvádět od poloviny příštího roku.

O tom se budou ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) bavit příští týden. „Na základě jednání se zástupci těžebních společností jsem přijal jejich výzvu a oslovil ministra financí kvůli dalším jednáním,“ říká Mládek.

Mluví se však o čtyř až šestinásobku, ani tolik ale společnosti platit nechtějí. Mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský připouští, že suma v tomto rozmezí by byla příliš vysoká a muselo by se začít propouštět. Třeba Mostecku by tak hrozila až 16procentní nezaměstnanost do čtyř let. Přijatelné podle Budinského není ani trojnásobné zvýšení.

Tratily by firmy, lidé, stát i obce

Původně se přitom plánoval až desetinásobek, který by podle Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí připravil během několika let o práci přes 6 000 lidí a stát by kvůli tomu přišel o 2,5 miliardy. Navíc by tratily také okolní obce, které si díky penězům od těžařů mohou dovolit značný rozvoj svého území. Tyto peníze totiž tvoří nezanedbatelnou část obecních rozpočtů.

Co přesně by zdražení, o němž sněmovna hlasuje, znamenalo, ale zatím nikdo neví. Slibovanou studii dopadů ministerstvo totiž zatím neukázalo. „Bohužel jsme do dneška nedostali v písemné formě ani návrh změny horního zákona a samozřejmě ani studii dopadů,“ říká předseda Sdružení odborových organizací CCG Most Jaromír Franta.

Firmy v Česku dosud platily 6 korun a padesát haléřů za vytěženou tunu hnědého uhlí. Míň než v Polsku a stejně jako na Slovensku. V Německu jednotlivé spolkové země poplatky většinou odpouštějí.