Elektronická evidence tržeb bude v Česku zavedena postupně

Praha - Elektronická evidence tržeb, jejíž hlavním cílem je omezit v tuzemsku daňové úniky, by se měla v průběhu roku 2016 zavádět postupně. Vyplývá to z návrhu ministerstva financí, které tak částečně vyšlo vstříc požadavku Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Hned od ledna bude povinnost platit pro stravovací a ubytovací služby, v dubnu se přidají obchodníci a v červenci pak všechny ostatní typy služeb. Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové plánuje rezort také snížení DPH pro restaurace z 21 procent na 15 procent.

„Budeme navrhovat, aby elektronická evidence tržeb byla zaváděna postupně, protože to bude zcela nový systém, který kdyby se zatížil jednorázově, tak nikdo nevíme, co to udělá,“ uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Detailně má být náběh systému popsán v zákoně o evidenci tržeb, který je těsně před dokončením.

„Od 1. ledna 2016 by měly evidenci podléhat restaurační, stravovací a ubytovací služby, od 1. dubna 2016 pak maloobchod/velkoobchod a následně od 1. července 2016 ostatní činnosti, například kadeřníci, obuvníci, svobodná povolání a tak dále,“ upřesnil mluvčí ministerstva Radek Ležatka.

Ministerstvo financí věří, že postupným zavedením evidence tržeb poskytne malým a středním podnikatelům dostatečný čas na přípravu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků však chtěla spuštění dálkového on-line dohledu nad tržbami pro drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři, odložit minimálně o jeden rok.

Ministerstvo financí podle Hornochové také zvažuje snížení DPH pro restaurace. „To, co zní reálně, je opravdu na ty restaurační služby snížit DPH z 21 procent na 15 procent, což v podstatě sladí tu sazbu s prodejem potravin jako takových,“ řekla náměstkyně pro daně a cla v Ekonomice ČT24.

Simona Hornochová v Ekonomice ČT24:

Kolika restaurací a dalších podnikatelů v pohostinství by se dotkla první vlna zavádění elektronické evidence tržeb?
„Přesná evidence počtu těch míst, která budou podrobena tomu systému, není, ale jak se bavíme se všemi možnými svazy, s Českým statistickým úřadem a podobně, tak to vypadá na desítky tisíc míst v oboru restaurací, pohostinství, hotelů a podobně.“

Kdy bude mít stát připravený informační systém, do kterého by se měli podnikatelé připojovat?
„V současné době tu zakázku připravujeme. Chorvatsko dokázalo ten systém vybudovat během šesti měsíců, já si myslím, že v České republice to bude trochu složitější už jen kvůli administrativním překážkám, které máme. Každopádně věřím tomu, že bude dostatečně včas. To, co je naprosto nutné, je dát určité přechodové období pro testování těm subjektům, které by se měly zapojit.“

To by podle Vás mělo začít kdy?
„Pokud má skutečně začít vstup do toho systému 1. ledna 2016, počítám, že minimálně tři měsíce bude potřeba mít na to, aby ty subjekty se přizpůsobily a hlavně si stihly otestovat systém. Rozhodně předtím, než to bude spuštěno naostro pro kohokoliv, musí existovat nějaké testovací období.“

Zavádění elektronické evidence tržeb
Zdroj: ČT24

Podnikatelské svazy: Termíny se v praxi možná nestihnou

Zavedení elektronické evidence tržeb má v ekonomice snížit nebo dostat pod kontrolu platby v hotovosti. Systém by měl omezit takzvanou šedou ekonomiku, která v ČR tvoří přibližně 16 až 20 procent hrubého domácího produktu, tedy asi 600 miliard korun. Stát totiž platbou bez dokladu přichází o daňové příjmy z DPH.

Ministerstvo financí se opatřením inspirovalo v Chorvatsku, kde centrální evidence tržeb přispěla k výrazně lepšímu výběru daní. „V průměru se nahlášené tržby zvedly o padesát procent, dokonce v pohostinství to bylo sto procent a v malých obchodech okolo sedmdesáti osmdesáti procent,“ uvedl chorvatský ministr financí Boris Lalovac.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků v polovině října uvedla, že pokud ministerstvo financí neoznámí technické řešení elektronické evidence tržeb do konce letoška, pak od roku 2016 není šance opatření zavést. Podle analýzy asociace by náklady na zavedení systému mohly u jednotlivých obchodníků a živnostníků činit od dvou do 30 tisíc korun.