Kádner: Horní zákon bere lidem práci, obcím peníze nepřidá

Praha – „Ministři Babiš a Mládek připravují zákony, které v Ústeckém kraji zvýší nezaměstnanost a cenu tepla,“ upozornil poslanec David Kádner (Úsvit) na to, že novela horního zákona sice zdvojnásobuje úhradu z vytěženého nerostu u uhlí, obce ale po novele dostanou z těžby prostředků výrazně méně. Pokud se totiž nyní poplatek za těžbu dělí v poměru 75 procent pro obce a čtvrtina pro stát, po novele by měly státu připadnout dvě třetiny těchto prostředků a obcím jen třetinu. Ministerstvo ale slibuje, že díky zvýšení odvodů těžařů zůstane obcím zhruba stejný „balík“ peněz.

„Ministr Babiš tak vytuneluje uhelné regiony o půlmiliardy korun a všechny negativní dopady se přitom projeví právě v obcích,“ domnívá se Kádner, který rovněž upozornil na to, že vláda nevyčíslila dopady novely na ekonomiku postižených regionů. V regionech jako Mostecko, Chomutovsko nebo Sokolovsko je přitom vysoká nezaměstnanost. „Není vypočítáno, jak se tato nezaměstnanost zvýší,“ upozornil Kádner, podle něhož hrozí zvýšení nezaměstnanosti v řádech procent.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale již začátkem listopadu řekl, že není důvod, aby těžařské firmy propouštěly lidi. „Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ,“ uvedl tehdy. Podle ministerstva průmyslu a obchodu má nová právní úprava ponechat obcím zhruba stejné množství peněz.

Se zvýšenými příjmy počítá už návrh státního rozpočtu na rok 2015, novela horního zákona přitom ještě zdaleka nebyla schválena, upozornil Kádner. „Navrhuji tyto plánované prostředky vyškrtnout ze státního rozpočtu,“ uvedl poslanec. „Tento zákon se projednává zcela překotně a proti rozpočtovým pravidlům,“ dodal.

Ministerstvo: Novela nestanoví maximální výši úhrady za těžbu

Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že výše těžebních poplatků se nově nebude určovat zákonem, ale vládním nařízením. Podle Miroslava Kynčla z tiskového oddělení MPO se ustanovení stalo bezpředmětným kvůli změně výpočtu poplatků, která se již nebude určovat podle tržní ceny. „Nově bude výše úhrady vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů stanovené nařízením vlády,“ uvedl. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Těžba uhlí
Zdroj: ČT24/Kateřina Hubertová

To, že v návrhu omezení poplatku chybí, vadí některým těžařům. „Horní zákon by měl jasně definovat maximální výši poplatků a podmínky, za kterých je možno jeho výši měnit,“ řekl David Vidomus, vedoucí komunikace Czech Coal Group, do které patří společnost Vršanská uhelná.

Skutečná výše poplatků dohodnuta není

O výši poplatků za těžbu hnědého uhlí jedná ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) se šéfem financí Andrejem Babišem (ANO). Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Podle Mládka by se poplatky nyní zvýšily dvojnásobně. S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný „balík“ peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Kádner: Horní zákon bere lidem práci, obcím peníze nepřidá (zdroj: ČT24)

Místa těžby uhlí na severozápadě Čech

  • Lom Československé armády – leží v podhůří Krušných hor
  • Bílina – těžba postupuje od města směrem na Lom a Mariánské Radčice
  • Vršany u Mostu – těžba postupuje směrem na Krušné hory
  • Důl Nástup – leží mezi Chomutovem, Kadaní a vodní nádrží Nechranice