Moskva oznámila zrušení projektu v hodnotě 40 miliard dolarů (897 miliard korun) právě kvůli nesouhlasu Bulharska, jemuž spolupráci na plynovodu s Ruskem zakázal Brusel. „Co se týče South Streamu, Evropská unie a Bulharsko spolupracují na vyřešení zbývajících otázek. Tyto zbylé problémy nejsou nepřekonatelné,“ řekl Juncker novinářům. „South Stream je možné postavit. Podmínky jsou dávno jasné . . . Míč je teď na straně Ruska,“ dodal Juncker podle agentury Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že Moskva není s to realizovat výstavbu plynovodu bez bulharského souhlasu. Bulharsko počátkem června na žádost Evropské komise pozastavilo přípravné práce na plynovodu v reakci na březnové připojení ukrajinského Krymu k Rusku.
Evropská komise však den poté sdělila, že příští týden bude i přes prohlášení z Moskvy pokračovat v jednáních o South Streamu. Ten měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což Evropa již opakovaně zažila před osmi a následně před pěti lety.
Bez nového zdroje plynu utrpí zejména energetická bezpečnost balkánských zemí. Rusko už vyjádřilo připravenost jednat s některými ze zemí, které se zúčastnily plánované výstavby South Streamu, aby je případně zahrnulo do trasy jiného plynovodu.
- Projekt South Stream měl stát 39 miliard dolarů (787,3 miliardy korun).
- Plynovod o délce více než 2 000 kilometrů mel vést Černým mořem a dále přes území Bulharska, Srbska, Maďarska, Slovinska do severovýchodní Itálie.
- Ročně by měl přepravit 63 miliard metrů krychlových plynu.
- Akcionáři plynovodu jsou kromě Gazpromu francouzská energetická firma EDF, německá firma Wintershall a italská skupina Eni.
- South Stream je považován za konkurenta plánovanému plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP). Ten by měl přepravovat plyn z nalezišť v Ázerbájdžánu.
