Praha – Spor o limity těžby uhlí přerušil pondělní projednávání státní energetické koncepce, která má na několik desetiletí určit energetickou budoucnost Česka. Sobotkův kabinet tak pokračuje v praxi neustálého odkládání, kterou zavedla už Rusnokova vláda. O prolomení těžebních limitů, dostavbě Temelína i možnostech obnovitelných zdrojů mluvil v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec Česka pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Bartuška: Těžební limity jsou jednou z mála našich jistot
Bartuška: Debatu o těžebních limitech bychom měli uzavřít (zdroj: ČT24)
Hlavní surovinou z hlediska výroby elektřiny i tepla je v Česku zatím uhlí. Limity těžby uhlí koncepce zatím neřeší. A právě spor o to, jestli v koncepci má být to, že limity těžby uhlí nebudou prolomeny, byl důvodem k tomu, že vláda dnes koncepci neschválila, jednání přerušila. Jaký je váš názor? Vypadá to, že limity těžby uhlí jsou horké téma. Měly by být prolomeny?
Já myslím, že by neměly být prolomeny, je to jedna z mála jistot, kterou u nás máme. Platí od roku 1991 a myslím, že bychom měli tuto debatu uzavřít.
Takže prezident Miloš Zeman, který říká, že limity někdy prolomeny budou, se mýlí podle vás?
Já myslím, že mnoho lidí má v tomhle směru názor. Je to v pořádku, ale myslím si, že potřebujeme nějakou jasnou strukturu pro naši energetiku na příští desetiletí. A součástí by měly být podle mě jasné limity. Myslím, že pokud se budeme dívat víc na situaci okolo nás, na Evropu a na její souboj s uhlíkem, s CO2, je člověku jasné, že za příštích deset patnáct let bude z ekonomického hlediska velmi obtížné pálit uhlí.
I v Německu se ale ukázalo, že navzdory těm zeleným plánům uhlí je dál surovinou, kterou Německo využívá taky. Čeští těžaři si stěžují, že Státní energetická koncepce počítá s nárůstem podílu dováženého uhlí. Nemělo by Česko v tomhle směru víc využít svoje vlastní zdroje než dovážet uhlí sem do Česka?
V téhle chvíli díky americkému břidličnému plynu je uhlí ze Spojených států mimořádně levné. To uhlí, které se dneska pálí v Německu, je převážně ze Spojených států. Jak moc je to ekologické, vozit uhlí odněkud z Montany nebo Západní Virginie do Německa a tam ho pálit, to je otázka. Ale každopádně se to vyplatí.
Přežijí v Česku za takové situace centrální rozvody tepla, které jsou do značné míry závislé právě na uhlí?
To je klíčová otázka u nás. Naprosto klíčová. Uhlí potřebujeme primárně pro kotelny, nebo je musíme přestavět na něco jiného. To, co vidím jako největší problém české energetiky, je to, že se v zásadě začne rozdělovat na dvě naprosto oddělené části. Lidé, kteří na to mají a mají vlastní dům nebo bydlí na vesnici, budou více méně soběstační, neboť už si dneska můžete dovolit za pár set tisíc korun být soběstačná. Pro lidi na sídlištích a ve velkých městech tahleta možnost není. A energetika bude stát víc a víc sociálních problémů.
Státní energetická koncepce obsahuje šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě nazvané optimalizovaný scénář, která mimo jiné předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se mělo stát jádro, následované zemním plynem a ropou. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) již v polovině prosince materiál, který byl připravován více než pět let, podepsal. Už dříve se Mládek nechal slyšet, že stát nechce variantu plynovou, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani variantu, která sází na obnovitelné zdroje. Uvedl, že vláda hodlá naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.
Česko se podle energetické koncepce mělo soustředit na jádro. Menší důraz, než třeba Německo, klade na obnovitelné zdroje. Nebude to pro nás nevýhodné? Proč jdeme opačným směrem než Německo?
Tak zaprvé nemáme moře a mořské pobřeží, kde jsou větrné elektrárny ekonomicky výhodné. U nás je prostor pro větrné elektrárny poměrně malý. Jsou to primárně hory, což jsou většinou chráněné oblasti, nebo národní parky. Fotovoltaika, to jsme si vyzkoušeli. Myslím si, že největší podíl nakonec u nás bude tvořit voda, vodní zdroje, a biopaliva nebo přesněji bioplyn a další biologicky rostoucí obnovitelné zdroje.
Jaderná energetika je ale poměrně drahá záležitost, navíc hodně citlivá na stabilní ekonomické a politické prostředí. V čem je její výhoda oproti ostatním zdrojům energie?
Asi největší výhoda je v tom, že palivo, jaderné palivo, tvoří jenom malinkatou část provozních nákladů elektrárny. U plynové tvoří náklady na plyn okolo 70 procent ceny vyrobené elektřiny. Jaderné palivo tvoří zhruba 2 procenta nákladů na provoz elektrárny. Takže výkyvy v ceně uranu se nás v zásadě moc netýkají.
Měla by vláda garantovat výstavbu jaderných elektráren nebo nových bloků jaderných elektráren, které už dnes stojí?
Ono se to netýká pouze atomů. V tuto chvíli stojí elektřina okolo 35 euro za megawatthodinu. Jakýkoliv nový zdroj, ať už bude uhelný, plynový, nebo jaderný, bude elektřinu vyrábět zásadně dráž, okolo 55 euro a dráž za megawatthodinu. Čili v téhleté chvíli se vám v Evropě, v centrální Evropě, nevyplatí stavět žádné elektrárny. Přitom víme, že zhruba 30 procent elektráren ve střední Evropě v příštích 20 letech půjde ven, ven z provozu. Čili otázka zní, čím je nahradíme? Budeme mít odvahu jako první říct: postavit to musíme a věříme, že se elektřina vrátí k normálním cenám.
Jak dlouho podle vás vydrží relativně nízká cena benzínu?
Já myslím, že cena ropy obecně vydrží nízká tak dlouho, dokud budou Saúdové ochotní udržet svůj stávající postoj. Podstatnou část ceny benzínu tvoří samozřejmě spotřební daň. Takže ten pokles cen ropy se projevuje pouze částečně, ale dokud bude ropa relativně nízko, bude podle mě nižší i cena benzínu. Ona nikde v Evropě není nízká, to se nebojte.
Někteří odborníci tvrdí, že Česko má dost zásob plynu. Takže by se nás ani výpadek dodávek plynu z Ruska nemusel dotknout. Je to pravda?
Máme plné zásobníky v téhle chvíli na nějakých 95 procent. A díky mírné zimě jsou stále ještě velmi plné. Jsme schopni zvládnout tuto zimu bez problémů. Máme několik plynovodů jednak z východu, jednak ze západu. Pro zajímavost třeba od letošního března většina obchodníků plynu u nás nekupuje žádný plyn od Gazpromu přímo. Kupují plyn na trzích v Německu a v Holandsku, protože jsou výrazně levnější. Maximálně se ten plyn vyměňuje takzvaným „swopem“ na hranici v Lanžhotě.
Jaké země jsou tedy nejvíc ohrožené v případě výpadku?
Z členských zemí Unie je to Bulharsko, Maďarsko. Z těch nečlenských Srbsko, Moldavsko.
Redakčně zkráceno