Sociální dávky pořád provází stigma. Mělo by se to změnit, vyzývají experti

Otázky Václava Moravce: Štěpán Křeček a Daniel Hůle (zdroj: ČT24)

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Inflace, která v září dosáhla osmnácti procent, společně s rostoucími cenami energií nutí stále více lidí výrazně šetřit. Vláda proto přijímá opatření, která mají lidem s drahými energiemi pomoci, jako například zastropování cen. Opozice ale kritizuje, že jsou kroky nedostatečné a nesystémové. Podle premiérova poradce Štěpána Křečka byl postup vlády nutný, protože „se musí pomocí dočasných opatření řešit požáry, které nyní vypukly“.

Upozorňuje, že zastropování cen energií by mělo platit pouze do té doby, než zmizí nejzávažnější projevy současné krize. Apeloval rovněž na to, aby další zacílená opatření brala v úvahu míru toho, aby celkový objem pomoci nedosahoval tak vysokých částek, které by dlouhodobě tlačily na vysokou inflaci. Za příklad smysluplného opatření uvedl modifikaci příspěvku na bydlení. 

Jeho čerpání je ale podle Daniela Hůleho jedním z největších problémů současné pomoci. Přestože podle něj ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) od 1. října nastavil optimální cenovou hladinu příspěvků, stát neumí lidem pomoc doručit. 

Zahlcené úřady a administrativní náročnost žádostí

„Počet lidí, kteří se dostávají do obtížně řešitelných problémů, se výrazně zvyšuje, ale vůbec se nezvyšuje počet vyplácených příspěvků na bydlení,“ uvedl Hůle s odkazem na data z posledního roku. Zhruba pětasedmdesát procent potencionálních příjemců podle něj nabízenou pomoc vůbec nečerpá, u seniorů pak takovou možnost využije pouze patnáct procent. 

Za touto statistikou podle obou hostů stojí stále trvající administrativní náročnost procesu zažádání a předsudky spojené s čerpáním dávek. Hůle zmínil, že „jsou naprosto zahlceny úřady práce a vyplacení příspěvku má někdy zpoždění tři měsíce“. Navrhuje také, aby se nemusely dvakrát ročně dokládat náklady na bydlení a příjmy. 

Tlak na snižování administrativní náročnosti vnímá ekonom Křeček, podle kterého ale za neochotou lidí žádat o příspěvek stojí rovněž „étos, že čerpat sociální dávky je něco špatného“, který se ve společnosti usadil v minulých letech. 

Automaticky podezřelí na úřadech práce

Křeček ale také apeloval na to, aby ke zneužívání nedocházelo, protože to podle něj může mít podobně odrazující efekt jako opakovaná stigmatizace. „Zaznamenané zneužívání dávek nepředstavuje pro stát ztrátu velkého objemu finančních prostředků, bohužel ale stačí jeden až dva špatné případy, které se rozeberou v médiích, a ochota většinové společnosti dál pomáhat výrazně klesá. Vede to k radikalizaci společnosti, na což bychom si měli dát velký pozor,“ dodal. 

Křeček vyzval k tomu, aby se lidé nebáli o případné dávky požádat, a vyzval zaměstnance na úřadech práce, aby náročnost procesu trpělivě vysvětlovali, což může být v náporu lidí obtížné.„Myslím si, že by bylo lépe, i kdyby se vyřídilo méně lidí, ale každý, kdo přijde na úřad, by měl jistotu, že se k pomoci dostane,“ míní ekonom. 

Podle Hůleho se stigma kolem vyplácení sociálních dávek týká hlavně seniorů, kteří často oslovují informační linky. „Administrativní náročnost žádosti o pomoc je jednou z hlavních brzd a stále přetrvává, proč to lidé nechtějí,“ řekl. Důvodem je podle něj zvyk a kultura úřadu, který se „nedokáže zbavit prizmatu, v němž je systém žádostí nastavený tak, že na všechny žadatele hledí jako na automaticky podezřelé.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Jako efektivní pomoc uvedl Hůle moratorium na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie. „Ty se pohybují běžně kolem deseti tisíc a rostou dál, protože to lidé dostávají později od začátku zdražování. Je to podobné jako během covidu, kdy bylo půlroční moratorium na splátky úvěrů,“ míní. 

Opatření, které by mělo trvat půl roku, by dle něj  umožnilo velké části skupin obyvatelstva vyhnout se exekucím a „finančně se vzpamatovat“. Navrhuje rovněž roční dotaci stravování pro školáky a zavádění sociálního tarifu, který by postupně nahradil zastropování energií. 

Před rizikem demotivace obyvatel v souvislosti s dávkami pomoci varoval Křeček. „Může nastat situace, zvlášť u nižší střední třídy, která těsně na tyto sociální dávky nedosáhne. Pak mají pocit, že i když chodí do práce, snaží se a jsou nejproduktivnější, tak se můžou mít o něco hůř než lidé, kteří vydělávají méně a mají třeba i horší pracovní morálku, ale na všechny příspěvky dosáhnou. Měli bychom se tedy zaměřit na tyto zlomové body,“ zmínil.