Sněmovna podpořila roční odklad vzniku krajských stavebních úřadů

Sněmovna v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Páteční rozhodnutí sněmovny neznamená schválení návrhu, ale jen jeho posunutí do dalšího kola projednávání. Zabývat se jím bude sněmovní výbor pro veřejnou správu. Sněmovna mu zkrátila lhůtu k projednání na třicet dní místo obvyklého dvojnásobku.

Předloha odolala návrhu na zamítnutí i návrhu na vrácení předkladatelům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí, které vznesla bývalá ministryně pro místní rozvoj a současně zpravodajka k předloze Klára Dostálová (za ANO). Poslanci ANO uváděli například to, že návrh je protiústavní a retroaktivní. Zatímco opozice podporovala zamítnutí i vrácení, koaliční poslanci předlohu uhájili.

Vláda navrhla, aby sněmovna schválila odklad ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Opoziční kluby ANO a SPD ale tento postup vetovaly, jak jim umožňuje jednací řád. Předlohu tak v dolní komoře čekají standardní tři kola projednávání.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let a měl urychlit stavební řízení především díky dodržování stanovených lhůt. Sněmovna ho přes odpor tehdejší opozice schválila loni. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním mají být jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Podle odpůrců se tím ale státní správa vzdálí občanům a přechod úřadu pod stát ochromí stavební řízení a přípravu staveb. 

Přechodné období

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pátek ve sněmovně zmínil, že bude zavedeno takzvané přechodné období, kdy od 1. července 2023 bude specializovaný úřad a odvolací úřad povolovat pouze vyhrazené stavby. „Půjde zejména o liniové stavby strategického významu, které budou posuzovány již podle postupu nového zákona. Ostatní stavby se pak budou do 30. června 2024 povolovat podle dosavadních vládních předpisů,“ vysvětlil.

„Cílem je zabránit kolapsu stavebního řízení v České republice, destrukci spojeného modelu veřejné správy a zavedení transparentního digitálního řízení pro občany,“ řekl Bartoš s tím, že odklad poskytne dostatek času pro změnu struktury stavebního zákona. 

Bývalá ministryně pro místní rozvoj však toto rozhodnutí kritizuje. Podle ní by schválení odkladu na červenec 2024 přineslo nejasné až absurdní důsledky pro územní plánování a obecní stavební úřady by měly postupovat podle už neúčinného zákona. „Odklad účinnosti o rok s sebou ponese aplikační problémy jako takové,“ zdůraznila. „Procesy budou pro úřady a úředníky maximálně komplikované,“ uvedla Dostálová.

Pozastavila se nad tím, že ponecháním specializovaného stavebního úřadu vláda podle ní říká, že nový zákon je dobrý pro stát, ale nikoli pro občany. Specializovaný úřad bude mít od poloviny příštího roku na starosti velké investiční projekty, jako jsou třeba dálnice. Je podle ní také důležité zajistit, kdo se bude zabývat problémem černých staveb.

Zopakovala, že loni přijatý nový stavební zákon vznikl kvůli tomu, že byl stav stavebního práva v Česku neudržitelný. „Povolovací proces je jeden z nejdelších na světě,“ uvedla. Nový zákon má podle ní mimo jiné sjednotit postupy, zabránit možnému ovlivňování stavebního řízení obcemi a zajistit dodržování lhůt. 

Bartoš argumenty Dostálové odmítl a nesouhlasil ani s tím, že novela by mohla způsobit protiústavní stav. Poznamenal, že stavebníci budou i nadále chodit vyřizovat povolování staveb tam, kam chodí nyní. „Když se něco odkládá, znamená to, že se nic nemění,“ řekl. 

Bouřlivé debaty

Jednání ve sněmovně od počátku provázela bouřlivá debata. Poslanec Ivan Adamec (ODS) například označil zákon připravený minulou vládou za počátek pomalé destrukce veřejné správy.

„Destruujete to, o co my jsme se aspoň snažili,“ vzkázala naopak vládním poslancům předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) také osočil kabinet, že nejedná v zájmu lidí. „Ten, kdo by chtěl nyní stavět, aby zaplakal,“ řekl. Podle něj lidé chtějí, aby stavební řízení bylo rychlé, jednoduché a levné. „Dáváme přednost těm, kteří chtějí stavět, nikoli těm, kdo rozhodují, kdy a jak budou stavět,“ řekl.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale označil za demagogii tvrzení, že vláda nemá na prvním místě občany. „Nikdy se nestalo, aby problém vyřešil vznik nového úřadu,“ poznamenal.

Marek Výborný (KDU-ČSL) naopak zmínil ochotu o zákonu diskutovat. „Debatu jsme s minulou vládou vedli tři roky a naráželi jsme jen na zavřené dveře a neochotu se bavit,“ řekl s tím, že jednohlavý aparát nefunguje.

Poslanec ANO Radek Vondráček uvedl, že program je neslučitelný s programovým prohlášením vlády. „To dobré ze zákona bychom mohli zachránit. Nechápu, proč vyhrazené stavby mají mít výhodu a my všichni ostatní, co stavíme rodinné domy a garáže, se budeme pohybovat v pravidlech toho pětadvacetkrát novelizovaného zákona,“ řekl.

Pokusy o přerušení jednání

Opoziční poslanci se během pátečního jednání pokoušeli využít nepřítomnosti některých vládních poslanců a jednání přerušit. Předseda poslanců SPD Radim Fiala například navrhoval odročení projednávání vládní novely do září. Přerušení následně navrhl i Radek Vondráček, a to do doby, dokud nebude přítomen premiér, který se nyní účastní summitu EU. Snahy poté zmařil předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný, který natahoval čas čtením protinávrhu, a koaliční poslanci se tak stihli do sálu vrátit. 

Někdejší náměstkyně ministra životního prostředí a nynější poslankyně ANO Berenika Peštová také neúspěšně navrhovala přerušit projednávání do přítomnosti ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Ministr se schůze účastnil, dokonce na ní i vystoupil, ale poté se z jednání omluvil.

Následně poslanec ANO Marek Novák navrhl přerušit projednávání debaty do doby, než se setká premiér a ministr pro místní rozvoj s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým. Novák upřesnil, že projednávání zákona se má přerušit do 30. září. 

Šéf poslanců ODS Marek Benda posléze vznesl návrh na možnost vést sněmovní rozpravu až do rána. Neopakovala se tak situace z poloviny ledna, kdy se opozici podařilo díky momentální převaze odročit projednávání obdobné koaliční poslanecké předlohy.

Debata o hlasování

V návaznosti na opoziční návrhy k odročení debaty pokračovaly další diskuze, zejména procedurálního rázu. Zástupcům opozice se nelíbilo to, že koaliční představitelé hlasování oddalovali, aby vládní poslanci stačili dorazit v dostatečném počtu ze svých kanceláří nebo z kuloárů do jednacího sálu.

Ke každému návrhu opozice na odročení debaty podal koaliční poslanec protinávrh, který také zdůvodňoval. Vondráček označil tato zdůvodňování za nešvar, když o procedurálních návrzích má sněmovna hlasovat podle jednacího řádu bezprostředně. „Prostě je třeba vytvořit nějaký čas, abychom se dostavili zpátky do sálu a nemuseli tady to, co vykládáte a co nemá s realitou nic společného, celou dobu odsedět,“ reagoval Benda. Úkolem poslance podle něj není sedět v ne zcela pohodlných lavicích.  

Předseda pirátského klubu Jakub Michálek podotkl, že do sálu musí běžet i starší poslanci nebo poslankyně v obuvi s podpatky. Nastínil, že vedení sněmovny by mělo probrat program tělesné výchovy a udržování fyzické kondice poslanců.

„Myslím, že najdeme mnohem lepší cesty, než abychom tady museli běhat přes celý barák neustále dokolečka. Uděláme si nějaké společné závody a udržíme se všichni v kondici,“ řekl. 

Vláda chce do konce roku projednat v dolní komoře věcnou novelu stavebního zákona. Ta by podle vyjádření Bartoše měla zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu. Koalice se zatím dohodla na tom, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů.