Reportéři ČT: Vesnici v centru Prahy zachraňují dobrovolníci, nyní ale rozvoj Buďánek zamrzl

Reportéři ČT: Vesnice v srdci Prahy (zdroj: ČT1)

Před pěti lety se začala Buďánka, vesnice v centru Prahy, díky dobrovolníkům znovu vracet k životu. Bývalá dělnická kolonie navazovala jak na dávnou tradici, tak i na tu z disidentských časů, kdy zde našli zázemí hudebníci z kapely The Plastic People of The Universe. Po letech optimistických plánů se ale nyní rozvoj zadrhl. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Dělnickou kolonii Buďánka postavili na Smíchově koncem devatenáctého století dělníci z blízkého dolu a z cihelny. Vytvořila se vesnice ve městě s křivolakými uličkami a s chlívky pro domácí zvířata. Nechyběla mlékárna ani koloniál.

Malebný kolorit se zachoval prakticky až do osmdesátých let minulého století, kdy v některých domcích bydleli lidé z undergroundu, konkrétně sdružení kolem Ivana Martina Jirouse zvaného Magor a také disidentská rodina Hradílků.

V normalizačním komunistickém období navštěvovala Buďánka často i další významná disidentská rodina Němcových. Právě Jana Němcová se stala manželkou vůdčí osobnosti kapely The Plastic People of the Universe Mejly Hlavsy. Zastávání se této kapely před pronásledováním komunisty bylo prologem vzniku Charty 77. Buďánka proto tak trochu nechtěně pronikla výrazně do moderních českých dějin.

„Mám to tam ráda. A proto jsme se tam v roce 1978 nahoru na kopec nad Buďánka přestěhovali s Mejlou. A dole ten kopeček koupil Sváťa Karásek,“ vzpomíná Jana Němcová. 

Rozvoj po roce 2000

Politický zvrat v roce 1989 zachránil celá Buďánka před zbouráním, jenže v devadesátých letech se až na domky Brabců a Hradílků pitoreskní čtvrť proměnila v noclehárnu bezdomovců. V některých polorozbořených domcích se vařil pervitin. 

Na počátku tisíciletí se pokoušeli místní patrioti o revitalizaci místa. Ale tehdejší starosta Prahy 5 Milan Jančík (ODS) se rozhodl většinu Buďánek zbourat a proměnit místo v komerční zástavbu. „Jsme povinní odstranit šest staveb zde na Buďánkách z toho důvodu, že vykazují obecné ohrožení,“ uváděl v roce 2001. 

V roce 2013 vypověděla nová radnice Prahy 5 developerovi smlouvu a začala naslouchat místním lidem, jak by se dala památková zóna oživit. „Spojili jsme se s centrem pro komunitní plánování, což jsou profesionálové, který se tím zabývají. A společně jsme rozeslali asi čtyři tisíce dotazníků lidem v okolí,“ popisuje člen spolku na ochranu Buďánek Martin Dvořák. 

Z diskusí s místní veřejností vzešel nápad, jak by se Buďánka proměnila v různá místa humanitárních a kulturních projektů, ale i v prostory stálého bydlení. Architektonicky by se navazovalo na původní zástavbu včetně uliček a dvorků. Vše ve spojení s moderní architekturou, která by tradiční vzhled nezastínila. 

Iniciativa místních

O kultivaci temných zákoutí Buďánek se postarali místní občané. Komunitní prostor Koloniál a střechy některých objektů spolufinacovali mecenáši, další část pocházela z grantů. Nemalými obnosy přispěl pražský magistrát, a hlavně samospráva Prahy 5, která vlastní celý pozemek. 

V posledních dvou letech se ale vztahy místních občanských aktivistů a spolupracujích radnic trochu pokazily. Vášnivěji se diskutuje o proporcích imitací starých domů a jejich zbytků s architektonickou modernou.

„Trochu tu skřípou rozdíly v pohledu památkářském, protože památkáři mají představu, že to, co lze zachránit, by mělo být obnoveno nebo zachráněno v pokud možno původním stylu,“ vysvětluje místostarosta Prahy 5 Tomáš Homola (STAN). 

Vážnějším problémem jsou ale finance. V nelehké covidové době se obtížněji shánějí sponzoři a mecenáši, kteří ještě před pěti lety chtěli penězi přispět k revitalizaci místa. „Zatím jsme všechny dotační tituly, které byly vypsány, nějakým způsobem naplnili. Žádosti jsme podali, v některých jsme byli úspěšní, v některých jsme úspěšní nebyli, ale to je prostě život,“ říká Martin Dvořák ze Zapsaného ústavu Buďánka. 

Spor mezi aktivisty a radnicí

Spor mezi duchovní matkou obnovy Buďánek Veronikou Palečkovou a místostarostou Prahy 5 Tomášem Homolou se teď vede o to, kdo a jak bude naplňovat ideové záměry a vše podstatné financovat. Plánovaná dohoda mezi samosprávou a aktivisty reprezentovanými Zapsaným ústavem Buďánka nebyla zatím podepsána.

Shoda je ale na základní myšlence, že komerce na Buďánkách bude minimum a že hlavní představa, tedy sloužit místním občanům, zůstane zachována. „Je to prazvláštní, protože radní, kteří znali náš projekt, a myslím si, že se jim dost líbil, nachystali tisk do rady v září 2020. Ten tisk byl z rady vyjmut,“ zamýšlí se Palečková nad tím, proč dosud není podepsána dohoda. 

„Žádný grant v tuto chvíli nebyl přidělen, a přitom městská část byl připravena tu rekonstrukci udělat z vlastních prostředků, pokud by tedy paní Palečková souhlasila s převodem projektové dokumentace a toho stavebního povolení na městskou část.
Zaregistroval jsem vlastně určité jako názorové rozdíly,“ reaguje místostarosta Tomáš Homola. 

V současnosti se musí najít kompromis mezi aktivisty, kteří Buďánka obnovují, a městskou částí Prahy 5. „Myslím si, že je potřeba se sejít u kulatého stolu s odborníky a s lidmi z magistrátu z Prahy 5 a domluvit se na tom, jak to bude pokračovat,“ říká Palečková. 

„Byla bych ráda, aby to místo bylo živé a aby tu vznikla komunita a se sousedy jsme mohli nějak pokračovat v tom, že to je domov, a nestane se z toho skanzen,“ uzavírá místní obyvatelka Žofie Hradílková Látalová.