Na zvyšování důchodů má každá strana jiný recept. Politici se shodnou hlavně na stropu pro odchod do penze

Volební lídři Jihočeského kraje diskutovali o důchodech v předvolební debatě ČT24 (zdroj: ČT24)

O tom, že by měly důchody růst, není sice mezi politiky sporu, ale to je ve věci penzí takřka to jediné, na čem se shodnou. V předvolební debatě sedmi lídrů kandidátek v Jihočeském kraji zaznělo sedm různých představ, jak získat na důchody peníze. Převážně se shodli pouze na tom, že by se neměl věk odchodu do penze zvyšovat nad 65 let. Hosty debaty byli Jan Bauer (SPOLU), Richard Brabec (ANO), Ivana Kerlesová (PŘÍSAHA), Lukáš Kolářík (PirátiSTAN), Alena Nohavová (KSČM), Iveta Štefanová (SPD) a Ondřej Veselý (ČSSD).

Pravicová vláda počátkem minulého desetiletí prosadila úpravy důchodového systému s důrazem na to, aby si lidé na penzi sami spořili. Pozdější levicový kabinet její principy zredukoval.

Po deseti letech ale koalice SPOLU, jejíž dvě strany byly v tehdejší pravicové vládě, přichází podle lídra jihočeské kandidátky Jana Bauera s obdobnou myšlenkou. „Problém je velký nedostatek soukromých peněz v systému. Průměrná úložka v rámci důchodového pojištění je přibližně tisíc korun. Musíme přesvědčit zaměstnance a zaměstnavatele, aby začali ukládat více peněz a začali si více spořit na stáří a tolik nespoléhali na průběžný systém,“ uvedl.

Bauer připustil, že na rozdíl od dalších kandidujících subjektů se SPOLU v programu nevyjadřuje k věku odchodu do penze. „Podle současného zákona, pokud nebude změněn, se věk odchodu do důchodu v roce 2030 střetne u mužů a žen na 65 letech,“ poznamenal však.

Člen kabinetu, který předchozí pokus o důchodovou reformu zrušil, a krajský lídr kandidátky ANO Richard Brabec je však přesvědčen, že nynější systém zvládne i další navyšování penzí. Že teď stát hospodaří se stamiliardovými deficity, považuje za dočasný problém způsobený pandemií covidu-19, respektive reakcí na ni. Věří, že problém brzy pomine.

„Zvládli jsme stabilizaci státního dluhu už jednou, zvládneme ji znovu, pokud dostaneme šanci. Chceme se dostat na průměrný důchod 20 tisíc korun v roce 2025,“ řekl Brabec. Že to bude stát dodatečných 180 miliard korun ročně, ho neznepokojuje. „Jsme přesvědčeni, že ekonomika to zvládne, že to zvládneme i s konsolidací,“ ujistil. V předchozí části debaty, která se týkala daní, zároveň Brabec slíbil, že pokud se ANO bude podílet na příští vládě, nezvýší se daně.

Ivana Kerlesová, která je jedničkou na jihočeské kandidátce hnutí PŘÍSAHA, se domnívá, že spořit si na důchod je jediná možnost, nikoli však z principiálních důvodů jako Bauer, nýbrž proto, že je skeptická ke schopnostem státu o penzisty se postarat. „Já se na nikoho nespoléhám a sama se snažím konat, protože si myslím, že na mé důchody nebude,“ řekla. Vládu obvinila, že sice slibuje zvyšování důchodů, ale „že se zároveň budou zvyšovat ceny pro důchodce“.

Zvyšovat věk odchodu do penze nad 65 let PŘÍSAHA nechce. „Chceme dorovnat nízké důchody žen, protože ženy jsou mnohdy trestány za to, že vychovávají dítě na rodičovské dovolené. A zároveň chceme toto dorovnat u lidí pečujících o své blízké,“ dodala Kerlesová. 

Lukáš Kolářík, který je na první pozici krajské kandidátky koalice PirátiSTAN, připustil, že vysoká inflace, o níž se Kerlesová zmínila, je „částečně způsobená chaosem v covidových dobách, kdy vláda přiškrtila ekonomiku a malé služby“. Naznačil, že očekává, že až dopady lockdownů odezní, růst cen se zmírní.

Ke schopnosti státu zvyšovat důchody v současném systému je však i on skeptický. „Buď bude muset dojít ke zvýšení daní, nebo k omezení služeb,“ domnívá se. Věk odchodu do penze by koalice PirátiSTAN nechtěla zvyšovat, ale zároveň plánuje podpořit i to, aby senioři pracovali i po pětašedesátce. „Částečným, byť ne samospásným řešením by mohla být podpora částečných úvazků. Tím, že práce není tak náročná jako dřív a máme skvělé zdravotnictví, jsou senioři v důchodovém věku často velice aktivní a chtějí ještě ve společnosti fungovat,“ míní.

Lídryně krajské kandidátky KSČM Alena Nohavová zdůraznila, že její strana považuje zvyšování důchodů za klíčové a peníze na to zkrátka „musí být“. Vidí dva možné zdroje, odkud vzít peníze na důchody. Jedním je zdanění dividend, druhým ukončení armádních misí v zahraničí. „Mise v Afghánistánu nás za šestnáct let stála dvacet miliard,“ poznamenala.

Proti tomu, aby kdokoli pracoval po pětašedesátém roce života, se ostře ohradila. Připustila, že práce není tak fyzicky náročná, jako bývala, přesto však náročná je. Problémy podle ní naopak mohou nastat již postupným posouváním hranice na 65 let. „Nemáme to vyzkoušené, protože v 65 ještě nikdo do důchodu neodešel. (…) Co to udělá s psychikou – neustálé prodlužování? To nemáme ani po zdravotní stránce vyzkoušené,“ podotkla Nohavová.

Iveta Štefanová, která v kraji vede do voleb kandidáty z SPD, uvedla, že její hnutí by chtělo omezit chudobu seniorů navázáním jejich příjmů na příjmy nejchudších zaměstnanců. „My bychom rádi, aby nejnižší důchody byly na úrovni minimální mzdy. Aby nebyly nižší než minimální mzda,“ shrnula. Připustila však, že spíše než ucelená odpověď na situaci, kdy žije přes čtvrt milionu seniorů na hranici chudoby a senioři tvoří pětinu obyvatel ubytoven, je to spíše jen její začátek. „Asi to najednou nevyřeší, ale je potřeba důchody postupně navyšovat,“ připustila.

Dále upravovat věk odchodu do penze odmítá i SPD. „Máme v programu, že jsme proti tomu, aby se tato hranice zvyšovala. Chceme to na maximum 65 let,“ řekla. Pokud by v průběžném systému přestaly být peníze, musel by podle ní začít stát šetřit, ale jiným způsobem než posouváním věkové hranice. Za možné zdroje pro financování důchodů považuje zdanění dividend nebo zrušení nákupu nových bojových vozidel pěchoty.

Lídr kandidátky ČSSD Ondřej Veselý zpochybnil plány koaličního partnera své strany, tedy ANO, na další velké zvyšování důchodů, aniž by zároveň vzrostly daně. „To, co říká hnutí ANO, je perpetuum mobile: Nebudeme zvyšovat daně, ale budeme zvyšovat důchody,“ uvedl. Je naopak připraven zavést nové odvody, a kdyby nestačily peníze ze sociálního pojištění, chtěl by na důchody dát i příjmy z těchto daní. „Říkáme, že upravíme daňový systém, zdaníme bohatství a bude z toho i na důchody.“

Věk odchodu do důchodu sociální demokraté podle něj nejenom nechtějí zvyšovat, ale u náročných profesí navrhují i snížení. Zdůraznil však, že strana nehovoří o penzijní reformě. „Důchodovou reformou je to, co znovu navrhuje ODS – naspořte si na důchody, jinak je mít nebudete. Jejich pilíř byla důchodová reforma a my ten výraz nechceme používat, protože je zprofanovaný. My tomu říkáme spravedlivé důchody,“ řekl.

Výběr zastoupených uskupení v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.

Předvolební debata ČT24: lídři Jihočeského kraje (zdroj: ČT24)