Zpřísnění vyplácení dávek má podle Hrnčíře ušetřit půl miliardy. Maláčová namítá, že represe není řešením

Události, komentáře: Debata o návrhu, který zpřísňuje vyplácení dávek (zdroj: ČT24)

Sněmovna ve středu po sporech nedokončila schvalování návrhu SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi. Kritičtí k předloze byli zejména Piráti. V pořadu Události, komentáře o návrhu debatovali poslanec Jan Hrnčíř (SPD) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„Máme spočítáno, že pokud by tento zákon byl přijat a byl uveden v praxi, tak by se na dávkách ušetřila přibližně půl miliarda korun ročně,“ obhajuje návrh Hrnčíř. Zákon by měl podle něj zamezit obcházení pravidel. Konkrétní čísla o tom, kolik lidí podle něj dávky zneužívá, ale nepředložil.

Legislativa podle něj nesměřuje proti konkrétní skupině, ale jen nastavuje pravidla a zvyšuje jejich vymahatelnost tím, že dává úřadu práce větší pravomoci. „Lidé, kteří budou dodržovat pravidla, o žádné dávky nepřijdou a nemůže to na nikoho dopadnout,“ říká k tomu.

„Není možné, aby tu byla skupina lidí, kteří nechtějí pracovat, my je platíme z našich daní, a ještě se nám vysmívali, když poruší nějaké pravidlo a dostanou pokutu,“ dodává Hrnčíř.

Na ty, co systém zneužívají, represe nedopadnou, míní Maláčová

Podle Maláčové je ale hlavně potřeba řešit situaci ve vyloučených lokalitách a represi za řešení nepovažuje. Situaci podle ní jen zhorší.

„Vždycky to musí být otázka zaprvé tlaku na to, aby lidé dělali to, co mají, ale zároveň musí stát nabídnout pomocnou ruku těm, kteří pomoc potřebují,“ řekla. Jednou z obětí této novely pak mohou být podle ní také úředníci na úřadech práce. Návrh zákona proto nepodporuje. 

Maláčová také připomíná, že v Česku je nejnižší nezaměstnanost v Evropě a tvrdit, že v zemi žije příliš mnoho lidí, kterým se nechce pracovat, je podle ní nesmysl. Souhlasí s tím, že existují lidé, kteří systém zneužívají, na ty ale podle ní represe nedopadnou.

Nejdůležitější je tak podle ní sociální práce – podpora dětí ve vzdělávání nebo kvalitní a dostupné bydlení. Sociální práce by podle ní měla probíhat především na úrovni obcí, neboť ty nejlépe znají lokální problémy, a mohou tak systematicky pracovat na jejich řešení.