Končí termín pro zaplacení daně z nemovitosti, při dluhu hrozí exekuce

Posledním termínen pro zaplacení daně z nemovitých věcí je pondělí 31. května. Upozornila na to finanční správa na Twitteru. Pokud je daň vyšší než 5000 korun, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Termín pro jeho odevzdání byl letos kvůli pandemii prodloužen do 1. dubna.

Finanční správa letos rozeslala zhruba 3,94 milionu údajů k platbě daně z nemovitých věcí. Z celkového počtu správa letos 83,5 procenta zaslala složenkou, 7,9 procenta datovou schránkou, 7,3 procenta e-mailem, a 1,4 procenta prostřednictvím SIPO. Loni správa rozeslala 3,63 milionu údajů.

Daňový poradce společnosti KODAP Vít Sedlák upozornil, že pokud není daň uhrazená do 31. května, vzniká u finančního úřadu dluh. „Ten je od čtvrtého dne po splatnosti, tedy od 4. června, úročený roční sazbou 8,25 procenta. Úrok do 1000 korun za rok na jedné dani se nepředepisuje, tedy trest za pozdní úhradu nízkých částek při relativně krátkém zpoždění nehrozí. Co však při daňovém dluhu hrozí, je exekuce. Správce daně je totiž oprávněn exekuovat dlužnou částku z účtu vedeného u některé z bank v Česku,“ upozornil.

Dodal, že u finančního úřadu lze požádat o posečkání s platbou daně nebo jejím rozložením na splátky. Správní poplatek k takové žádosti přitom není třeba do 16. srpna hradit.

Finanční správa v informačním letáku pro poplatníky zároveň uvádí, že „vzhledem k mimořádné situaci upozorňujeme, že u daně nebo splátky daně, která nepřevýší částku 5000 korun, postačí bez sankce v podobě úroku z prodlení uhradit daň do 31. prosince 2021“.

„Uvedená lhůta byla zvolena z toho důvodu, že pokud tak poplatník neučiní a daň do konce tohoto roku neuhradí, přistoupí správce daně k jejímu vymáhání,“ doplnil Lukáš Heřtus z tiskového oddělení finanční správy.

Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 11,6 miliardy korun, předloni to bylo 10,9 miliardy korun. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.