Léto by mohlo být i bez roušek venku, řekl Arenberger. Ve středu přibylo 3697 případů nakažených

Ve středu testování odhalilo v Česku 3697 případů nemoci covid-19. Je to nejméně za pracovní den od konce loňského listopadu a o 3355 méně než před týdnem. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Ve středu pak zdravotníci podali 60 430 dávek vakcíny. Je to třetí nejvyšší počet za jeden den od začátku očkování, dosavadním maximem je 67 508 dávek z minulého čtvrtka. Počet hospitalizovaných s covidem-19 klesl pod hranici pěti tisíc. Podle ministra zdravotnictví je možné, že lidé budou moci v létě venku sundat roušky.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: MIchal Kamaryt

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) korigoval své středeční vyjádření ve sněmovně, že bude nutné nosit respirátory venku i v létě, pokud lidé nebudou dodržovat protiepidemická opatření. „Omlouvám se všem za včerejšek. Léto by tak mohlo být i bez roušek venku,“ napsal na Twitteru. Informoval také, že od dubna do června by mělo do Česka přijít 1,179 milionu dávek vakcíny proti covidu-19 od výrobce Pfizer/BioNTech navíc proti plánovaným dodávkám.

Zdravotníci ve středu podali 60 430 dávek vakcíny proti covidu, před týdnem to bylo zhruba o 15 tisíc méně. Dosavadní nejvyšší počet dávek za jediný den je 67 508 z čtvrtka 9. dubna, následující den bylo dávek téměř 67 tisíc. Hranice 60 tisíc podaných očkovacích látek byla překonána také v pondělí, kdy ministerstvo zdravotnictví na webu vykázalo 60 305 dávek.

Původně vláda plánovala, že po Velikonocích bude očkovat až 100 tisíc lidí denně, váznou ale dodávky vakcín. Celkem lidé v Česku dostali ke středečnímu večeru téměř 2,28 milionu dávek, ukončené očkování má 796 463 obyvatel a aspoň jednu dávku má víc než 1,48 milionu lidí. Proti covidu se očkuje od konce prosince, zatím se používají látky od tří výrobců, které vyžadují dvě dávky.

Přednostně nyní dostávají vakcínu senioři, někteří chroničtí pacienti, zdravotníci, pracovníci sociálních služeb a lidé z integrovaného záchranného systému. Od středy se mohou hlásit i lidé starší 65 let. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) minulý týden odhadoval, že do konce června by mohlo být očkováno 58 procent dospělé populace v Česku.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) odeslal k posouzení do evropské databáze nežádoucích účinků 39 případů úmrtí, která nastala po očkování proti covidu-19. Ústav upozorňuje, že stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat příčinnou souvislost. Kdyby výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.

Podle dosavadních zpráv EMA k látkám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. V případě vakcíny AstraZeneca EMA uvedla, že jejím vzácným vedlejším účinkem je výskyt krevních sraženin. I přesto podle EMA přínos vakcíny převyšuje možná rizika. Některé země ale očkování touto vakcínou omezily.

Lidé hlásí i podezření na další nežádoucí účinky, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně. SÚKL v pravidelném hlášení uvedl, že k úternímu večeru evidoval celkem 3091 podezření na nežádoucí účinky.

Od začátku epidemie loni v březnu bylo v Česku odhaleno víc než 1,59 milionu nakažených. Většina má mírný průběh nemoci. Dosud se přes 1,48 milionu pozitivně testovaných vyléčilo a 28 229 lidí s nákazou zemřelo.

Ve středu bylo s nemocí hospitalizováno 4888 lidí. Číslo bylo nižší naposledy o Vánocích. I když počet pacientů s covidem v nemocnicích v poslední době zvolna klesá, zátěž nemocnic je nadále značná. Statistiky ministerstva totiž nezahrnují pacienty, kteří už jsou covid negativní, ale stále potřebují nemocniční péči. K čtvrtečnímu ránu bylo volných 27 procent standardních lůžek s kyslíkem, pro pacienty s covidem bylo určeno 2381 z nich. Lůžek s plicní ventilací je pro ně připraveno víc než pět set.

Reprodukční číslo se po dvou dnech vrátilo pod hodnotu jedna. Pokud je reprodukční číslo vyšší než jedna, epidemie zrychluje, pod touto hranicí zpomaluje. Odborníci ale upozorňují, že krátkodobý nárůst nad tuto hodnotu způsobil nižší počet testovaných během velikonočních svátků. K čtvrtku se číslo ukazující, kolik jeden pozitivně testovaný v průměru nakazí dalších lidí, snížilo z 1,07 na zhruba 0,92.

Týdenní průměr pozitivních preventivních testů je asi půl procenta

Ministerstvo zdravotnictví za středu eviduje přes 144 tisíc provedených antigenních testů, spolehlivějších PCR testů pak necelých dvacet tisíc. Podíl pozitivních preventivních testů byl 0,31 procenta, sedmidenní průměr se pohyboval pod půl procentem.

V případě epidemiologické indikace, kdy jsou lidé testováni třeba kvůli možnému kontaktu s nakaženým, byl ve středu podíl pozitivních 7,34 procenta. U diagnostické indikace, což je testování například lidí vykazujících příznaky, podíl nakažených na počtu testů činil 16,38 procenta.

Preventivně se tento týden začali testovat předškoláci a žáci prvního stupně základních škol, kteří se ve střídavé výuce vrátili do lavic. Pozitivní byl jen zlomek jejich testů. Ve čtvrtek ráno čekalo děti druhé kolo povinného antigenního testování.

Vysoké školy by měly dostávat na test studenta 150 korun

S povinným testováním se počítá i u studentů vysokých škol. Na testy by měl stát univerzitám po obnovení praktické výuky podle ministerstva školství přispívat 150 korun na jednoho testovaného studenta za týden. Vyplývá to z návrhu ministerstva, podle kterého se od 19. dubna měla obnovit praktická výuka posledních ročníků vysokých škol.

Vláda ale tento záměr v pondělí odložila. Epidemiologové doporučili posunout první fázi nejdříve na 26. dubna. Resort přitom upozornil, že prodlužování zákazu praktické výuky může vést k předčasným odchodům posluchačů ze studia i ke snížení šancí na přijetí u budoucích uchazečů.

Náklady na testování do konce června ministerstvo vyčíslilo na 168 milionů korun. Příspěvek ve výši 150 korun na otestování studenta by byl podle úřadu nižší než suma, kterou dává stát na PCR i antigenní testy ve zdravotnických zařízeních. Kompenzace na testování zaměstnanců veřejných vysokých škol je podle ministerstva stejná jako v případě firem, kterým zdravotní pojišťovny přispívají na otestování pracovníka 60 korun. Peníze za studenty by školy podle návrhu měly dostávat až po vyhodnocení počtu testovaných. Povinnost testování by se netýkala individuální výuky.