Rusko a Čína jsou bezpečnostní hrozbou, k Dukovanům je nezvěte, vyzval vládu Senát

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Video Záznam z jednání schůze Senátu 31. března
video

Záznam z jednání schůze Senátu 31. března

Zdroj: ČT24

Senátoři se na popud svého bezpečnostního výboru zabývali situací kolem stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Dle senátorů by vláda měla respektovat doporučení bezpečnostních složek a neměla by oslovovat ruské či čínské uchazeče a zvát je do tendru. Terčem kritiky je záměr ministerstva průmyslu a obchodu oslovit ruskou firmu Rosatom.

Horní komora v usnesení vyjádřila znepokojení nad postupem vlády i resortu, který vede vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle senátorů postup vzbuzuje nedůvěru členů českého Parlamentu i zahraničních partnerů v rámci NATO a EU.

Senátoři v přijatém usnesení požadují po vládě, aby považovala otázky národní bezpečnosti za absolutní prioritu. Vyzývají vládu, aby před vypsáním tendru doložil premiér i odpovědní ministři Senátu, že do finálního materiálu vláda zapracovala všechny bezpečnostní parametry. 

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se rozhoduje i o tom, do jaké části světa chce Česko patřit. Bezpečnostní rizika spojená s touto akcí jsou podle Vystrčila obrovská, a proto senátory vyzval k podpoře navrženého usnesení.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (Starostové a nezávislí) řekl, že otázku dostavby Dukovan považuje za mimořádně důležitou z pohledu národní bezpečnosti. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezařazený) prohlásil, že vláda ignoruje hlas a doporučení bezpečnostních institucí země. Řekl také, že vláda ignoruje Senát i jeho opakovaná usnesení. Tím podle něj ohrožuje národní bezpečnost.

„Dukovany jsou trojským koněm putinovské despocie. Je to způsob, jak nás znovu ovládat,“ uvedl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podle něj prezident Miloš Zeman, a tím i představitelé ANO chtějí prosadit, aby dukovanskou elektrárnu stavěl Rosatom. Starostové původně požadovali, aby Senát vyzval také k odvolání Havlíčka, který se bez vědomí celé vlády rozhodl ruskou firmu oslovit.

Podle Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) je usnesení motivováno politickými předsudky, nikoli ekonomickými zájmy. Senátor Jiří Dušek (PROREGION) řekl, že mu usnesení připadá příliš měkké a jednostranně zaměřené na jeden projekt. „Mám osobní pocit, že pro stromy nevidím les,“ poznamenal.

Video 90’ ČT24 - Dukovany – jádro za každou cenu?
video

90’ ČT24: Dukovany – jádro za každou cenu?

Náhrady výpadků příjmů pro zdravotnická zařízení

V úvodu schůze horní komora schválila tříměsíční odklad na zavedení takzvaného chráněného účtu pro dlužníky. O založení těchto účtů, které mají zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz, budou moci lidé v exekuci žádat až od července.

Odklad navrhla skupina poslanců z osmi klubů v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD). Odvolává se na sdělení bankovního sektoru, podle něhož si zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny. Dodatečná lhůta by měla umožnit bankovnímu sektoru náležitou přípravu chráněného účtu po technické stránce a měla by zajistit úspěšný start chráněného účtu, uvedli předkladatelé.

Senátor Tomáš Goláň (ODS) postup kritizoval. Poukazoval mimo jiné na to, že při schvalování chráněného účtu nikdo nenaslouchal komerčním bankám. „Budeme se modlit za banky, jsou v tom naprosto nevinně,“ prohlásil na plénu. Česká bankovní asociace již dříve oznámila, že banky by uvítaly i delší odklad. Tříměsíční odložení pro ně bude technologickou výzvou, uvedla.

Senátoři zrychleně schválili vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat takzvanou kompenzační vyhlášku, která zajistí zdravotnickým zařízením náhrady za výpadky příjmů způsobené pandemií.

Senátoři za Starosty požadovali po ministru zdravotnictví Janu Blatném (za ANO) ujištění, že zdravotníkům nebudou vyplaceny slíbené odměny ve výši 75 tisíc korun za nasazení během koronavirové krize z kompenzací, ale z jiných zdrojů státu. Blatný ujistil, že nejpozději v květnu bude zhruba 12 miliard korun odměn vyplaceno přímo ze státních peněz zdravotníkům v lůžkových zařízeních a zhruba stejná suma prostřednictvím bonifikace poskytovaných služeb v nelůžkové péči podle dosavadní kompenzační vyhlášky.

Předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková požadovala, aby Blatného ministerstvo nezapomnělo na náhrady poskytovatelům domácí a hospicové péče. Podle ministra na to bude vyhláška pamatovat. Senátoři rovněž apelovali na ministra, aby umožnil nekontaktní sporty a otevřel dětská hřiště.

Více peněz na samotesty

Horní komora ve středu schválila rovněž vládní novelu, která zdravotním pojišťovnám umožňuje posílit objem peněz na samotestování ve firmách. Změna zákona umožní pojišťovnám převádět na tyto účely peníze do fondů prevence ze svých základních fondů.

Za měsíc vydají pojišťovny na příspěvky podle podkladů zhruba 480 milionů korun. Je to 240 korun na osobu a měsíc. Počítá se s deseti měsíci testování až do letošního prosince.

„Zapojením prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven do podpory samotestování může reálně v letošním roce dojít k navýšení výdajů těchto fondů odhadem ve výši až pět miliard korun,“ stojí v důvodové zprávě. Ve fondech prevence nyní mají pojišťovny podle materiálu celkem kolem dvou miliard korun.