Přibylo dědických řízení. Podle notářů kopírují šíření nákazy

Dědických řízení v Česku výrazně přibývá, vliv na to má pandemie koronaviru a nárůst počtu úmrtí. Podle notářské komory se kvůli kumulaci práce také zřejmě prodlouží délka, po kterou řízení trvají, a to až o několik měsíců. Problémy jsou zejména v regionech, které nákaza postihla nejvíce.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Přibývá dědických řízení

Dědické řízení se otevírá po každém úmrtí, řeší se v něm rozdělení majetku i případných dluhů. V současnosti trvá podle notářské komory vyřídit jedno dědictví zhruba půl roku, podle notáře a prezidenta notářské komory Radima Neubauera se dá ale očekávat, že se celý proces o měsíce prodlouží – notářům totiž v posledních měsících skokově narostla práce.

Příkladem může být notářská kancelář v Jeseníku. Radmila Krátká, která ji drží, uvádí, že za první kvartál letošního roku eviduje nárůst řízení o padesát procent a kvůli přibývající agendě dokonce musela do své kanceláře přibrat posilu.

S více než dvojnásobným nárůstem řízení se potýká notářka Helena Marková z Mariánských Lázní. „Od ledna do 26. března minulého roku jsme měli 76 věcí. Letos jich zatím máme 170,“ říká Marková. Podobně na tom je i notářka Danuše Svobodová ze Sokolova. Za první dva měsíce roku tu jsou na třetině toho, co řešili za celý minulý rok. „Loni jsme měli 442 spisů, teď máme 163 spisů a máme pryč dva měsíce,“ popisuje notářka. Nápor spisů hlásí i další notáři napříč republikou.

Příliš práce v Chebu

„Dá se říct, že kopíruje vývoj pandemie,“ doplňuje prezident Neubauer. „Problematické okresy jsou na tom nejhůř.“ To potvrzují i data z Chebska, které na počátku současné, čtvrté vlny nákazy představovalo vůbec nejvíce zasažený okres.

„Od začátku ledna do 17. března jsem od Okresního soudu v Chebu převzala již 184 pozůstalostních věcí. Pro srovnání: v roce 2020 jsem spis číslo 184 dostala v červenci a v roce 2019 dokonce až v srpnu,“ sděluje chebská notářka Iva Pánková.

K možnému prodloužení délky dědického řízení navíc vedle přírůstku spisů přispívá fakt, že nákaza se nevyhýbá ani notářům, a jejich nemoc a rekonvalescence proces prodlužuje. „Kapacita má své limity,“ podotýká Neubauer. Některé části dědického řízení teď notáři s pozůstalými řeší na dálku, přes telefon nebo e-mail. V pozdějších fázích je ale u dědictví nutná osobní účast.

Personální nedostatek trápí podle místopředsedy Notářské komory Pavla Bernarda pohraniční regiony, které jsou nejvíce postižené nákazou koronavirem. „Problém je v příhraničí, kde je v kanceláři notář a jedna administrativní pracovnice nebo pracovník. Tam nárůst může kapacitní problém způsobit,“ popisuje. 

Rychlá personální výpomoc není řešením

Problém se však podle Neubauera nedá jednoduše vyřešit zaměstnáním dalšího personálu. „Jedná se o práci vyžadující právnické vzdělání a zkušenost. Na zapracování je potřeba aspoň půlrok, spíše déle. Navíc do příhraničích oblastí se vysokoškolsky vzdělané osoby nechtějí za prací příliš přesouvat, což však není problém jen u notářů, ale obecný,“ míní Neubauer.

Podle Bernarda je navíc v této profesi obtížné nechat zaměstnance pracovat z domova a snížit tak riziko nákazy a následné absence. „Home office u nás v podstatě nepřipadá v úvahu. Potřebujeme jednat s těmi lidmi přímo a pak bych musel kolegům ty soudní spisy vozit domů a zase odvážet, což je problematické,“ popisuje.