Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) uvedl, že se pod návrh pro Ústavní soud podepsaly dvě desítky členů horní komory, kteří jsou přesvědčeni, že kvůli urychlenému schvalování pandemického zákona nedostali čas na jeho řádné posouzení.
Horník byl jedním ze sedmi senátorů, kteří se v únoru při hlasování o pandemickém zákonu zdrželi. V Senátu nehlasoval proti zákonu nikdo, zdržela se část senátorů z klubu STAN a Lukáš Wagenknecht (Piráti).
„Osobně jsem se domníval, že pandemický zákon vůbec nepotřebujeme. Daleko silnější argumenty pro boj s pandemií jsou obsaženy ve vyhlášeném nouzovém stavu a také v krizovém zákoně,“ poznamenal Jan Horník.
Senát sice vrátil pandemický zákon do Poslanecké sněmovny, ale kvůli technické chybě, kterou poslanci obratem odstranili a zákon začal platit tak, že mohl nahradit nouzový stav vyhlášený v polovině února na žádost hejtmanů poté, co sněmovna neschválila pokračování původního nouzového stavu vyhlášeného v říjnu.
Ve sněmovně hlasovali pro zákon ve třetím čtení i po jeho návratu ze Senátu poslanci většiny stran kromě SPD a KSČM. SPD byla proti, část komunistů také, další se vesměs zdrželi; proti byli také všichni přítomní nezařazení poslanci.
Nakonec vláda od 1. března vyhlásila nouzový stav znovu, protože koronavirová epidemie začala kvůli rozšíření britské varianty znovu sílit, počty nakažených překročily deset tisíc denně a kabinet místo původně slibovaného dílčího rozvolnění některých restrikcí naopak ještě přitvrdil, zavřel zbylé školy a zakázal lidem až na výjimky opouštět okres, kde bydlí.
