Pokud budou lidé dodržovat opatření, je velká šance, že třítýdenní uzávěra splní účel, očekává Hamáček

Od pondělí se na tři týdny omezily možnosti pohybu po republice. Pokud budou lidé dodržovat opatření vyhlášená vládou, mohla by tato uzavírka splnit svůj účel, uvedl v Interview ČT24 vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Zásadní nyní je odlehčit přetíženým nemocnicím, zapojení ambulantních specialistů je podle něj nezbytné. Jejich výhrady, že se nelze okamžitě zapojit do péče na jednotkách intenzivní péče, odmítl s tím, že mohou pečovat o pacienty s lehčím průběhem.

Video Interview ČT24
video

Hamáček v Interview ČT24: „Děláme všechno pro to, abychom co nejrychleji otočili stoupající křivku a poslali ji směrem dolů.“

Od pondělí je dramaticky omezen pohyb, lidé mohou na vycházky jen po obci a na nákup po okrese. A nikdo zatím neví, zda to po třech týdnech skončí. Podle Jana Hamáčka ale modely dalšího vývoje epidemie, které má vláda k dispozici, naznačují, že by mohlo. „Věříme tomu a modely nás v tom utvrzují, že pokud budou naši obyvatelé dodržovat opatření tak, jak je dodržují teď – a za to jim chci poděkovat –, tak je obrovská šance, že tři týdny splní účel,“ prohlásil.

Nyní je ale kritická situace s nemocnicemi. Dva kraje již hlásí, že nemají žádná volná lůžka, tentýž problém má několik středočeských nemocnic. Vicepremiér Hamáček ještě nepovažuje situaci za ztracenou, ale připustil, že „je na hraně“. „Bohužel se naplňují nejkrizovější scénáře,“ podotkl. Domnívá se, že i přes nové restrikce budou počty nakažených ještě deset dnů stoupat.

Vláda nyní krajům umožnila pracovní povinnost pro zdravotníky, která bude znamenat převedení pracovníků ze soukromých nemocnic i ambulantních specialistů do péče o pacienty s covidem-19. Specialisté se proti tomu již ohradili, předseda jejich sdružení Zorjan Jojko upozornil, že je potřeba až několik týdnů, aby se adaptovali na práci. Míní, že pokud mají u covidových pacientů sloužit ambulantní lékaři, měli by to být spíše lidé z nemocničních ambulancí.

Podle Hamáčka však není potřeba, aby zdravotníci z ordinací zamířili rovnou na jednotky intenzivní péče. „Nikdo nechce hnát ambulantní specialisty na JIP, ale je potřeba pracovníkům na JIP ulehčit. Tam, kde se starají o lidi s lehčím průběhem, budou muset vypomoci ambulantní specialisté. Proč? Protože nikdo jiný není,“ poznamenal. Dodal, že pacienti specialistů budou muset počkat. „Už je to do jisté míry válečná chirurgie a budeme muset zajistit péči o ty, kterým hrozí nejvyšší riziko, kteří jsou v ohrožení života. U těch, u kterých péče lze odložit, se bude muset odkládat,“ dodal.

Že by měl Blatný skončit, Hamáček neví

Za zásadní momentálně nepovažuje Hamáček debatu o vakcínách. „I kdybychom sem přivezli hromadu Sputniku, tak to, že jsou přeplněné špitály, to nevyřeší. Musíme se soustředit na to, co je teď akutní, to znamená vyřešit situaci v nemocnicích,“ zdůraznil. S předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) a prezidentem Milošem Zemanem ale co do využití ruské vakcíny Sputnik V nesouzní. Připustil sice, že kdyby do Česka dorazila, mohlo by být možné její využití, ale nikoli v centrálním státním očkovacím systému a za předpokladu, že člověk očkovaný Sputnikem V „podepíše reverz, že veškeré následky bere na sebe“.

Do státního systému by Hamáček nechtěl pustit neregistrovanou vakcínu už proto, že se obává, že by ji lidé ve velkém odmítali. „Podívejte se, co se systémem udělaly fámy o AstraZenece. (…) Řada seniorů odmítá AstraZenecu, která je velmi kvalitní a schválená,“ poukázal.

Rozhodující slovo pro případné mimořádné povolení použití neregistrované vakcíny má ministerstvo zdravotnictví a jeho šéf Jan Blatný (za ANO) odmítl, že by o něčem takovém v souvislosti se Sputnikem V uvažoval. V Poslanecké sněmovně ve středu však řekl, že očekává, že Rusko brzy požádá Evropskou lékovou agenturu o jeho registraci.

V poslední době se objevují spekulace, že by Blatný mohl ve funkci skončit. Prezident Zeman řekl v nedělním rozhovoru pro televizi Prima, že mu připadá „velmi, velmi unavený“ a že by rád vyhověl případnému návrhu na Blatného odvolání. V médiích se objevila i spekulace o tom, že by Blatného mohl nahradit bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD). Ten již dal najevo, že kdyby to bylo na něm, mimořádné povolení Sputniku by mohlo připadat v úvahu.

Hamáček, který je předsedou sociální demokracie a pro případné výměny resortů mezi jeho stranou a ANO by bylo jeho slovo klíčové, tvrdí, že o tom, že by měl Blatný skončit, nic neví. „S panem premiérem jsem v poslední době mluvil několikrát a nic takového mi nesdělil,“ ujistil. Na rozdíl od prezidenta nemá vicepremiér pocit, že by byl nynější ministr zdravotnictví zvlášť unavený. „Je asi pod největším tlakem, ale je tam relativně krátce. Nepozoruji syndrom vyhoření větší než na nás na všech,“ uvedl.

Místo učitelů policisté?

Od Blatného ale bude chtít Hamáček, aby zvážil změny v tom, kdo se bude očkovat. Koncem února se otevřela vakcinace učitelům, což souviselo s původně plánovaným otevíráním škol v březnu. K tomu nedošlo kvůli rychlému zhoršení situace v nemocnicích, takže nakonec se uzavřely i zbylé třídy, jejichž žáci dosud do škol docházeli, a mateřské školy.

Nyní podle Hamáčka připadá v úvahu, že by mohli očkování zatím podstoupit pouze učitelé ze škol, kam nyní docházejí děti zdravotníků. Domnívá se, že ostatní vyčleněné vakcíny by mohl dostat někdo jiný. „Ministerstvo zdravotnictví musí rozhodnout, jestli není potřebnější skupina,“ poznamenal. Konkrétně se zmínil o policistech a dalších příslušnících složek integrovaného záchranného systému.

Zároveň však zdůraznil, že klíčovou skupinou, na kterou se vakcinace musí dál soustředit, jsou senioři nad 70 let. Rozšíření na různé potřebné profese půjde až ruku v ruce s dalšími dodávkami vakcín. „Klíčový je dostatek vakcín – a ty nejsou. Situace se má zlepšit v horizontu tří týdnů. Ve chvíli, kdy jich bude dostatek, tak je to legitimní debata,“ řekl Hamáček k možným změnám v očkovací strategii.