Před šedesáti lety se Čechům a Slovákům změnil název země i státní znak

Je to přesně 60 let, co začala platit Ústava Československé socialistické republiky –⁠ ČSSR. Ta  zavedla mimo jiné do názvu republiky slovo socialistická a změnou prošel i státní znak. Dokument, přijatý 11. července 1960 jako výraz „vybudování socialismu“, byl v dalších letech několikrát novelizován, ale v podstatě platil celých 32 let, až do rozpadu federace.

Nová ústavní listina byla navržena v dubnu 1960 na ústředním výboru komunistické strany. V té době platila v Československu ústava z roku 1948, která již odrážela státoprávní, politické, hospodářské a sociální změny po komunistickém převratu. Začátkem července pak prezident republiky a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný návrh ústavy představil poslancům Národního shromáždění a ti jej jednohlasně přijali.

V úvodním prohlášení dokumentu se konstatuje, že „socialismus v naší vlasti zvítězil“. V souladu s tím bylo k názvu státu přidáno slovo „socialistická“ a upraven byl také státní znak –⁠ tvarem zkopíroval husitskou pavézu, tradiční dvouocasý lev dostal místo zlaté koruny nad hlavu pěticípou červenou hvězdu, slovenský dvojramenný kříž ve štítu na jeho hrudi nahradila silueta Kriváně.

Prezident republiky a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný podepisuje novou ústavu ČSSR
Zdroj: ČTK
Autor: Jiří Rublič

Vedle deklarace socialistického charakteru Československa byl do ústavy zařazen článek, že veškerou moc ve státě má pracující lid a vedoucí silou ve společnosti i ve státě je komunistická strana.

Další důležité body se týkaly hospodářství. Za ekonomický základ republiky byla prohlášena socialistická hospodářská soustava, v níž jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a veškeré národní hospodářství je plánovitě řízeno. Společenské vlastnictví pak mělo dvě formy –⁠ státní a družstevní.

Svoboda tisku měla být zachována

Ústava sice garantovala základní občanské svobody, včetně svobody slova a tisku, zároveň ale v této souvislosti zmiňovala „soulad se zájmy pracujícího lidu“. Platnost těchto proklamací byla navíc v podstatě jen formální.

V tomto znění vydržela ústava osm let, než ji v roce 1968 výrazně změnil ústavní zákon o československé federaci. Unitární stát byl přeměněn ve federativní útvar dvou rovnoprávných národů a ČSSR nadále tvořily dvě suverénní republiky –⁠ Česká a Slovenská socialistická republika.

Podstatné úpravy prodělala ústava po listopadu 1989. Především byla zrušena vedoucí úloha KSČ, byly přijaty zákony vztahující se k volbám prezidenta, byl stanoven postup při nahrazování poslanců, kteří ztratili důvěru voličů, změněn název státu či zřízen Ústavní soud. Platnost ústavy skončila se zánikem Československa 31. prosince 1992.

Současná Ústava České republiky, přijatá 16. prosince 1992, je v historii české státnosti první ústavou, která byla přijata pro Českou republiku jako svrchovaný a samostatný stát. Spolu s ní tvoří hlavní součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod.