Ošetřovné se u zaměstnanců prodlouží na celou dobu pandemie. U OSVČ chce vláda jiný postup

Reportáž: Ošetřovné by se mělo rozšířit na celou dobu trvání pandemie (zdroj: ČT24)

Ošetřovné ve výši šedesáti procent z vyměřovacího základu by měli zaměstnanci, kteří zůstávají doma se svými dětmi, pobírat po celou dobu stávající pandemie nemoci COVID-19. Přislíbil to premiér Andrej Babiš (ANO), již dříve v úterý se pro totéž vyslovila i tripartita. Podporu OSVČ, kteří jsou s dětmi doma rovněž, ale nárok na ošetřovné se na ně nevztahuje, chce vláda řešit jinak. Rozhodne zřejmě ve čtvrtek.

Školy v Česku jsou od 11. března kvůli možnému šíření nákazy novým koronavirem zavřené. Řada rodičů musela zůstat s potomky doma. Zaměstnanci mohou z nemocenského pojištění získat ošetřovné, které činí 60 procent denního základu příjmu na devět dnů na děti do 10 let, u samoživitelek a samoživitelů až na 16 dní na školáky do 16 let.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s nemocenským pojištěním ošetřovné nedostávají a i zaměstnanci ho mohou pobírat jenom po limitovaný čas. Ministerstvo práce proto už minulý týden navrhovalo lhůtu prodloužit na celou dobu, co zůstanou uzavřené školy, čemuž nyní na tiskové konferenci vyjádřil podporu i premiér Babiš.

„Domluvili jsme se, že ošetřovné bude v podstatě na celý čas trvání zákazu, toho koronaviru, ve výši 60 procent a při péči o dítě mladší deseti let,“ uvedl předseda vlády. Stát by doplatil částku od desátého dne za zbývající dny, co by rodiče zůstali s potomky doma. Odhadovaný dopad na státní rozpočet je 1,9 miliardy korun.

Výhrady odborů

O ošetřovném jednala i tripartita. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly panuje shoda na prodloužení, ale ne na konkrétnějších parametrech. Středula míní, že pokud bude stát ošetřovné doplácet, měl by hradit víc než 60 procent základu příjmu. Mluvil o 80 procentech.

O tom, zda bude 60 procent náhrady stačit, pochybovala už v pondělních Událostech, komentářích na ČT ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Kdyby to bylo v mé moci, tak bych samozřejmě navrhla 100 procent. Nicméně to, co nás čeká v důsledku té epidemie, bude stát nemalé finanční prostředky,“ uvedla Maláčová s tím, že lepší je něco než nic.

Nařízení, jak o něm mluvil Babiš, pouze prodlouží dosavadní parametry ošetřovného. Prodloužení nároku na ošetřovné chce stát řešit vládním nařízením, nepožádá proto o vyhlášení legislativní nouze sněmovnu (kde by se změna devítidenní, respektive šestnáctidenní lhůty dala projednat také).

Odbory varují, že Babišův příslib na trvání ošetřovného není totéž co legislativní přijetí – a že vláda má o prodloužení ošetřovného jednat v den, kdy končí. „Jsme na půli cesty. Není usnesení vlády, o které bychom se mohli opřít. Těžko říkat, že něco je, kdy černé na bílém není právní předpis, který by to garantovat. Opíráme se stále o verbální vyjádření předsedy vlády,“ místopředseda ČMKOS Vít Samek.

Vláda: OSVČ zůstanou bez ošetřovného, chystá se jiná podpora

Na OSVČ se podle všeho ani nadále ošetřovné vztahovat nebude. Ministryně Maláčová sice navrhovala pro OSVČ podporu 424 korun na den, Babiš se nyní nechal slyšet, že živnostníky chce vláda vypořádat jiným způsobem – pomoc k nim bude směřovat přes programy a nařízení ministerstva průmyslu a obchodu.

„V momentě, kdy by nastala situace, že se budou vracet děti do škol, vláda okamžitě zasedne,“ řekl ministerský předseda. „Pan Havlíček řeší živnostníky prostřednictvím programu MPO.“

Opozice by přitom jejich podporu uvítala. „Byli bychom velmi rádi, kdyby se do tohoto systému dostali i živnostníci, protože na ně koronavirus také dopadá,“ říká ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Přidat na mzdy v uzavřených restauracích či prodejnách

Tripartita, jejíž jednání úternímu zasedání ve Strakově akademii předcházelo, řešila i jinou podporu zaměstnanců. Shoda byla podle šéfa ČMKOS také na „spoluúčasti státu“ na mzdách pracovníků prodejen, restaurací a dalších provozoven, které vláda nařídila kvůli ochraně před koronavirem uzavřít.

Zaměstnavatelé jim nyní platí celý výdělek. Vedení tripartity jednalo podle Středuly o tom, že by stát uhradil čtyři pětiny mzdy a zaměstnavatel pětinu. „Nebyl tu zásadní rozpor,“ dodal. Jednání o dalších opatřeních, mezi která patří zavedení kurzarbeitu, budou pokračovat.

Dalšími opatřeními směrem k zaměstnancům, jak je připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, se bude vláda zabývat na jednání ve čtvrtek.