Od pirátského vysílání k BBC. Hezký signál toho, že jsem vydržel dost dlouho, říká Ondřej Štindl o Ceně Ferdinanda Peroutky

Ke dvěma Českým lvům si ve středu kulturní redaktor Ondřej Štindl domů přinesl další prestižní ocenění. Cenu Ferdinanda Peroutky získal za to, že se v českých médiích od 90. let „s příjemným nadhledem ironickým i sebeironizujícím“ věnuje kulturním tématům. Momentálně Štindl píše pro Echo24 a Týdeník Echo, dříve působil v české redakci BBC a spolupracoval i s Českou televizí.

Ondřej Štindl
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

Recenze na filmy jako Joker nebo Tenkrát v Hollywoodu, vzpomínka na novináře Luboše Dobrovského, komentář k hnutí MeToo a osudu amerického producenta Harveyho Weinsteina, ale také texty ke kongresu ODS, k volbám v USA nebo střelbě v Ostravě. To je jen výběr toho, čemu se Ondřej Štindl v posledních měsících věnoval.

„Když jsem se to dozvěděl, tak mi naskočil můj oblíbený filmový citát z filmu Čínská čtvrť, kde padouch říká: ‚Politici, prostitutky a ošklivý domy se stanou úctyhodnými, když vydrží dost dlouho.‘ Takže myslím, že je to takový hezký signál toho, že jsem vydržel dost dlouho. A zároveň, když si pomůžu dalším filmovým citátem ze známého filmu Kill Bill, kde pasák říká nějaký slečně: ‚Pozor dámo, snadno podléhám lichotkám.‘ Tak já taky snadno podléhám lichotkám, takže mám docela radost,“ říká k ocenění Štindl.

„Je renomovaný komentátor s širokým tematickým záběrem, vzdělaný, s příjemným nadhledem ironickým i sebeironizujícím, s osobitým vyjadřováním. O to všechno je dnes značná nouze,“ vyjmenovává spisovatelka a novinářka Libuše Koubská ze Společnosti Ferdinanda Peroutky, proč volba letos padla právě na Štindla.

Z redakce k mikrofonu

Čtyřiapadesátiletý publicista se pohybuje v médiích od roku 1990, kdy s přáteli založil první soukromé československé Rádio Stalin. Dnes je z něj Rádio 1, kde stále jednou za dva týdny vysílá.

K rozhlasovým vlnám brzy přidal i tisk, o českém filmu a hudbě psal nejdřív v Kritické příloze Revolver Revue. „Což byl myslím dobrý začátek, protože texty byly jednak trochu delší, než je obvyklé, a jednak periodicita toho časopisu nebyla tak častá, tak se s těmi texty dost pracovalo. Takže jsem zažil na začátku výraznější editorský dohled, což je jedině dobře,“ vzpomíná na své začátky Štindl. Stejné téma později zpracovával také v Respektu a české sekci BBC.

Zpracovat umí Štindl ale jakékoli téma, rád glosuje, o čem jiní píšou. Proto v Lidových novinách založil vlastní rubriku Ondřej Štindl čte noviny, stejné glosy pod stejným názvem vydával později také v časopise Týden.

„Moc toho nenamluví, ale skvěle píše“

Od roku 2014 píše pro Echo24. Dalibor Balšínek, jeho dlouholetý kolega v pozici šéfredaktora Týdne, Lidových novin a teď i Echa, o něm říká, že má největší přehled o české i světové kinematografii. „Dvacet let spolupracujeme v jedné redakci. No, Ondřej chodí dvacet let pozdě na porady, moc toho nenamluví, ale skvěle píše. Je to asi nejlepší český filmový publicista,“ dodává Balšínek.

Filmovou a televizní tvorbu jen nehodnotí, také ji sám tvoří. Českého lva získal za scénář k českoteleviznímu seriálu Svět pod hlavou a filmu Pouta.

„Poté, co jsme v minulých letech upozornili udělením ceny několikrát na významnou práci investigativních žurnalistů, tentokrát jsme akcentovali zcela zásadní a v českých médiích dnes bohužel dost okrajové téma kultury,“ říká k volbě letošního laureáta předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman.

Společnost Ferdinanda Peroutky cenu letos udělovala po pětadvacáté. Loni ji získal Jaroslav Kmenta a Ondřej Kundra. Dřív si ocenění převzal například Marek Wollner, Petr Honzejk, Martin Veselovský, Erik Tabery nebo Petruška Šustrová.