Turnov napadl soudní verdikt, který přiznal restituční nárok Walderodům

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. Město chce dovoláním zvrátit rozhodnutí soudů, které nárok šlechtického rodu na vydání panství na Turnovsku uznaly za oprávněný. Stejný krok jako Turnov učinil už státní podnik Lesy ČR a podat dovolání se chystají také památkáři. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Vesporu jde i o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.

Dovolání podle starosty Turnova Tomáše Hockeho (Nezávislý blok) vedou dvěma zásadními směry. „První je právně správní a druhý směřuje k udělení československého občanství (Karlovi des Fours Walderode), takže předkládáme některé důkazy, jako je vyplněný dotazník, kterým se lidé hlásili k říšskému občanství, členským průkazem SdP (Sudetoněmecká strana) hraběte, seznamem členů SdP nebo výpisem z knihy návštěv u říšského protektora Konstantina von Neuratha,“ uvedl Hocke.

Turnovu hrozí, že pokud u soudu prohraje, přijde o nezastavěné plochy v průmyslové zóně Vesecko nebo pozemky v katastru Daliměřic či Malého Rohozce.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týká i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil.

O tom, že Karel des Fours Walderode na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Legitimitu nároku rodu Walderode založil soud na tom, že Karlu Walderode bylo československé občanství po válce v roce 1947 vráceno.

Nárok nerovná se vracení

Státní instituce a další subjekty se odvolaly ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který v červnu rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, nabylo verdiktem právní moci, státní instituce a další žalované subjekty mohou podat už jen dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Uznání nároku neznamená automatické navrácení požadovaného majetku. Semilský soud bude u každého pozemku a dalšího majetku zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání. Dohromady jde asi o čtrnáct set položek.