Poslanci schválili rychlejší vyhošťování odsouzených cizinců, pak se přeli o peníze na sociální služby

Poslanci se v úterý odpoledne věnovali hlavně zákonům, které jim vrátili senátoři. Schválili například novelu o pobytu cizinců, která má urychlit vyhoštění opakovaně odsouzených, nebo vznik Národní sportovní agentury. V podvečer se pak ve sněmovně přeli o peníze na sociální služby, na které vláda přidala jen miliardu korun místo požadovaných dvou. Po skoro dvou a půl hodinách ale k žádnému výsledku nedospěli.

V cizinecké novele chtěla horní komora zachovat dosavadní úpravu o doložení příjmů cizinců, kteří v Česku chtějí studovat. Poslanci tomu vyhověli a novelu schválili. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Norma má především zrychlit proces vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin. Proces by měl podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky. 

Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by mu hrozila újma na zdraví. Senátoři v novele doporučili zachovat dosavadní úpravu dokládání cizinců, kteří v Česku chtějí studovat. Nová úprava podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) opomíjela možnost, že si studenti mohou peníze vydělat během studia. Nutila je doložit, že mají dostatek peněz, aby se nestali zátěží pro český sociální systém. Hamáček uznal, že stávající úprava je pro studenty jednodušší.

O přijetí novely stála Hospodářská komora, podle níž držitelé dvouletých zaměstnaneckých karet budou už od letošního července oprávněni přejít k jinému zaměstnavateli nejdříve až po šesti měsících. Podle komory to omezí „predátorské praktiky zejména polských náborářů, ale i některých českých pracovních agentur“, které zneužívají administrativně náročnější český proces získávání pracovních víz.

Vláda bude moci stanovit kvóty pro ekonomické migranty

Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku. Vláda tak podle něj bude moci pružně reagovat na potřeby trhu. Bude moci stanovit kvóty pro ekonomické migranty. Novela počítá se zavedením povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Mají pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami Česka i Evropské unie.

Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty zvýšil desetinásobně. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, v roce 2018 již přes 30 tisíc.  

Veřejné nemocnice nedostanou úlevu ze zveřejňování smluv na webu

Poslanci zamítli snahu Senátu dát veřejným nemocnicím úlevu ze zveřejňování údajů o jednotkových cenách léků v internetovém registru smluv. Senátoři chtěli změnu přidat do novely, podle níž energetická společnost ČEZ a některé další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přijdou o výjimky z povinného zveřejňování.

Senátoři poukazovali na nerovnost veřejných a soukromých nemocnic. Soukromé nemocnice nic zveřejňovat nemusí, ač také čerpají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Proti senátní úpravě se postavil  ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle něhož není plošná výjimka důvodná. Poukázal na to, že jednotkové ceny jsou zpravidla označovány za obchodní tajemství, takže je nelze poskytnout podle informačního zákona a neuveřejní se ani v registru smluv. 

Poslanecká novela ruší výjimku ze zveřejňování smluv pro státní nebo polostátní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Patří mezi ně právě ČEZ nebo České dráhy. Zároveň pro ně ale stanoví mírnější režim zveřejňování dohod, jako už má například národní podnik Budějovický Budvar. Nebudou muset zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Mírnější režim míří obecně na firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Předlohu v původním sněmovním znění nyní dostane k podpisu prezident.

Spor o doplacení sociálních služeb

V podvečer se ve sněmovně rozhořel spor o doplacení sociálních služeb. Opoziční poslanci zejména z KDU-ČSL a z ODS kritizovali vládu za to, že na ně podle nich přidala miliardu korun místo požadovaných dvou miliard. Výtky mířily zejména na ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD), která ale postup vlády hájila.

Debata trvala skoro dvě a půl hodiny, k žádnému výsledku dolní komora nedospěla. Lidovcům se nepodařilo prosadit usnesení, aby vláda a Maláčová zajistily do konce června celé dvě miliardy korun ze státního rozpočtu.

Předseda lidovců Marek Výborný připomněl, že sněmovna žádala vládu o dvě miliardy korun, ministerstva práce a financí ale našla po půl miliardě. „Tato sněmovna byla, když to řeknu velmi eufemisticky, obalamucena,“ prohlásil. K ohlášenému převedení dalších 1,5 miliardy korun z evropských zdrojů původně určených na podporu zaměstnanosti Výborný podotkl, že takto není možné nahrazovat povinnost státu.

„Usnesení sněmovny bylo jasné a splněné není,“ uvedl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Označil za nedůstojné, že se kabinetu nedaří několik týdnů jednu miliardu korun najít. „Jak jste hledali, když jste nic nenašli?“ obracel se Stanjura zejména na Maláčovou a na ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Rovněž Pirátka Olga Richterová mluvila o „akutním nevyřešeném problému“.

Maláčová zdůrazňovala, že vláda schválila miliardu jako doplatek na zvýšené platy a příplatky v sociálních službách a druhá miliarda je podle ní také nadstandardně zajištěna. „Jediný, kdo se ozval, jsou opoziční strany, které tady chtějí vařit stokrát provařené mléko,“ řekla ministryně. Opoziční kritika podle ní není věcná, ale jde o součást politického boje.

Poslanci posoudí otevírací dobu i alkohol u vodáků 

Poslancům ještě zbývá projednat další vrácené zákony ze Senátu. Například ten, který nařizuje větším obchodům, aby o některých svátcích měly zavřeno. Poslanci chtěli dát výjimku velkoobchodům, senátoři ale navrhli omezení otevírací doby zrušit úplně. 

Novelu, která má povolit mírnou toleranci alkoholu u vodáků, zase chtěli senátoři rozšířit i na cyklisty. Sněmovna by měla opětovně posoudit také nová pravidla pro znalce a pro soudní tlumočníky a překladatele nebo novelu, která krátí na dvě pětiny odměny placených obecních funkcionářů, kteří jsou zároveň členy parlamentu. Aktuální schůze sněmovny bude pokračovat ve středu od 9 hodin.