Čtvrtina dětí je v zařízeních pro okamžitou pomoc déle, než umožňuje zákon

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc neplní svůj zákonný účel. Takový výsledek přinesl výzkum ombudsmanky, která během tří let navštívila jedenáct zařízení v několika krajích. Jedním z hlavních problémů bylo, že děti žijí v těchto zařízeních déle než rok, navíc chybí dostatečná spolupráce s jejich rodinami.

Podle zákona mají být v těchto zařízeních děti jen na krátkou dobu – například na překlenutí bytové krize. Slouží i pro týrané či zneužívané děti. „Celá čtvrtina dětí je tam déle než rok a některé mnohem déle,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová. Více než polovina umístěných dětí je přitom ve věku do sedmi let.

Během svého šetření se Šabatová setkala i s případem, kdy bylo dítě do takového zařízení umístěno v jednom měsíci věku a bylo tam až do tří let. Po takové době už prý ani nemá smysl situaci měnit, aby se naplnil zákon, protože se porušily navázané vztahy. „Proto je třeba u nových případů dbát na to, aby se to nestávalo,“ dodává ombudsmanka.

Podle ní mají být tato zařízení velmi dobře odborně vybavená, má tam být i psycholog na překonání krize. Odborníci mají pracovat s rodinou, aby se dítě v ideálním případě mohlo vrátit domů, či do pěstounské péče, pokud to není možné. Ve skutečnosti se však prý často zaměřují především na hmotné zabezpečení dítěte, tedy na stravu a ubytování, a upozaďují psychologickou pomoc.

Šabatová chce proto znovu apelovat na vládu, aby změnila svůj názor na zákon o sociálním bydlení. „U většiny těchto dětí by zákon buď úplně předešel tomu, aby byly umístěny do těchto zařízení, nebo zkrátil dobu jejich pobytu na velmi krátkou dobu.“ Navíc by se podle ní měly rozšířit sociálně-podpůrné služby pro rodiny, důležitý je také dostatek pěstounských rodin.

Vláda místo zákona o sociálním bydlení schválila dotační program na sociální byty

Babišova vláda původně zákon o sociálních službách slibovala ve svém programovém prohlášení. Nakonec ale upřednostnila dotační a úvěrový program, za který mohou obce budovat sociální byty. Letos kabinet počítá s rozdělením jedné miliardy korun v rámci programu Výstavba ze Státního fondu rozvoje bydlení.

V případě sociálních bytů kabinet počítá s dotací až do 100 procent uznatelných nákladů. Dotace mají sloužit na pořízení sociálních bytů s nízkým nájemným pro domácnosti, jimž s příspěvkem na bydlení po odečtení normativních bytových nákladů nezbývá ani 1,6násobek životního minima a jsou bez šancí na běžné bydlení. Radnice mohou byty využít například pro potřebné profese, jako jsou lékaři, učitelé či policisté.

Někteří starostové však nastavení tohoto programu kritizovali. Podle nich je pro malé obce nevýhodný a využívat ho nebudou. Podle odborníků na sociální problematiku dotace k vyřešení bytové nouze nestačí a volají stejně jako ombudsmanka po přijetí zákona o bydlení.