V Česku se ročně stane tisícovka sekundárních nehod. Často je způsobí řidiči sledující karambol v protisměru

Události ČT: Sekundární nehody na českých silnicích (zdroj: ČT24)

Takzvaných sekundárních nehod, kdy jedna havárie nastane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí, se každý rok na českých silnicích stane více než tisíc. Typicky jde o srážku s odstaveným nebo poškozeným vozidlem, ale také o hromadné bouračky. Časté jsou také nehody, které způsobí řidič, když sleduje nehodu v protijedoucím pruhu. Vyplývá to ze statistik České asociace pojišťoven, která proto připravila kampaň k předcházení takovým nehodám.

Ze statistik vyplývá, že se za posledních sedm let stalo na českých dálnicích a silnicích 1. třídy celkem 7400 sekundárních nehod. Z toho bylo přibližně 2350 s lehkým zraněním, 560 s těžkým zraněním a bezmála 170 nehod skončilo tragicky.

Jenže to jsou jen policejní údaje, kromě toho odpovídá definici sekundárních nehod i řada karambolů, které vyplácejí pojišťovny, i když je policie neřeší. Skutečný počet všech sekundárních nehod tak může dosáhnout až trojnásobku.

Příčinou jsou často zbytečné chyby řidičů

Riziko sekundární nehody je relativně nejvyšší na dálnicích. Ze všech dálničních nehod šetřených policií představují ty sekundární (vzniklé do dvou hodin v okruhu do dvou kilometrů) 4,4 procenta. V zimních měsících ovšem toto číslo stoupá až na 12 procent. Na silnicích I. třídy představují sekundární nehody 2,3 procenta všech nehod.

Příčinou těchto „dominových karambolů“ jsou většinou zbytečné chyby řidičů, kteří se nevěnují řízení nebo neznají správný postup při řešení problémových situací u vlastního vozu. Časté jsou například nehody, které způsobí řidiči sledující nehodu v protijedoucím pruhu.

Tři čtvrtiny řidičů jsou přesvědčeny, že „ví, jak na to“

Z průzkumu asociace vyplynulo, že 77 procent respondentů problematiku správného chování při těchto situacích podle svého přesvědčení dostatečné ovládá. Jenom 12 procent z nich ale potom dokázalo správný postup určit. Často například řidiči uváděli, že by nejdříve postavili výstražný trojúhelník a až potom si oblékli výstražnou vestu.

Více než třetinu řidičů nenapadlo, aby se od vozidla vzdálili na bezpečnou vzdálenost a neriskovali tak své zdraví. Zhruba polovina z nich nevěděla, do jaké vzdálenosti mají výstražný trojúhelník umístit.

ČAP proto v úterý spustila kampaň, která poběží v médiích až do konce listopadu. Řidiče má naučit, jak v případě nehody správně postupovat. Její součástí bude i tzv. „karta řidiče“, kde budou vytištěné instrukce. Těchto karet chce ČAP vytisknout čtvrt milionu a rozdávat je třeba v autoškolách či na akcích pro veřejnost.