Dva miliony Čechů se starají o své blízké. Populace stárne, péče rodiny bude potřeba stále víc

Události ČT: Domácí péče (zdroj: ČT24)

Každý pátý obyvatel Česka se stará o svého blízkého. Význam takzvané neformální péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, roste se stárnutím populace. O tom, jak podpořit ty, kteří kvůli péči o příbuzné odcházejí z práce, v úterý jednali účastníci konference v Senátu.

Všední dny tráví Jakub ve škole a ve stacionáři. Odpoledne se ale vrací pravidelně domů. I když se rodina snaží, aby byl co nejvíc samostatný, bez její pomoci se neobejde.

Většinu času se o Jakuba stará jeho matka. Nikdy ji nenapadlo, že by dala syna do ústavu, přestože kvůli tomu nemůže chodit do práce a přivydělává si jen na brigádách. Bez podpory doma by to bylo složitější.

„Všichni mi pomáhají. Řekli mi, ať se radši věnuji synovi a můžu s ním jet do lázní a podobně, ať jsme mu k dispozici,“ říká Iveta Faitová.

Rodiny neví, že mají nárok na podporu

Částečnou pomocí bude zvýšení příspěvků na péči. Od dubna se má u lidí s nejtěžším postižením zvednout o šest tisíc. Ve třetím stupni závislosti pak od července o čtyři tisíce.

„Rodiny jsou často tak vyčerpané, že vůbec neví, že mají taky nárok na nějakou sociální dávku,“ tvrdí místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL).

„Síť sociálních služeb je významným pomocníkem v péči a pro domácí péči to jsou primárně služby terénní přímo v domově pacienta. Poté to jsou služby úlevové, aby si ten pečující mohl na víkend odpočinout,“ říká ředitelka Alfa Human Service Martina Chmelová.

Zpříjemnit život handicapovaným a jejich rodinám má taky obytný vůz. Ten je upravený tak, aby se v něm mohli snadno pohybovat i lidé na vozíku a taky aby ho mohli řídit.

„V závěsném zařízení se náš cestující přesunuje do prostoru spaní, kde je velká dvojpostel, na kterou může po roztažení ulehnout i s asistentem, a poté dozadu do sanitární místnosti, kde projíždí až k bidetu, toaletě a do sprchového koutu,“ popisuje ředitel Opus Lacrimosa Leoš Fučík.

S nápadem na sestavení auta přišel Fučík kvůli své dceři, která je na vozíku. Teď se karavan pronajímá – termíny jsou obsazené na dva roky dopředu.

Dva miliony lidí se starají o své blízké

Víc než pětina dospělých v Česku pečuje o své blízké, kteří potřebují nějaké opatrování. Péči příbuzným tak poskytují téměř dva miliony lidí. Zhruba 400 tisíc z nich tomu věnuje v průměru 37 hodin týdně, většinou jsou to ženy. „Ženám pečovatelkám“ je podle průzkumu nejčastěji přes 60 let a s potřebným žijí v jedné domácnosti.

Ukázal to průzkum, který provedl Fond dalšího vzdělávání (FDV) s agenturou PPM Factum. Odpovídalo 1253 lidí nad 18 let. Výsledky v Senátu na konferenci o neformální péči představila Hana Geissler z FDV.

Podle odborníků se stárnutím společnosti bude takzvaná neformální péče rodiny a přátel stále víc potřeba. Už dnes s ní má v Česku zkušenost celkem 45 procent dospělých. „Téma je v politice okrajové. Je přitom ve veřejném zájmu a bytostně se týká každé rodiny, téměř každá má zkušenost s péčí o blízké,“ uvedla Geissler.

Z průzkumu dále vyplynulo, že 600 tisíc dospělých patří do skupiny „uhoněných, ustaraných dětí“. V průměru se péči věnují 16 hodin týdně. S člověkem, jemuž pomáhají, nebydlí. Jako „výpomoc stárnoucím rodičům“ funguje 300 tisíc osob. Průměrně to dělají 14 hodin týdně. Asi půl milionu dospělých jsou „vnoučata na návštěvě“. Průměrně péči věnují sedm hodin týdně, většinou pomáhají v domácnosti.

Mezi pečujícími je víc žen a starších osob bez ohledu na vzdělání a postavení. „Péče dopadá stejně na bohaté i chudé, na všechny společenské třídy,“ poznamenala Geissler.

Lidem hrozí vyhoření

Celkem 85 procent dotázaných si myslí, že by se tématu domácí péče zákonodárci a politici měli víc věnovat. Zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen o tom, že by do péče měly směřovat veřejné peníze. Dvě třetiny dospělých míní, že staří a nemohoucí lidé by měli mít opatrování v domácím prostředí. Asi 35 procent lidí souhlasí s tím, že jsou podmínky pro domácí péči dobré. Necelá třetina uvedla, že pečující mají dostatečné uznání a respekt.

Péče vyplňuje volný čas pečujících, má dopad na jejich psychický i fyzický stav a také na rodinný a osobní život. Hrozí jim často vyhoření. O lidech, kteří se současně starají o děti i své rodiče, sociologové mluví jako o sendvičové generaci.

FDV podle Geissler připravil kurzy pro sociální pracovníky, aby věděli, jak mají pečujícím jejich roli usnadnit a co jim mohou nabídnout. Loni se konalo osm školení v sedmi krajských městech. Absolvovalo je 122 lidí. Vznikla také příručka pro pečující.