Ptačí strom nebo Strom lásky soutěží o titul Evropský strom roku 31. 1. 2019 | Zdroj: ČT24, ČTK
Veřejnost bude moci od 1. února hlasovat v soutěži Evropský strom roku , který z finalistů získá královský titul v roce 2019. Evropská obdoba ankety Strom roku, kterou pořádá v České republice dlouhodobě Nadace Partnerství, vznikla v roce 2011 díky organizaci Environmental Partnership Association (EPA). EPA je uskupením šesti nadací z Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska, které podporují projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a aktivizaci místních komunit.
4. místo: Dub korkový (200 –230 let) z Ghisonaccie na Korsice má nezvyklý tvar dravého ptáka roztahujícího svá křídla. Když se přiblížíte k jeho křídlům, máte narůstající pocit ochrany, který zmizí, jakmile se zase pár kroků vzdálíte. Má snad „ptačí strom“ nadpřirozené schopnosti?
9. místo: Buk lesní z Leeds (Velká Británie) je znám jako strom pro Nellie. Téměř před 100 lety se jistý Vic Stead vydal do nedaleké vesnice navštívit Nellie, mladou dámu, které se dvořil. Po cestě narazil na tři sazenice buků. Ve snaze ohromit svou milou narouboval jednu z nich mezi ostatní dvě tak, aby vzniklo písmeno N. Vic a Nellie se vzali a měli rodinu. Nelliin strom (známý také jako Strom lásky) zůstal.
10. místo: Buk lesní Panny Marie v Lummen (Belgie). V 17. století zde rostl buk, v jehož dutině stála soška uctívané Marie. Když v roce 1641 socha záhadně zmizela, původní strom pokáceli a věřící jeho dřevo využívali k vyřezávání obrázků Panny Marie. Současný buk je pokračovatelem tradice.
14. místo: Dub cer (300 let) z osady Rani lug (Bulharsko) stojí v blízkosti kostela z 15. století a vytváří jedinečnou atmosféru místa. Jméno vesnice Rani lug odkazuje podle tradice na zdejší močály a bažiny.
11. místo: Gubcova lípa velkolistá (500 let) v obci Gornja Stubica (Chorvatsko) je svědkem Velkého rolnického povstání z roku 1573. Pod její korunou podle pověsti shromáždil Matija Gubec své stoupence, aby společně bojovali za spravedlnost.
5. místo: Zádvorská lípa (100 let). Velkolistá lípa z Velkých Opatovic byla vysazena v roce 1918 jako jedna z 16 Lip svobody: symbolů nezávislosti, demokracie a konce války. Jako jediná přežila a dodnes stojí uprostřed křižovatky pěti cest. Prošla tudy německá i Rudá armáda na konci druhé světové války, a lípa se tak stala symbolem svobody a nezdolnosti českého národa.
7. místo: Milovaný dub letní (180 let) z nizozemské Bredy. Když v roce 1986 vznikla dálnice A58, padlo v místní části Anneville mnoho dubů. Zůstal tento jediný, který dnes roste mezi svodidly. Protože se nachází v blízkosti belgických hranic, stal se orientačním bodem pro řidiče na jejich cestě. Nad dubem stále visí hrozba pokácení kvůli plánům na rozšíření dálnice.
Mandloň (135 let) na Sněžném vrchu v Pešti (Maďarsko) před kostelem Panny Marie Sněžné. Mandloňové květy jsou symbolem věčné obnovy a vzdělání od doby, kdy v roce 1466 napsal zdejší biskup Janus Pannonius báseň o tomto druhu stromu.
15. místo: Lípa srdčitá na zámku v Raudonė (Litva). Dva z jejích sedmi kmenů spojuje železná tyč (ve výšce 3 metry). Podle pověsti tady svázali sedm nevolníků a ubili je k smrti, a tak se lípa z velké bolesti rozštěpila do sedmi kmenů. Větve vypadají jako ruce mučených lidí a dosahují až do výšky 30 metrů.
6. místo: Klečící javor jasanolistý (65 let) z města Krasnystaw (Polsko) se měl původně pokácet kvůli nevzhlednému tvaru. Dnes slouží jako prolézačka pro děti i jako námět uměleckých děl. Tvar stromu, který jakoby zlomený padá k zemi a pak se zvedá ke slunci, symbolizuje odhodlání sledovat cíl i naději nedovolující vzdát se.
3. místo: Světlý dub cesmínovitý (150 let) z Monte Barbeiro (Portugalsko). Odpočinek pod jeho korunou dělá úmorné vedro v Alentejo snesitelnějším, dovoluje rozjímat nad rozlehlostí okolních plání a cítit mír a klid.
13. místo: Obří platan javorolistý (200 let) z Câmpeni (Rumunsko). Na začátku roku 2018 místní úřady rozhodly, že by se měl pokácet. Komunita stmelená okolo stromu však začala bojovat za jeho záchranu. Pasovala jej na symbol lásky k přírodě a jednoty komunity Apusenských hor i celého Rumunska.
2. místo: Dub letní (248 let) z vesnice Abramcevo (Rusko) roste v areálu zdejšího muzea historie, umění a literatury. Mnoho významných ruských umělců (Gogol, Turgeněv, Repin, Vasněcov, Levitan, Surikov nebo Polenov) se procházelo pod jeho širokou korunou.
8. místo: Strážkyně velkomoravských tajemství, lípa velkolistá (235 let) z Kopčan (Slovensko). Kostel s lípou tvoří pro zdejší krajinu typickou sakrální dvojici. Navzájem se chrání a odolávají nástrahám počasí už více než dvě stě let. Kostelík z 9.–10. století je jednou z nejstarších staveb velkomoravského období na Slovensku.
12. místo: Jilm habrolistý (382 let) z Navajas (Španělsko). Na pamětní cedulce u stromu stojí: „Tento jilm zasadil Roque Pastor v roce 1636.“ Díky svému věku patří v Evropě mezi unikáty. K jeho 350. narozeninám mu obyvatelé složili hymnu, vytvořili celoroční program akcí a rozeslali jeho řízky na různá místa po Evropě.
