Rok 2018 ve sněmovně: Důvěra pro Babišovu vládu, kontroverzní výroky Okamury i protesty proti Ondráčkovi

Mezi nejsledovanější poslanecké schůze letos patřilo hlasování o důvěře a nedůvěře Babišově vládě. Poslanci řešili kauzu Čapí hnízdo i kontroverze kolem Tomia Okamury či Zdeňka Ondráčka. V samém závěru roku pak schválili návrh rozpočtu na příští rok, který bývá označován za nejdůlěžitější zákon. Projděte si souhrn TOP témat letošní sněmovny.

Hodně sledované bylo už říjnové první čtení rozpočtu, který počítá pro rok 2019 se schodkem 40 miliard. Přímo do sněmovny zavítal i prezident Miloš Zeman, aby rozpočet podpořil. Hlava státu však ve svém vystoupení před poslanci kritizovala dotace na obnovitelné zdroje energie, nefunkční informační systémy, počet státních úředníků a výdaje na inkluzi. Ty navrhoval prezident Zeman zrušit a peníze raději použít na opravy silnic II. a III. třídy.

Návrh rozpočtu kritizovala také opozice, podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je rozpočet přerozdělovací a protireformní. „Ve své rozhazovačnosti je ten rozpočet potenciálně asociální,“ poznamenal ke zvýšení starobních důchodů s tím, že stát na ně v letech ekonomického poklesu nebude muset mít dost peněz.

Předseda ODS Petr Fiala zase upozorňoval, že není žádný důvod, aby se vybíraly nesmyslně vysoké daně, protože by bylo lepší, kdyby lidé mohli své peníze investovat sami. Rozpočet podle něj neodráží možnosti ekonomického růstu ani nezvyšuje konkurenceschopnost Česka. Za nezodpovědný označoval navrhovaný 40miliardový schodek státního rozpočtu i šéf SPD Tomio Okamura.

  • V květnu vyšlo najevo, že poslanec Tomáš Vymazal (Piráti) těžil ve služebním bytě kryptoměnu Zcash. Vyčerpal přitom tolik energie, že si toho všimli ve sněmovně a začali to řešit. Poslanec se omluvil a vydělané peníze slíbil zaslat na charitu.

Opozice s kritikou pokračovala i ve třetím čtení, kde chtěla přesouvat celkem 130 miliard. Žádný z jejích návrhů však neprošel. Poslanci schválili jen drobné přesuny, které navrhovala hlavně KSČM.

Sněmovna  nakonec na návrh rozpočtu kývla, když ho podpořilo všech 108 poslanců domluvené koalice ANO, ČSSD a komunistů. Nikdo další už pro rozpočet ruku nezvedl. 

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jde o dobrý rozpočet, který zohledňuje priority vlády. „Dáváme do investic téměř 80 miliard z národních zdrojů a podíváme-li se poctivě na ta čísla, tak je to nejvíc za posledních deset let,“ prohlásila ministryně  ve sněmovně. Za hlavní výdajové priority označila Schillerová zvýšení průměrného starobního důchodu od ledna zhruba o 900 korun a posílení peněz na platy, například učitelů. 

Druhá Babišova vláda získala důvěru v červenci

Velice podobně probíhala i schůze, na které žádala druhá Babišova vláda sněmovnu o důvěru. Také v červenci totiž před poslanci vystoupil prezident Zeman na podporu kabinetu, a nakonec pro něj hlasovala stejná koalice ANO, ČSSD a komunistů, přičemž byly všechny ostatní strany proti.

Česko tak získalo plnohodnotnou vládu až osm měsíců od sněmovních voleb, protože první Babišova vláda se žádostí o důvěru v lednu neuspěla. Napodruhé už nešlo o kabinet jednobarevný, protože do něj vstoupila ČSSD, která získala pět ministrů.

Prezident Miloš Zeman ve sněmovně chválil, že programové prohlášení obsahuje dlouhodobý investiční program. Česko podle něj potřebuje především investice do infrastruktury a energetiky, i když sám by dal na první místo opravu kulturních památek. Plány v oblasti energetiky jsou však podle něj neurčité – Zeman zmiňoval nejasnosti kolem dostavby jaderných elektráren.

Projev prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně
Zdroj: ČT24

 Opozice však programové priority vlády kritizovala. Podle šéfa poslanců STAN Jana Farského je Babišův kabinet „vládou minulosti a slepé uličky“. Podle něj dodržuje Andrej Babiš pravidla jen tehdy, kdy se mu to hodí. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek pak varoval před plíživou normalizací či státním převratem: „Jsou limity, přes které se přejít nedá. Komunisté se dělí o moc, jen když musejí.“ 

Stejně jako u rozpočtu byl nakonec klíčový právě hlas komunistů, kteří si vymínili splnění některých svých priorit. Patří k nim třeba zdanění církevních restitucí, růst minimální mzdy či nezvyšování spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví.

V listopadu ustál kabinet hlasování o nedůvěře

Za čtyři měsíce pak vláda čelila prvnímu pokusu o vyslovení nedůvěry ve sněmovně. Ten vyvolala opozice kvůli novému vývoji v kauze Čapí hnízdo a reportáži Seznam TV s Andrejem Babišem mladším, který obvinil spolupracovníky svého otce, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu anektovaném Ruskem.

Babiš: Syn byl na Ukrajině i Krymu, ale nikdo ho neunesl (zdroj: ČT24)

Premiér pak v emotivním projevu před poslanci označil informace o zmizelém synovi za lži, které měly od počátku za cíl pád vlády. Dva novináři, kteří natočili reportáž o jeho synovi, podle něj lhali a ublížili jeho rodině.

  • Na červencové schůzi si přímo na plénu vyměňovali ostré výroky premiér Babiš a Miroslav Kalousek. Ten nejdřív na adresu premiéra prohlásil, že Babiš v případu Čapí hnízdo křivě přísahal na životy svých dětí. Premiér pak v reakci Kalouskovi tykal a označil ho za „zloděje zlodějského“ a ožralu.

Naopak opozice premiéra kritizovala. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se pozastavil nad tím, že kabinet „kvartál od kvartálu provázejí čím dál horší skandály“. „V čele vlády by měl stát etický, morální a slušný člověk, který má kredit i před svými politickými oponenty. Takového člověka v čele vlády nevidím,“ prohlásil. Podle Petra Fialy (ODS) věci dospěly tak daleko, že je třeba ochránit post předsedy vlády před ním samotným.

Vláda nakonec hlasování o nedůvěře ustála, zajímavý byl ovšem poměr hlasů. Zatímco sociální demokraté mají přímo ve vládě pět ministrů, tak ruku proti nezvedli a odešli ze sálu. Pro vládu naopak hlasovali komunisté, kteří ji pouze tolerují: „Jde o mediální kauzu, nikoli o to, abychom se bavili, jestli vláda funguje, nebo nefunguje,“ prohlásil ve sněmovně šéf komunistů Vojtěch Filip. KSČM podle něj nebude přispívat k destabilizaci země.

Sněmovna vydala Babiše i Faltýnka k trestnímu stíhání

Kauza Čapí hnízdo se v Poslanecké sněmovně letos řešila hned několikrát. Zkraje roku museli poslanci rozhodovat, zda může policie pokračovat ve stíhání premiéra Babiše a šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Ty už sněmovna jednou k trestnímu stíhání vydala, jenže mezitím byly volby a Babiš i Faltýnek byli znovu zvoleni jako poslanci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Andrej Babiš ve sněmovně opakoval, že je podle jeho názoru celá kauza „politicky motivovaná“ a „vylhaná“. Policejní spis je podle něj plný absurdit, nesmyslů a za stíháním stojí „mafie“. „Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat pravděpodobně někoho do vězení,“ prohlásil před poslanci.

To ovšem vyvolalo bouřlivou kritiku opozice, která poukazovala na to, že byl předchozí čtyři roky Babiš ve vládě a hnutí ANO mělo post ministra spravedlnosti: „Jestliže říkáte, že v této zemi je možné objednat si trestní stíhání, už čtyři roky máte odpovědnost za policii a státní zastupitelství i za soudnictví. A co jste udělali pro to, aby to nebylo možné? Nic,“ hřímal exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

„Je to naprosto skandální, premiér a ministr spravedlnosti by to měli jednoznačně vysvětlit,“ přidal se s kritikou Marek Výborný (KDU-ČSL). Také Starosty a nezávislé výrok pobouřil. Pokud ho Babiš myslel vážně, měl by odvolat ministra spravedlnosti Pelikána (ANO), konstatoval šéf STAN Petr Gazdík.

Sněmovna nakonec po 4,5hodinové debatě oba poslance vydala ke stíhání. Pro bylo v obou případech 111 poslanců, proti hlasovali pouze poslanci hnutí ANO. Jaroslav Faltýnek ale později uspěl se stížností proti svému stíhání a v kauze už není mezi obviněnými.

Část poslanců chtěla odvolat Okamuru z vedení sněmovny

Na přelomu února a března ve sněmovně rezonovala kauza Lety. Poslanci se na mimořádné schůzi zabývali některými výroky předsedy SPD Tomia Okamury či poslance Miloslava Roznera (SPD) ohledně bývalého romského koncentračního tábora. Lidovci kvůli tomu navrhovali odvolání Okamury z čela sněmovny.

Tomio Okamura v DVTV
Zdroj: DVTV

 „Popření romského holocaustu, genocidy obyčejných, nevinných lidí, popření lidského utrpení. Proto je velmi důležité, abychom si zodpověděli otázku, zda chceme, aby člověk, který reprezentuje hnutí s těmito názory, reprezentoval i ČR ve vysoké ústavní funkci,“ apeloval šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek. Jan Chvojka (ČSSD) a Ivan Partoš (Piráti) pak vyzvali Tomia Okamuru, aby se za své výroky omluvil.

Miloslav Rozner na sjezdu SPD
Zdroj: ČT dle nahrávky ze sjezdu SPD

 Předseda SPD byl kvůli svým výrokům na koberečku na poslaneckém klubu hnutí ANO a už před jednáním sněmovny se částečně omluvil. Podle Okamury nezpochybňuje SPD utrpení lidí v protektorátním táboře v Letech u Písku, má ale výhrady k řešení pietního místa a zejména ke způsobu, jakým stát odkoupil vepřín v jeho blízkosti.

Nakonec se ale nepodařilo ani schválit program mimořádné schůze. Rozhodující bylo, že se zdržela většina poslanců ANO a také KSČM. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) pak uvedl, že od Okamury očekává, že se bude více hlídat: „Myslím, že si to uvědomil, že to vnímá jako žlutou kartu a že svůj projev bude kultivovat.“

Ondráček po protestech rezignoval na post šéfa komise pro kontrolu GIBS

Podobnou bouři vyvolalo také zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka šéfem komise pro kontrolu GIBS, která vyšetřuje trestné činy policistů, celníků či dozorců. Volba vzbudila kontroverze, protože se Ondráček za minulého režimu jako policista podílel na násilném potlačování protirežimních demonstrací. Do čela komise byl také zvolen až na třetí pokus.

Tři dny poté ovšem vyšly do ulic tisíce lidí a proti jeho zvolení protestovali. Největší účast byla na pražském Václavském náměstí, demonstrovalo se ale i ve většině krajských měst. Předseda ODS Petr Fiala pak oznámil, že ve sněmovně navrhne Ondráčkovo odvolání.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ještě než o tom ale stihli poslanci hlasovat, tak Ondráček sám odstoupil. Poslance tehdy nazval „demokratickou žumpou“, což vyvolalo další vlnu kritiky. „Neodstupuji z této funkce na základě toho, že by tady bylo pár křiklounů na ulici, ale na základě toho, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci svoji a své rodiny,“ prohlásil sám Ondráček.

  • Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) schytal na sociálních sítích bouři nevole za své neobratné vyjádření na adresu československých pilotů britské RAF. Během hlasování o vyznamenáních totiž někteří poslanci Pirátů podpořili i vyznamenání pro Karla Sýse – komunistického spisovatele oceněného třeba Gustávem Husákem. Když se za to Pikal omlouval, tak zase urazil československé piloty v barvách RAF, když je nazval „těmi, kteří v zásadě jen plnili rozkazy“. I válečným letcům pak poslal omluvný vzkaz.

Kauze také na čas ohrozila spolupráci mezi hnutím ANO a komunisty, protože se proti Ondráčkovi ozval i premiér Babiš. Předseda KSČM Vojtěch Filip po odstoupení Ondráčka uvedl, že „je teď velmi na vážkách, zda se bude moci Babišovo hnutí na komunistické hlasy spolehnout.“

Policie chtěla stíhat Ondráčka kvůli jeho výrokům na adresu Michala Horáčka

Na konci října se pak stal Zdeněk Ondráček podruhé hlavním aktérem, když sněmovna hlasovala o jeho vydání k trestnímu stíhání. Policie ho chtěla stíhat kvůli tomu, že nařkl kandidáta na prezidenta Michala Horáčka ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB).

Ondráček však v projevu před poslanci poukazoval mimo jiné na to, že mu policie v podstatě klade za vinu, že Horáček nebyl zvolen prezidentem. Mluvil také o svém návrhu na zavedení trestnosti hanobení prezidenta, který podle něj vyvolal silnou odezvu u „pražské kavárny“. V projevu se opřel i do novinářů, které označil za „mediální žumpu“.

Mezi poslanci pak často zazníval názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou, nikoli trestní cestou. Mandátový a imunitní výbor navíc doporučil Ondráčka nevydávat – většina jeho členů poukazovala na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. Nakonec ruku pro vydání zvedlo jen 47 poslanců včetně samotného Ondráčka. 

Příští rok dostanou přidáno důchodci i učitelé

Kromě personálií a věcí kolem vzniku vlády sněmovna samozřejmě schvalovala také zákony. Největší zájem poměrně logicky vyvolaly ty předlohy, které přidávají peníze vybraným skupinám. Ať už jsou to vyšší důchody, platy učitelů či vyšší rodičovský příspěvek.

V případě důchodů se má příští rok zvýšit průměrná penze zhruba o 900 korun. Kvůli tomu se zvyšovaly v návrhu rozpočtu výdaje na důchody o necelých 38 miliard. Vláda také změnila složení důchodů, což se ale ještě v příštím roce neprojeví. Při budoucích valorizacích si polepší lidé s nižšími důchody, těm ostatním naopak porostou penze o něco pomaleji.

Poslanci schválili také navýšení penzí všem seniorům starším 85 let, kteří dostanou od ledna 1000 korun navíc. Týkat se to má asi 200 tisíc lidí. Podle autorů vládního návrhu mají totiž starší senioři vyšší výdaje na léky i péči. Navíc berou starší senioři nižší penze než ti mladší, protože před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. Teď se penze zvyšuje až lidem po dožití 100 let věku, a to o dva tisíce. 

Vedle seniorů mají od ledna dostat přidáno i učitelé. Návrh rozpočtu počítá s tím, že se jim zvýší platy znovu o 15 procent, z toho by mělo být 10 procent v tarifech. S tímto návrhem neměl ministr školství Robert Plaga (za ANO) ve sněmovně žádný problém, protože nárůst platů ve školství podporovaly všechny strany. Sněmovna ovšem přijala usnesení, aby platy učitelům rostly už od letošního září, a ne až od ledna.

Průměrný plat učitelů v posledních letech rychle roste. Zatímco v roce 2014 pobírali v průměru něco přes 27 tisíc hrubého, příští rok by to mohlo být o 10 tisíc korun víc.

Průměrmé platy učitelů
Zdroj: ČT24

 Zvýší se také rodičovský příspěvek, ale nakonec až od roku 2020, ačkoliv původně prosazovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) jeho růst už v příštím roce. V návrhu rozpočtu na to ale nebyly vyčleněné peníze, proto se nakonec dohodla s ministryní financí na kompromisu. Příspěvek se ale rovnou zvýší o celou částku, tedy rovnou o 80 tisíc na 300 tisíc Kč.

Poslanci o tom budou hlasovat na jaře a ani tady se nečeká žádný zádrhel. Růst rodičovského příspěvku totiž podporují ve sněmovně všechny politické strany. Argumentují například tím, že stát dávku nezvyšoval víc než deset let.

Vzrušená debata ohledně manželství pro homosexuály zatím bez konce

Velice vzrušená debata se pak podle očekávání rozhořela kolem manželství pro homosexuály. Ve sněmovně se totiž sešla jak novela, která by umožnila vstupovat do manželství i párům stejného pohlaví, tak návrh na ústavní uzákonění manželství jako výhradního svazku muže a ženy. Dolní komora obě předlohy projednává společně a obě budou čelit snahám o zamítnutí už v prvním čtení.

„Novela je zásadní pro stejnopohlavní páry, pro jejich děti,“ uvedla předlohu o manželství i pro homosexuály Radka Maxová (ANO). Novelu podepsalo 46 poslanců ze šesti sněmovních klubů, konkrétně ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. „Hájíme tady hodnoty. Hodnoty jsou pro mě svoboda a rovnost,“ podpořil v následné debatě uzákonění manželství pro všechny páry předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Hlavní autor návrhu na ústavní ochranu manželství jako výhradního svazku muže a ženy Marek Výborný (KDU-ČSL) naopak mluvil o této instituci jako o konzervativní, ale nikoli přežité hodnotě. „Manželství muže a ženy má typicky potenciál naplnit všechny hlavní funkce rodiny,“ uvedl. Tuto novelu listiny práv a svobod podepsalo 37 poslanců z KDU-ČSL, hnutí ANO, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN.

„Manželství je svazkem muže a ženy, samo slovo manželství vzniklo ze slov muž a žena,“ řekla Zuzana Majerová Zahradníková (ODS), která navrhla zamítnout v prvním čtení návrh zákona legalizujícího sňatky pro homosexuály. Následně se také tázala, co přijde příště: „Sňatky s dětmi? Polygamie?“

Poslanci na listopadové schůzi první čtení nedokončili, do řádné debaty zůstalo přihlášených stále asi 20 zákonodárců. I samotné první čtení tak bude zřejmě velmi dlouhé. 

Vydáno pod