Fischer nakonec v Senátu nevstoupí do žádného klubu, na předsedu podporuje Hampla

Senátor a bývalý prezidentský kandidát Pavel Fischer nakonec nevstoupí do žádného senátorského klubu. Rozhodl se tak v úterý dopoledne po sérii vyjednávání s frakcemi, které ho podporovaly v jeho senátní kandidatuře. Do horní komory se dostal s podporou Starostů a TOP 09, ODS a lidovců a se všemi chce spolupracovat.

„Bude nejpoctivější, když nabídnu spolupráci všem těm, kteří mně pomohli, a zároveň zůstanu nezařazeným,“ zdůvodnil své rozhodnutí Fischer, který kandidoval jako nezávislý. „Rozhodl jsem se pro cestu, na které mne rozhodně nečeká žádná funkce,“ podotkl.

Za nejlepšího kandidáta na budoucího předsedu horní komory označil nynějšího šéfa senátního evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL). „Potřebujeme silný a pevný Senát a také silného a pevného předsedu,“ řekl Fischer novinářům. Jeho první volbou je Hampl, s dalšími případnými kandidáty se chce ještě sejít.

S frakcemi, které ho podporovaly, by chtěl Fischer spolupracovat na uskutečnění svých priorit. Se Starosty by chtěl Fischer kooperovat na podpoře méně rozvinutých regionů, s KDU-ČSL a TOP 09 na evropské politice a s ODS na vyjasnění role Senátu v ústavním pořádku.

„V době, kdy tu máme až podnikatelské projekty pro politiku, se mi zdá velmi důležité, abychom vraceli věcem smysl a obsah, který měly,“ dodal s tím, že ODS nabízí politickou alternativu k podnikatelskému přístupu v politice.

ODS posílí Valenta a Faktor, v Senátu bude mít 18 členů

Nejsilnějšími kluby horní komory tak zatím zůstávají Starostové a nezávislí a občanští demokraté; oba mají 18 členů. Občanské demokraty nově posílil dosavadní nezávislý senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) a nově zvolený senátor Ladislav Faktor (nezávislý). Představitelé ODS zároveň ujišťují, že kvůli rovnosti členů nebudou za každou cenu usilovat o křeslo předsedy Senátu, které by chtěli obsadit dosavadním místopředsedou horní komory Jaroslavem Kuberou. Přednost dávají dohodě s ostatními frakcemi.

„Nebudeme za každou cenu bojovat o to, abychom měli předsedu Senátu nebo to či ono místo. Upřednostňujeme to, abychom se dohodli, aby Senát mohl dobře pracovat,“ řekl stranický šéf Petr Fiala.

Staronový předseda klubu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že Kubera nejlépe vyhovuje kritériím na předsedu a že jiného adepta občanští demokraté nemají. „V žádném případě nebudeme jednání o předsedovi Senátu blokovat, jsme připraveni i k ústupkům a přinést určité oběti,“ řekl Vystrčil. Předpokládá, že svého adepta vybere STAN, který se ke Kuberově nominaci postavil negativně. Pokud by se Starostové přiklonili k nominaci Václava Hampla z klubu KDU-ČSL, svědčilo by to podle Vystrčila o jejich předem připravené tiché dohodě s lidovci.

Hampl jako kompromis

Právě Václav Hampl měl být konsenzuálním kandidátem v případě, že by žádná frakce neměla v Senátu výraznější převahu, a tím i právo nominovat šéfa horní komory. Klub KDU-ČSL a nezávislí má 15 senátorů a Hampl by patrně získal podporu i z šestičlenného Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21.

Starostové pak do vedení Senátu nabízejí nejméně tři adepty – Zbyňka Linharta, Jiřího Růžičku a Petra Holečka. Předsednictvo STAN doporučilo i místopředsedu hnutí a šéfa senátorského klubu Jana Horníka.

Pravděpodobné je to, že v čele Senátu v půli listopadu skončí sociální demokrat Milan Štěch. ČSSD v letošních volbách dokázala obhájit jediný mandát a bude mít 13 senátorů. Také vládní ANO získalo jen jednoho senátora, a má tak sedmičlenný klub.

Nezařazenými senátory patrně nadále zůstanou bývalí členové zaniklého klubu zemanovců a komunistů Jiří Cienciala (za OSN) a Jaroslav Doubrava (Severočeši). 

Vydáno pod