Komunální „nej“. Volila i obec v tisíci metrech nad mořem nebo ta nejzadluženější

Voliči si vybírali zastupitele v nejmenší české vesnici i v tisíci metrech nad mořem nebo těsně u státních hranic. Volily taky obce s nejvyšší mírou exekucí či vysokým procentem nezaměstnanosti. Někde své posty obhajovali i starostové, kteří jsou ve funkci už více než čtvrt století.

Obec Prameny
Zdroj: ČTK Autor: Slavomír Kubeš

Jen několik málo metrů od polských hranic v restauraci U Zvoníčků volí občané Hrádku nad Nisou. Součástí obce v Libereckém kraji je i Oldřichov na Hranicích, který leží doslova na dělicí čáře - od polského Kopaczówa ho odděluje pouze Oldřichovský potok. Vesnice navíc leží i nedaleko místa, kde se setkávají české hranice s těmi německými a polskými.

Jen asi padesát kilometrů od Hrádku se nachází Lobendava – nejsevernější obec v Česku. Voliči si tam mohli vybrat ze tří místních sdružení. Nejjižněji položená víska je zase Horní Dvořiště v Jihočeském kraji, ležící na staré obchodní cestě do Rakouska. I tam měli voliči na výběr ze tří uskupení.

Dalším krajním bodem České republiky, tentokrát tím nejzápadnějším, je Krásná v Karlovarském kraji. Vesnice roku 2015 leží na česko-německém pomezí. Z této vesnice vysílala Česká televize i jednu z předvolebních debat. Naopak nejvýchodnější obec a město - Bukovec a Jablunkov - leží v Moravskoslezském kraji. 

Zeměpisné rekordy trhali také voliči na šumavské Kvildě. K urně musí vyšlapat do nadmořské výšky 1062 metrů. O něco méně do kopce je to na Pomezní boudy v krkonošské Malé Úpě. Tam se volilo v bývalé celnici u polských hranic v nadmořské výšce 1050 metrů. Nejnižší výšky dosahuje se 115 metry nad mořem Hřensko v Ústeckém kraji.

Téměř století kandidáti

Na Vysočině volila nejmenší obec v republice: Vysoká Lhota má jen 15 obyvatel. I tak se sice místním podařilo sestavit pětičlennou kandidátku, mladá generace ale neprojevila o post zastupitele příliš velký zájem. Čtyřem z pěti kandidátů bylo totiž mezi 65 a 70 lety.

Zdaleka ale nejde o nejvyšší věk zájemců o komunální politiku. Nejstaršími byli uchazečka o mandát v zastupitelstvu v Karlových Varech a kandidát v Turnově, oběma je 94 let.

Kandidátní listinu se ale ve všech obcích sestavit nepodařilo – nejméně v sedmnácti se tak volby vůbec nekonaly. Ve Středočeském kraji je takových míst hned pět. Ve Vísce u Jevíčka v Pardubickém kraji se pak dokonce tato situace opakuje znovu po čtyřech letech. Ani tehdy nekandidovalo dost lidí, aby se vůbec mohlo hlasovat. Dostatek lidí se nenašlo ani v Tatobitech. S 551 obyvateli přitom nejsou vysloveně malou obcí a staly se navíc i Vesnicí roku 2018 v Libereckém kraji.

Starostou od revoluce

Víc než čtvrtstoletí je starostou Petr Dvořáček, Havlovice na Trutnovsku vede už od roku 1990. Starostou se stal hned po prvních svobodných volbách. Tehdy kandidoval ještě za Občanské fórum, dále už jako nestraník. O post se ucházel i v nynějších komunálních volbách.

Stejně dlouho starostoval také Ondřej Feber ve Stonavě na Karvinsku. Funkci převzal v roce 1990 také jako člen Občanského fóra a mandát v zastupitelstvu obhajuje i letos. Jen o několik let méně vede Velké Žernoseky na Litoměřicku Ludmila Pafelová. V čele obce je už 23 let a hodlala v tom pokračovat.

Její kolega ze Žacléře na Trutnovsku Miroslav Vlasák letos po 24 letech naopak končí. Po 16 letech opouští obecní úřad třeba i Igor Jirsík z Bublavy na Sokolovsku. Po osmadvaceti letech odešel i jediný porevoluční starosta Kuchařovic na Znojemsku, Lubomír Mlejnek.

Naopak velmi krátkou dobu byl hlavou obce Ladislav Horký. Ještě minulý měsíc trávil ve vězení, kde si odpykával trest za podvod a zpronevěru. Ze čtyřletého trestu si odseděl dva roky a soud ho nedávno podmínečně propustil. Horký sice může v letošních komunálních volbách kandidovat, starostou se ale nestane. Soud mu v roce 2016 vykonávání této funkce na sedm let zakázal.

Sedmdesát procent lidí v exekuci

Volilo se také v nejzadluženější obci Česka, Pramenech na Chebsku. Tam letos v lednu proběhly předčasné volby, které vyhrálo sdružení Společné Prameny v čele s obhajující starostkou Michalou Málkovou. O volby měli místní zájem, volební účast byla za poslední roky nejvyšší. Svůj hlas odevzdalo 80 z 92 oprávněných voličů. Současná starostka Málková vede vesnici od roku 2012.

V obci s dluhy asi 60 milionů korun se zastupitelstvo rozpadlo loni v červnu kvůli sporům ohledně plánované spolupráce s ruským investorem. Předčasné volby se tam v tomto volebním období konaly už podruhé, poprvé se zastupitelstvo rozpadlo v roce 2015. Mezi lety 2010 a 2012 byla obec úplně bez zastupitelstva, o její vedení nikdo neměl zájem.

Voliči rozhodli také o osudu obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V Prokopově na Znojemsku byla v srpnu 16,7 procenta. Ve Vrbně nad Lesy v Ústeckém kraji zase v roce 2017 evidovali necelých 70 procent obyvatel starších 15 let s exekucí. Přes 60 procent lidí v exekuci žije třeba i v Horní Blatné na Karlovarsku.