Poslanci neschválili návrh ODS na úpravu výdajových paušálů

Živnostníkům se nezvýší hranice příjmů pro možnost využití výdajových paušálů ke zdanění jejich výdělků. Sněmovna ve středu neschválila předlohu opoziční ODS, podle níž by limit příjmů vzrostl z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun ročně. Podle předkladatelů měl růst hranice ulevit podnikatelům od administrativy. Odpoledne mají poslanci na programu hlavně předlohy v prvním čtení. 

Hnutí ANO se sice nepodařilo prosadit návrh na zamítnutí novely daňového zákona, ve sněmovně se pak ale nenašel dostatečný počet hlasů pro její přijetí. Předlohu podpořilo 83 poslanců z řad opozičních ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a také dva komunističtí poslanci Jiří Dolejš a Vladimír Koníček. Potřeba ale bylo nejméně 90 hlasů. Proti byli zejména poslanci vládních klubů ANO a ČSSD. Někteří jejich členové se hlasování zdrželi, podobně jako většina komunistů.

Zatímco sněmovní rozpočtový výbor doporučil novelu daňového zákona schválit, kabinet tvrdí, že by podnikatelům byrokracie neubylo a veřejné rozpočty by přišly o peníze.

Sněmovna naopak schválila změnu, která umožní vládě využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Předpokládá to novela zákona o zrušení někdejšího Fondu národního majetku, kterou ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla ODS. Část opozice podrobila návrh kritice a obviňovala vládu ze špatného hospodaření. Ve fondu bylo ke konci loňského roku 21,96 miliardy korun.

Výnos dluhopisu může být i negativní

Poslanci také souhlasili se změnou, která má zatraktivnit hypoteční zástavní listy pro investory. Jde o instrument, který hypoteční banky využívají na financování hypoték. Jejich současná úprava je ale podle ministerstva financí zastaralá a neodráží nejnovější trendy. Chybí v ní některé nástroje, které jsou obvyklé v jiných zemích. Novelu zákona o dluhopisech nyní dostane k projednání Senát.

Novela mimo jiné upravuje režim hypotečních zástavních listů, nově krytých dluhopisů, a jejich správu v případě úpadku toho, kdo cenné papíry vydal. Ministerstvo navrhuje hypoteční zástavní listy vyjmout z případného insolvenčního řízení. Návrh také upravuje agenta pro zajištění i společného zástupce vlastníků dluhopisů.

Agent pro zajištění je podle ministerstva sjednáván již nyní, jeho úprava v zákoně však dosud chyběla. Jde o zástupce vlastníků dluhopisů, který je zastupuje ve vztahu k zajištění, kdy vlastníci sami nejsou oprávnění jednat, a to ani v průběhu exekučního nebo insolvenčního řízení. V praxi jsou takovým agentem často banky.

Novela reaguje na aktuální situaci na finančním trhu i tím, že do zákona vkládá úpravu dluhopisů se zápornými výnosy, kdy investoři fakticky platí za to, že někomu půjčili peníze. Označují se zpravidla jako „zero bondy“. Jen český stát vydal od ledna do července 2016 státní dluhopisy se záporným výnosem v objemu 60 miliard korun. Zákon bude nově výslovně odrážet situaci, že výnos dluhopisu může být i negativní. Emisní kurz dluhopisu bude moci být vyšší než jeho jmenovitá hodnota.

Ve finálním kole projednávání je také norma, která upravuje poskytování části příspěvku na živobytí v poukázkách. Poslanci ale debatu nad změnami ve vyplácení dávek ve hmotné nouzi přerušili. Sněmovna se k tématu znovu vrátí v pátek.

Hnutí ANO navrhuje, aby poukázky dostávaly pouze vybrané skupiny lidí, ostatní by měli dostávat peníze. Čast poslanců ze sociální demokracie a KDU-ČSL ale chce, aby o vydání poukázek rozhodovaly úřady práce vždy individuálně.