Česko se připravuje na podzimní volby do obecních zastupitelstev. Oficiálně už jsou známá jména téměř čtvrt milionu kandidátů, z nichž si lidé vyberou své zastupitele. Přibližně jen polovina ze současných kandidátů se přitom o hlasy ucházela v minulých volbách před čtyřmi lety. Data ukazují, že kandidáti politických stran z minulých voleb v nemalém počtu nově kandidují raději jako nezávislí. Strany ale dokázaly získat nové uchazeče, kteří před čtyřmi lety vůbec nekandidovali – ty zlákala zejména trojice úspěšných stran ANO, SPD a Piráti.
Přelivy komunálních kandidátů: od stran utíkají k nezávislým, nováčky přilákalo ANO, Piráti a SPD
Voliči budou 5. a 6. října vybírat své zastupitele ve více než šesti tisících obcí po celé zemi. O obecní mandáty se poprvé v historii uchází méně kandidátů než ve volbách předchozích. Zatímco v roce 2014 si voliči mohli vybírat z 233 tisíc jmen, letos je jich jen 216 tisíc. Tyto údaje nabízí Český statistický úřad na webu www.volby.cz.
- Všechny analýzy se vztahují k navrhující politické straně (nikoliv k členství). Kandidáti jsou napříč komunálními volbami z let 2014 a 2018 identifikováni podle stejného jména a příjmení, věku s rozdílem 4 let a identického zastupitelstva. Pokud si tedy kandidát mezi lety 2014 a 2018 změnil jméno (např. v důsledku uzavření manželství) či aktuálně kandiduje v jiné obci než v roce 2014, analýza jej neodhalí. Lze ale předpokládat, že toto riziko se týká spíše malého počtu kandidátů.
Při bližším pohledu se ukazuje další unikát letošních voleb – poprvé od roku 1994 nebudou mít na kandidátkách jako navrhující strana největší zastoupení komunisté, nýbrž lidovci. O část svých dřívějších politiků však přišly obě strany, jen KDU-ČSL o něco méně. Exodus ale postihl většinu politických stran, které jsou zastoupeny v současné Poslanecké sněmovně.
Oproti předchozím volbám z hlediska počtu kandidátů vůbec nejvíce zchudla TOP 09 – za čtyři roky jich ztratila 54 procent. S podobným problémem se potýká i ČSSD, za kterou aktuálně nastoupilo o 27 % lidí méně než v roce 2014, a KSČM, která ztratila každého pátého kandidáta.
Naopak Starostové dokázali nalákat o pětinu uchazečů více. Piráti pak řady svých kandidátů více než ztrojnásobili. Dáno je to samozřejmě i tím, že pirátská strana se po sněmovních volbách snaží posílit svoji pozici i na komunální úrovni. Výrazný nárůst přirozeně zaznamenala i SPD, která před čtyřmi lety ještě neexistovala.
Události, komentáře: Zavedeným stranám ubývají kandidáti (zdroj: ČT24)
Personální obměna Pirátů, odchod od TOP 09
Hlavní otázkou tedy je, kam kandidáti odešli. Analýza přesunů ukazuje, že přibližně polovina kandidátů sněmovních stran z roku 2014 se už znovu o hlasy voličů vůbec neuchází. Jejich současná cesta tedy vede zcela mimo komunální politiku.
Důvody mohou být různé. Například Sdružení místních samospráv na základě vlastního nedávného průzkumu poukazovalo zejména na nárůst administrativy, se kterými se starostové potýkají. Další obavy vzbuzuje kriminalizace politiků či zákon o střetu zájmů, který se na komunální politiky nově vztahuje.
Další populární strategií odpadlíků je kandidovat jako nezávislý. Od sněmovních politických stran odešlo právě tímto směrem průměrně více než 6 % kandidátů z minulých voleb. Nejčastěji takto přesídlili bývalí kandidáti TOP 09 a Starostů, kterým odešlo mezi nezávislé 10, respektive 13 % jejich kandidátů z roku 2014.
Velká část politiků, kteří figurovali na stranických listinách už dříve, přirozeně zůstává věrná stejným barvám. Na tuto loajalitu se mohou nejvíce spolehnout KDU-ČSL, KSČM a ODS, tedy strany s nejpočetnějšími členskými základnami. Přibližně polovina uchazečů kandidujících za tyto tři strany už v roce 2014 zůstala v jejich řadách i pro letošní volby.
Odlivu – ať už dobrovolnému či nucenému – naopak čelí Piráti. Počty jejich kandidátů se sice celkově rozrostly, zároveň ale prošli personální obměnou. V říjnových volbách bude totiž pirátský program reprezentovat jen čtvrtina z těch, kteří tak činili už v roce 2014. Vůbec nejvyšší odliv kandidátů však ze sněmovních stran postihl TOP 09. Strana si oproti minulým volbám dokázala udržet jen 22 % svých tehdejších kandidátů.
Pro nováčky je lákavé ANO, Piráti a SPD
Stejně zajímavý je i opačný pohled na to, odkud přišli nynější kandidáti navržení sněmovními stranami. Významným zdrojem jsou pro ně lidé vně komunální politiky a politické prostředí vůbec. Průměrně tvoří současné seznamy jimi navržených kandidátů přibližně z poloviny občané, kteří se v roce 2014 o komunální post neucházeli.
Nejlákavější jsou v tomto ohledu ANO, Piráti a hlavně SPD – většina jimi aktuálně nominovaných kandidátů před čtyřmi lety neměla o aktivní komunální politiku zájem. Toto je logické vzhledem k tomu, že právě tyto v současnosti u voličů populární strany mají étos více či méně nových uskupení. V případě SPD dokonce devět z deseti současných kandidátů v roce 2014 nekandidovalo.
Naopak nováčky se nedaří tolik lákat ČSSD, ODS, KDU-ČSL a nejméně KSČM. Více než polovina aktuálních kandidátů těchto čtyř stran jimi byla navržena už v roce 2014. Původně nezávislé osobnosti dokáže ze sněmovních stran ve větším množstvím přitáhnout pouze kandidátka Starostů. Aktuálně je 15 % jejich kandidátů bývalými nezávislými. To odráží i samotné zaměření strany, která se primárně orientuje právě na komunální úroveň a svoji existenci zakládá právě na spolupráci se starosty obcí.
V celkovém pohledu analýza ukazuje, že komunální kandidátní listiny prochází volby od voleb mnohými, někdy i nečekanými změnami. V lákání jsou úspěšné zejména strany, které se aktuálně těší popularitě veřejnosti. Naopak v minulosti silné strany své dřívější kandidáty postupně spíše ztrácí, což může mít i dále za následek proměnu politické mapy České republiky.
Použitá data jsou aktuální k 30. srpnu 2018.