Stát centrálně nenakupuje. Úspory jsou zkreslené, tvrdí kontroloři

Centrální nákup státu po čtyřech letech od spuštění nefunguje a nepřináší očekávané úspory. Téměř nikdo také nevyužívá nástroj pro sběr požadavků z celé státní správy. Nevyhovuje požadavkům zadavatelů. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017. Ministerstvo financí trvá na tom, že jím zvolený postup je hospodárný, účelný a efektivní.

Video Studio ČT24
video

Centrální nákup státu podle NKÚ nefunguje

Centrální nákupy státu prosadil před čtyřmi lety jako ministr financí současný premiér Andrej Babiš (ANO). Sliboval si od nich výraznou úsporu provozních nákladů státu. Nákupy by se měly podle plánů vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun. To odpovídá zhruba pětině provozních výdajů úřadů a téměř procentu objemu výdajů státního rozpočtu. Po roce 2020 by měl projekt přejít ze zkušebního do běžného provozu.

V současné době úředníci používají dva systémy. Přes jeden z nich nakupují ministerstva pro sebe a pro organizace, které pod ně spadají. Předpokládalo se, že jeho prostřednictvím budou ročně zadávány zakázky za více než 45 miliard korun. V roce 2016 to však bylo jen 8,2 miliardy korun, přes polovinu z toho tvořily zakázky ministerstva vnitra.

Takzvaný centrální nákup státu pak mají ministerstva financí a vnitra využívat k nákupům pro celou státní správu. Používání centrálního nákupu státu je dobrovolné a za dobu jeho fungování v něm byla zadána pouze jedna zakázka na nákup kancelářského papíru za 118 milionů korun. Z té se do konce roku 2017 vyčerpalo 40 procent.

„Některé resorty totiž dál nakupovaly kancelářský papír od svých dřívějších dodavatelů, protože byl levnější než papír získaný v soutěži přes Centrální nákup státu,“ uvedl NKÚ.

Úspory jsou zkreslené

Vláda předpokládala, že centralizované zadávání přinese výrazné úspory, sníží administrativu a zefektivní nákupy. Úspory jsou však podle kontrolorů zkreslené, jiné přínosy se nesledují.

Například centralizovaný nákup softwarových produktů je podle NKÚ efektivnější. „Je totiž rychlý, jednoduchý a umožňuje využít odbornou podporu centrálního zadavatele, kterým je ministerstvo vnitra,“ uvedl úřad.

Podle ministerstva financí přinesla značné úspory například nedávno dokončená zakázka na nákup 1400 automobilů pro různé státní organizace, u níž se podařilo ušetřit 15 až 33 procent v závislosti na kategorii vozu.

„Praxe a zkušenosti prvních let s přelomovým projektem centrálního zadávání ukázaly, že je efektivní tam, kde se nakupuje jednoznačně harmonizovatelné zboží a služby a zároveň na trhu existuje prostor pro výraznější snížení ceny oproti cenám, za které resorty dosud nakupují,“ sdělil mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Ministerstvo je závislé na dodavateli systému

Předpokladem pro fungování centrálních nákupů bylo, že se podaří sesbírat požadavky z celé státní správy. K tomu měl sloužit Národní elektronický nástroj (NEN). Od jeho spuštění v roce 2014 ho ale podle NKÚ téměř nikdo nevyužívá, protože nefunguje tak, jak požadují centrální zadavatelé.

Člen sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ondřej Profant z opoziční České pirátské strany hovoří o „obrovském selhání veřejné správy“, protože je NEN technologicky zastaralý. „Technologie, na kterých je postaven, už nepodporuje ani jejich výrobce,“ upzornil.

Jeho využití lze vyhodnotit podle údajů o zakázkách uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. „Ministerstvo pro místní rozvoj ale nemá k dispozici údaje z věstníku v rozsahu a struktuře, které by umožňovaly takové vyhodnocení provést. A to i přesto, že je MMR správcem informačního systému, jehož je Věstník veřejných zakázek součástí,“ upozornili kontroloři.

Ministerstvo je tak prý závislé na dodavateli systému a za získání takových údajů by mu muselo zaplatit.

Místní rozvoj: NKÚ doplnění dat nežádal 

Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci uvedlo, že ve věstníku jsou uveřejňovány informace ve standardních formulářích vycházejících z nařízení Evropské komise.

MMR je muselo zavést do věstníku bez úprav či doplnění. Podobu formulářů schválila i vyhláška Legislativní rady vlády. „NKÚ navíc v meziresortním připomínkovém řízení nevznesl žádný požadavek na rozšíření či doplnění dat,“ sdělil mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Podle něj není pravda, že je MMR závislé na dodavateli systému věstníku či Informačního systému o veřejných zakázkách. „Věstník obsahuje pouze ta data, která primárně využívají dodavatelé, kteří hledají obchodní příležitosti ve vyhlášených veřejných zakázkách,“ dodal mluvčí.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že pro státní úřady již platí povinné využívání NEN. „Díky tomu očekáváme, že začnou daleko více používat i aplikaci pro centrální nákupy a tím ušetří,“ sdělila. Nyní místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvy financí a vnitra aktualizuje požadavky, aby byla aplikace pro zadavatele komfortnější.

Podle srpnového hodnocení ministerstva financí stát v rámci centrálních nákupů v uplynulých dvou letech nakoupil zboží a služby za 4,6 miliardy korun. Proti původním ceníkovým cenám tak prý ušetřil za oba roky 1,9 miliardy korun.