Jednou z priorit nového náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je posílit počty výsadkářů. Stávající chrudimský prapor o šesti stech mužích, který pro českou armádu představuje jedinou jednotku typu komando, by se měl početně víc než zdvojnásobit a s patnácti sty vojáky vytvořit silný, rychlý a efektivní výsadkový pluk.
Opata chce posílit armádní komando, počty chrudimských výsadkářů se zdvojnásobí
Reportáž: Armáda chce zdvojnásobit počty výsadkářů (zdroj: ČT24)
Armáda chce novou výsadkovou jednotku využít zejména pro síly okamžité reakce. Na jejich vzniku se kvůli ukrajinské krizi a zhoršení evropské bezpečnosti shodl před čtyřmi lety i summit Severoatlantické aliance ve velšském Newportu; ambicí bylo vytvořit brigádu schopnou v rámci kolektivní obrany zasáhnout do dvou dnů, kdekoliv bude potřeba.
Podle náčelníka generálního štábu Opaty, který české síly okamžité reakce považuje za jednu ze svých priorit, se náklady počítají mezi jednou a čtyřmi miliardami korun; třiačtyřicátý výsadkový prapor v Chrudimi by se měl díky nim rozrůst na efektivní úderný pluk a v základních obrysech začít fungovat v roce 2020.
Výběr výsadkářů? Beze změny požadavků
Česko tím víc než zdvojnásobí svou hlavní expediční sílu; výsadkáři jsou velmi často a jako první nasazováni v zahraničních operacích. „Palebnou sílu nahrazujeme rychlostí a manévrem. Tam, kde výsadkář skočí, má všechno s sebou, nikdo mu nic nepřiveze, všechno si taháme na zádech,“ uvádí velitel chrudimského praporu Jiří Adamec.
Kromě minometů a pancéřovek nemá komando žádné těžké zbraně a specifické podmínky vojenského nasazení i tak ovlivňují výzbroj. „Na rozdíl od zbytku armády používáme jiné útočné pušky, jsou kratší, mají kratší hlaveň, a je to z toho důvodu, že s nimi provádíme seskoky,“ dodává zástupce náčelníka štábu pro operace chrudimského praporu Marek Štěpánek.
S transformací praporu na výsadkový pluk se nezmění podmínky pro přijetí nových vojáků, stejně jako teď bude každý z nich muset projít speciálním třídenním výběrovým řízením. „Požadavky neměníme a nesnižujeme, protože by se nám to vrátilo jako bumerang,“ potvrzuje Opata. „Musíme je otestovat, jestli se na tuto práci opravdu hodí. Vojáky potřebujeme dostat do absolutního fyzického i psychického tlaku,“ dodává velitel Adamec.
Počty výsadkářů v AČR
Ambice: Kybernetické velitelství a vyřešení tendrů
Vedle vytvoření výsadkové jednotky si Opata v reakci na současné bezpečnostní hrozby vytkl za cíl vznik logistického praporu a vytvoření velitelství kybernetických a informačních operací. Armáda uvažovala i o nové těžké mechanizované brigádě za zhruba 90 miliard, nakonec volí úspornější variantu. „Analyzovali jsme lehkou brigádu, tam jsou náklady zhruba poloviční, kolem 40 miliard,“ řekl Opata.
Armádu čekají taky zásadní nákupy za desítky miliard. Nejvíc zaplatí za nová bojová vozidla pěchoty pro sedmou mechanizovanou brigádu. Pořízení 210 pásových vozidel přijde zhruba na pětapadesát miliard korun – stane se tak nejdražším nákupem v novodobé historii české armády.
Lepší techniku mají dostat taky dělostřelci. Zastaralé samohybné houfnice Dana má nahradit 52 nových děl za pět miliard. Stále se posouvá nákup víceúčelových vrtulníků, které chtěla česká armáda ještě v době, kdy obraně šéfoval ministr Martin Stropnický (ANO) pořídit v USA; za dvanáct nových strojů plánovalo ministerstvo utratit dalších šest až dvanáct miliard. Stropnického nástupkyně v čele resortu Karla Šlechtová ale nákup stornovala.
Zatím nejistý je taky podpis kontraktu na osm mobilních radarů téměř za čtyři miliardy. Zakázku vyšetřuje vojenská policie. „Trestní řízení je vedeno jenom na určité aspekty v rámci procesu výběru, který byl. Do budoucna nebudu zastřešovat nějakou liknavost nebo odkládání tím, že běží trestní řízení,“ řekl k tendru koncem června ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).