Ministerstvo zdravotnictví zjednodušuje pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace, aby snížilo administrativní zátěž pro lékaře a sestry. Většina nových pravidel začne platit od 24. července, menší část od 1. listopadu. Informoval o tom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého by omezení administrativy mělo přispět k tomu, aby lékaři a sestry měli víc času na péči o pacienty.
Stát rozvolňuje pravidla kartoték. Sestry mají mít čas na pacienty na úkor papírování
UDÁLOSTI: Lékařům a sestrám se mění pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace (zdroj: ČT24)
„Ministerstvo zdravotnictví vnímá dlouhodobé volání po tom, aby byla snížena administrativní zátěž ve zdravotnictví. Je to věc, která je dlouhodobě předmětem kritiky ze strany lékařů a sester a přispívá k odchodu zdravotníků mimo zdravotnictví,“ řekl Vojtěch.
Podle novely vyhlášky o zdravotnické dokumentaci by neměly být jednotné formuláře pro všechna zdravotnická zařízení a pro všechny zákroky, ale dokumentace by měla odpovídat poskytované péči u konkrétního lékaře. „Není na místě mít jednotný formulář pro banální úkony, jako je odstranění bradavic, a zároveň pro souhlas s transplantací srdce,“ podotkl ministr.
„Rušíme povinné požadavky u ošetřovatelské dokumentace, což je dokumentace, kterou vedou zdravotní sestry. Vyhláška nově vyžaduje pouze to, aby dokumentace byla vedena, a umožňuje adaptaci podle typu zařízení a poskytované zdravotnické péče,“ oznámil Vojtěch – a jeho náměstek Radek Policar doplnil: „Historická touha mít všechno v jedné podobě jednoho formuláře není na místě, praxi komplikuje a nijak jí nepomáhá.“
TK: Stát je benevolentnější k vedení zdravotnické dokumentace (zdroj: ČT24)
Tam, kde zdravotník vystavuje recept, poukaz na zdravotnický prostředek nebo příkaz k dopravnímu transportu, také nově nebude muset vést paralelní záznam a postačí kopie daného dokumentu.
Kratší archivace dokumentů
Souběžně s rozvolněním podmínek vedení zpráv se zkrátí také doba, po kterou budou muset zdravotníci povinně archivovat dokumenty o poskytované péči. Například u gynekologů a zubařů se lhůta zkrátí z deseti na pět let od posledního poskytnutí zdravotní služby, u následné a dlouhodobé péče v nemocnicích se zkrátí ze čtyřiceti na dvacet let.
Většina ustanovení ve vyhlášce nabude účinnosti od 24. července, zhruba třetina až od 1. listopadu. Podle ministerstva je důvodem pro odklad účinnosti části ustanovení to, aby větší zdravotnická zařízení měla dostatek času na přizpůsobení se novým pravidlům a na proškolení personálu.
Ministr Vojtěch také upozornil na to, že některá velká zdravotnická zařízení mají nyní pravidla pro zacházení se zdravotnickou dokumentací přísnější, než vyžaduje vyhláška. Vyzval je proto, aby využila vydání vyhlášky nové a svá interní pravidla zjednodušila. V nemocnicích přímo zřízených ministerstvem bude úřad podle Vojtěcha jednat s řediteli, aby svá pravidla nemocnice upravily.
Sestry změny vítají, ombudsmanka varuje
Očekávané snížení administrativy uvítala prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, současně ale vyzvala k tomu, aby se jen u této dokumentace nekončilo. „Doufám, že bude navazovat revize ostatních záznamů, které sestry zatěžují, ať jsou to technické dokumentace, dokumentování teplotních křivek nebo záznamy zdravotnických prostředků,“ řekla. „I tady je prostor pro to, aby se sestrám ubrala administrativní zátěž.“
Kriticky se naopak k záměru ministerstva již dříve vyslovil úřad ombudsmanky, který varoval před tím, že případné nedostatky ve zdravotnické dokumentaci mohou bránit efektivní zpětné kontrole.
Podle Pirátů je pak vyhláška dokonce v přímém rozporu se zákonem o zdravotních službách; vyhláška totiž umožňuje lékařům, kteří si vedou elektronickou dokumentaci a obdrží od pacientů písemnost, tuto písemnost po převedení do elektronického formátu nearchivovat. Tím se ale podle stranického experta pro zdravotnictví Zdeňka Hříba dostává do rozporu se zákonem.