Po patnácti letech se v Česku narodila čtyřčata, chystá se pro ně sbírka

Po patnácti letech se v Česku narodila čtyřčata – od roku 1989 jsou teprve jedenáctá. Paterčata registrují lékaři za tu dobu jediná – letos je jim pět. Nová čtyřčata přišla na svět v 31. týdnu, minulé pondělí brzy ráno. Jsou v pořádku, zatím ale musí zůstat v inkubátorech v pražské fakultní nemocnici Motol. Kdy budou propuštěna domů, se zatím nedá odhadnout.

Video Události ČT: Po patnácti letech se v Česku narodila čtyřčata
video

Události ČT: Po patnácti letech se v Česku narodila čtyřčata

Rodiče chtěli bratrovi pořídit sourozence. Hned na začátku je lékaři překvapili informací, že Helena čeká čtyři děti. „Já jsem byla neskonale šťastná. Protože velkou rodinu jsem si vždycky přála,“ řekla matka čtyřčat Helena. A tak se rodina rozrostla o Kláru, Anežku, Moniku a Ondřeje.

Ani otec Josef podle svých slov zpočátku neprožíval žádný šok. „Byl jsem vůbec rád, že budeme mít další miminko, ve finále miminka. Až pak přišel ten šok a starost, jaká bude ta péče a jestli budou všechny v pořádku,“ přiznal pětinásobný otec.

Poslední měsíc Helena strávila v porodnici na oddělení rizikového těhotenství. Lékaři nechtěli nic podcenit. „Všechno nakonec proběhlo tak, jak mělo. Samozřejmě těhotenství nebylo nekomplikované, ale my tady v Motole máme štěstí, máme tady armádu specialistů,“ řekl vedoucí oddělení rizikového těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jan Matěcha.

Některé ze zdravotníků pak nakonec čekala neplánovaná služba. O každé z novorozených dětí totiž pečoval jeden tým. A přestože se čtyřčata měla podle plánů narodit minulé úterý, přišla na svět dřív.

V Česku se po patnácti letech narodila čtyřčata
Zdroj: ČT24

„V neděli večer jsem dostala slabé kontrakce a narodily se z neděle na pondělí akutním císařem ve čtyři ráno. Musím poděkovat celému týmu Motola, protože to měl skvěle zorganizované,“ řekla Helena.

Děti po narození vážily od 1400 do 1660 gramů a aktuálně jsou úplně v pořádku. Zatím zůstanou v inkubátoru. Na jejich příchod domů jsou Helena a Josef už téměř připravení. Třeba oblečení pro čtyřčata mají po starším sourozenci i díky kamarádům a jiným rodinám s vícerčaty dost.

„Dá se připravit zázemí v podobě postýlek, sedaček, ale to, co nás čeká, to teprve uvidíme, až nás pustí všechny z porodnice a spíš si to bude asi sedat postupně,“ tuší otec.

Rodina není ve finanční tísni, teď ji ale čekají velké výdaje. Oblečení už nepotřebuje, má ho dost díky sbírce matek s vícerčaty a od příbuzných. Bude ale muset koupit auto, do kterého se vejde pět dětí, a bude potřebovat peníze na nákup jídla, hygienických potřeb pro děti a plen.

„Nejvíc by potřebovali nějaké terénní pracovnice, protože maminka má ještě jedno starší dítě. Třeba odvoz do školky a podobně, protože tatínek pracuje a obávám se, že bude muset pracovat ještě víc, aby je uživil,“ uvedla Klára Vítková Rulíková z Klubu dvojčat a vícerčat, který se chystá pomoci za přispění dárců – umožní sbírku na svém transparentním účtu.

„Rodiny s vícerčaty nemají dvojnásobný, trojnásobný, čtyřnásobný rodičovský příspěvek, pro ty děti ty finance absolutně nemůžou stačit,“ dodala Rulíková.

Pomáhá rodina i známí

V rodinách s vícerčaty pomáhá většinou i rodina a okolí. Třeba Kláře Stojovské, matce dvouletých trojčat, nejvíc pomáhala další její dcera – dnes už také matka tříměsíčního syna. A také kamarádky.

„Začátek byl úplně nejhorší, první půlrok se vůbec nespalo, malí těžko snášeli změnu všeho, hodně plakali. Spíš jsme probděli ten půlrok než prožili,“ vzpomíná Stojovská.

„Známá zorganizovala sbírku a sehnala pro nás sušičku, začali nám posílat oblečení na děti, posílali nám i hračky,“ dodala. A rodina opakovaně žádala o pečovatelku, přestože má na ni nárok, nedostala ji.

Důvodů vyslechli několik – pečovatelek je málo, starají se jen o seniory nebo nechtějí dojíždět. Teď už to matka trojčat ani nezkouší, postarat se o čtyři děti zvládá sama.

Alexandra Kiňová – matka jediných českých paterčat – naopak pečovatelky měla. Osm měsíců jí pomáhaly s dětmi, pak jen s domácností.

S pečovatelkou si maminka nesedla, na výběr ale neměla 

„Vůbec jsme si nesedly a nemohla jsem si ani vybrat, někoho, kdo by mi sedl, hele tebe chci, tebe ne. Já jsem prostě musela být ráda za to, co je,“ nelíbilo se Kiňové. I pro ni byly nejhorší první měsíce po porodu. Dodnes je proto vděčná každému, kdo jí aspoň trochu pomohl. Jsou situace, na které nikdy sama stačit nebude.

Statistiky porodů 22.04 KB

„Dvě děti čapnete, máte dvě ruce, ale když chcete jít s pěti dětmi, tak jak je chytíte? To nejde,“ uvádí postřeh ze života s paterčaty. Co se v rodině změnilo, je řád – ten má kvůli výchově šesti dětí pevně daný. A přesně to – společně s klidem – Alexandra Kiňová radí i rodině čerstvě narozených čtyřčat.