Náchodské nádraží

OBRAZEM: Nádraží patří státu dva roky, opravou prošly desítky z nich

Od velkého dne české železnice uplynuly téměř dva roky. Tehdy, 1. července 2016, převzala Správa železniční dopravní cesty od Českých drah 1575 nádražních budov. Protože se převod chystal a odkládal řadu let, dráhy váhaly s investicemi, a tak řada nádraží čekala na nového, státního vlastníka jako na smilování. Nyní se již SŽDC chlubí prvními dokončenými opravami, zároveň se snaží pro opravené budovy najít využití.

Často se o tom hovoří jako o chybě při transformaci české železnice na počátku století. Tehdy zanikla státní organizace České dráhy, která zajišťovala dopravu a zároveň jí patřila veškerá infrastruktura, a vznikly nové akciové České dráhy a zároveň státní Správa železniční dopravní cesty. Jenomže zpočátku byla SŽDC pouhým pasivním vlastníkem kolejí a vše, co souviselo s provozem, delegovala na dopravce. Až v roce 2008 se stala provozovatelem drah ve státním vlastnictví, převzala tedy řízení provozu. V roce 2011 byl potom dokončen převod tzv. živé dopravní cesty, takže se z výpravčích nebo třeba signalistů stali státní zaměstnanci spadající pod SŽDC.

Naopak nemovitý majetek zůstával dlouho tak, jak ho stát rozdal při dělení železnice, takže nádražní budovy – byť zaměstnanci, kteří v nich sloužili, již dávno pracovali pro stát – stále vesměs patřily Českým drahám.  O jejich převedení na stát (resp. prodeji, protože ČD měly za odevzdaný majetek dostat peníze) se vážně jednalo od roku 2013. Konečné rozhodnutí však padlo až v roce 2016 a převod se uskutečnil v polovině roku. 

Co vlastně stát převzal? Celkem mu připadlo přes 1500 budov, které pak připadly do péče SŽDC. Některé byly již opravené. Z velkých stanic se lze zmínit například o choceňském nádraží na trati z Prahy do České Třebové, kde šla rekonstrukce budovy ruku v ruce s modernizací nádraží při rekonstrukci I. tranzitního koridoru na počátku století. Jinde opravy právě probíhaly. Třeba na pražském hlavním nádraží vyústil převod ve výpověď nájemci, který měl opravit novou i historickou odbavovací halu a SŽDC se rozhodla pokračovat vlastními silami. 

Celá nová nádraží

V několika městech – Karlových Varech či Ústí nad Orlicí – se začaly již před převodem stavět zcela nové budovy. S nimi však neměly České dráhy mnoho společného, za stavbu od počátku odpovídala SŽDC. 

Karlovarské nádraží
Zdroj: ČTK
Autor: Slavomír Kubeš

Zcela nové nádraží vzniklo v České Lípě, oproti zmíněným dvěma dokonce i na jiném místě než původní. Nástupiště a nová budova stojí severněji než původní budova z konce 19. století. Ta nyní slouží jako zázemí pro železniční správu. Rekonstrukce, která se netýkala jen nádraží, ale celého českolipského uzlu, výrazně zvýšila rychlost průjezdu.

Navzdory kritice, na kterou před časem upozornila Mladá fronta DNES – že je nová budova malá a nádraží celkově nepromyšlené – je nádraží od roku 2017 v plném provozu a nevypadá tak zašle jako řada jiných. 

Část převzatých nádraží totiž byla ve špatném stavu. Bylo to tím výraznější, že České dráhy počítaly s tím, že o budovy přijdou mnohem dříve, a tak s většími opravami váhaly, když nebyly bezpodmínečně nutné. V Poděbradech se již v roce 2013 dozvěděli, že na novou fasádu nebo výměnu oken musí počkat na převod budovy na stát. „Probíhá v tuto chvíli diskuse o budoucnosti nádraží v rámci liberalizované železniční sítě. Je potřeba rozhodnout se, kdo bude v budoucnu vlastníkem železničních stanic,“ uvedl tehdy mluvčí ČD Radek Joklík.

Náchod i Příbram v novém, Budějovice a Plzeň ještě čekají

SŽDC loni představila plán rekonstrukce nádražních budov na nadcházející léta s tím, že největší smršť oprav se strhne až v příštích dvou letech, kdy se začne pracovat na budovách třeba v Českých Budějovicích, Praze-Smíchově, Pardubicích, Plzni nebo Znojmě.

Některé budovy přesto již mají opravu za sebou. V některých případech jde o investice, které vzdor opatrnosti před převodem zahájily ještě České dráhy – to je i případ nádraží v Náchodě. Oprava, při které se podařilo obnovit některé původní architektonické prvky a zároveň historický objekt propojila s novým autobusovým terminálem, stála 34,5 milionu korun, z toho 14 milionů zaplatila SŽDC.

„Kompletní rekonstrukcí prošla střecha i pláště budovy, dále také fasáda, peronní přístřešek či zpevněné plochy. Nedílnou součástí stavby byla i výměna oken a dveří,“ přiblížil náměstek generálního ředitele SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola.

K dalším rekonstruovaným nádražním budovám patří ta příbramská, jejímž dokončením se železniční správa pochlubila v polovině května. Ve srovnání s náchodským nádražím šlo o méně náročnou akci, přišla zhruba na devět milionů korun.

Příbramské nádraží
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

„Modernizace příbramské výpravní budovy zahrnovala opravu fasády včetně výměny otvorových výplní, klempířských a zámečnických konstrukcí, zabezpečovacích prvků, elektroinstalace či instalaci nového informačního systému. Úpravou prošly vstupy do objektu a zpevněné plochy, nově se instalovala ochrana budovy proti holubům. Opravené prostory doplnil nový venkovní mobiliář. Revitalizace se dočkalo také veřejné WC a čekárna pro cestující,“ charakterizoval rozsah opravy Tomáš Drmola.

Podobný rozsah – vnější plášť, elektroinstalace, střecha, prostory pro cestující i nový mobiliář – měla devítimilionová rekonstrukce budovy nádraží Kutná Hora-město.

V posledních letech dokončila SŽDC také několik oprav, které zahájily ještě České dráhy. Jsou trochu levnější, cena se pohybuje kolem pěti milionů korun, a SŽDC se o nich zmiňuje jako o dílčích rekonstrukcích nádraží. Jde například o opravy budov v Rakovníku nebo Dobříši. Budovy při nich dostaly nové střechy, fasády či okna. Zatímco však budovy prokoukly, jejich bezprostřední okolí – na straně kolejiště i na straně opačné – zůstalo v původním stavu.

Budovy jsou pro železničáře příliš velké. Zaplní je třeba policie 

U nádražních budov to však rekonstrukcí nekončí, naopak. Třeba v Mariánských Lázních by mohli vyprávět o nádraží sice ukázkově opraveném, ale docela prázdném. V rozhlehlé secesní budově je sice mnoho komerčních prostor, ale vesměs zejí prázdnotou. Na tom se léta nic nezměnilo.

S historickými budovami je totiž problém, že jsou velké, aby sloužily potřebám železnice 19. století, zatímco současná železnice má mnohem menší prostorové nároky. A protože nádraží většinou nestojí v naprostém centru města, lze jen stěží očekávat, že se v nich uchytí například obchody, které přímo nesouvisejí s cestováním vlakem. Větší množství obchodů jiného zaměření se daří provozovat pouze v nové odbavovací hale pražského hlavního nádraží a podobný úmysl má SŽDC ještě s rozlehlou budovou smíchovského nádraží, až projde opravou.

Správa železniční dopravní cesty ale ujišťuje, že i na dalších místech má vše rozmyšleno. Již loni vyzval ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) ostatní ministry, aby své podřízené instituce upozornili na to, že mohou využít volné prostory na nádražích, která se železniční správa chystá opravit.

Nabídku zatím využila republiková policie, která v Prostějově a Žďáru nad Sázavou přestěhovala služebny na nádraží.

Volné prostory na nádraží v pražských Dejvicích, které prošlo rekonstrukcí v minulém desetiletí a SŽDC nechala po jeho převzetí provést další úpravy, pak železničáři využili pro své vlastní účely. Do budovy se přestěhovali úředníci, kteří zodpovídají za správu majetku.