Praha – Vyjmutí Pražského hradu z círekvních restitucí se nekoná, premiér v demisi Jiří Rusnok to formou zákonného opatření Senátu nenavrhne. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál a dodal, že nepovažuje věc za natolik naléhavou, aby se kvůli ní musel zákon měnit. Už po setkání s premiérem řekl arcibiskup Dominik Duka, že státní budovy v areálu Hradu zůstanou státu a budovy využívané církví setrvají v její správě. Odkazoval při tom na výsledky dřívějších jednání s prezidentem Milošem Zemanem i jeho předchůdcem Václavem Klausem. Podle Dukových slov vyplynul návrh ministra vnitra v demisi Martina Peciny, kterým požadoval po vládě vyjmutí areálu Pražského hradu z církevních restitucí, z jeho nedostatečné informovanosti.
Církevní restituce kvůli hradním budovám nezměníme, konstatoval Rusnok
„Rozhodně nemíním tuto věc řešit teď narychlo zákonným opatřením,“ řekl premiér Radiožurnálu. „Pokud někdo měl problém s touto záležitostí ve vztahu k platnému a účinnému zákonu, tak bylo dost času to řešit v předchozích měsících, a podle mého názoru bude dost času to řešit i po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna,“ dodal.
Církevní budovy ve správě církve zůstanou, avizoval pražský arcibiskup
„Všechny budovy nutné k bezpečnostnímu chodu státu zůstanou v rukou státu, náš požadavek je pouze to, aby budovy, které dosud byly naše na základě džentlemanské a právní dohody za prezidenta Klause, našimi budovami zůstaly,“ prohlásil po jednání s Rusnokem arcibiskup pražský.
Kardinál Dominik Duka
Podle jeho slov by se tato náročná otázka neměla řešit v předvolebním boji: „Já nekandiduji, církev nepatří do parlamentních lavic. Jedná se o to, aby Pražský hrad, jako symbol české státnosti, ale i symbol s katedrálou a s kapitulou, poněvadž tam spolu od počátku žijí, byly v dobrých sousedských vztazích a jak stát, tak církev mohly prezentovat svou historii, přítomnost i budoucnost všem, kdo na Pražský hrad a do katedrály přicházejí. Katedrála své zázemí potřebuje, zatím není důvod říkat, že by to mělo být jinak.“
Duka se domnívá, že diskuse by mohla být pouze o dvou budovách, které by mohly být spravovány ve spolupráci státu a církve. Bylo by v nich muzeum středověkého církevního umění. Podle médií církev žádá v restituci mimo jiné některé budovy ve Vikářské ulici.
Martin Pecina
Vnitro, jehož ministr v demisi Martin Pecina kandiduje za SPOZ, proto navrhlo zákonné opatření Senátu s odůvodněním, že pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě.
Pecinův resort zdůvodnil nutnost přijetí zákonného opatření postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu „zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky“. „Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány,“ uvedlo vnitro.
Církev chce jen čtyři budovy
Podle informací deníku Právo žádá církev v restituci devět budov a deset pozemků. Arcibiskupův sekretář Milan Norbert Badal nicméně uvedl, že církev ve skutečnosti usiluje o čtyři z nich. „Církev žádá o devět objektů. De facto však chce jen čtyři, z čehož dva už má a zbylé dva by ráda dostala. Jde o Mladotův dům a nové probošství, aby tvořily jakési zázemí. To, co je nutné k provozu katedrály, by tak mohlo být vydáno. Všeho ostatního je církev ochotna se vzdát a nechat na konto Pražského hradu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Formálně však církev musí žádat o devět budov. „Církev musí požádat o všech devět budov, což bylo jádrem nedorozumění: církev o ně žádá, nicméně existuje předběžná dohoda s panem prezidentem, že bude žádat jen proto, aby objekty mohla vyměnit za ty, o které žádat nemůže,“ dodal.
GALERIE
videogallery_382808