Poslanci budou znovu vybírat šéfa komise pro kontrolu GIBS. KSČM nikoho nenominuje, přestože má na post nárok

Poslanci budou vybírat nového předsedu komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). O post se chtějí už nyní ucházet minimálně tři politici, nominace se ale uzavřou až v průběhu týdne. Místo je volné poté, co z něj odstoupil Zdeněk Ondráček (KSČM).

Video Události
video

Nominace na post předsedy komise se uzavřou až v průběhu týdne

Komise pro kontrolu GIBS je jedinou ze třinácti komisí ve sněmovně, která zatím nefunguje. Bez předsedy se totiž nemůže sejít. Nyní v dubnu se o tuto pozici utkají minimálně tři kandidáti – Jiří Mašek (ANO), Zuzana Majerová (ODS) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Nominovat svého člena zvažují i sociální demokraté.

„Dlouhodobě říkáme, že skutečná opozice by měla stát v čele všech kontrolních komisí, které kontrolují bezpečností složky a tajné služby, a to je jedna z nich,“ uvedl občanský demokrat Zbyněk Stanjura. 

Podle Mikuláše Ferjenčíka by tuto pozici měl zastávat „někdo neutrální“. „Dneska tady probíhá jakási válka ANO a ČSSD o policii,“ zdůvodnil postoj Pirátů.

Rozhodující ale bude opět postoj hnutí ANO. To chce volbu šéfa komise probrat v úterý na jednání svého klubu. „My jsme tam pro jistotu navrhli našeho kandidáta pana Maška, ale tím neříkám, že ho budeme podporovat nebo že bude zvolen,“ řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Přestože na post mají podle hnutí ANO nárok komunisté, svého kandidáta tentokrát nepostaví. „Budeme samozřejmě usilovat o to, abychom získali kompenzaci někde v nějakém patře vyjednávání. Je otázka, jestli budeme chtít jinou kontrolní komisi,“ konstatoval předseda KSČM Vojtěch Filip. Faltýnek ale uvedl, že ANO ustavenou sněmovnu měnit nechce.

Do čela komise byl zvolen komunista Ondráček. Čtyři dny poté rezignoval

Poslanci volí šéfa komise neúspěšně už od prosince. Jediným kandidátem byl Zdeněk Ondráček z KSČM. V tajné volbě ho ani jednou sněmovna nezvolila a uspěl až v březnu. Jeho vítězství vyvolalo pobouření a v několika městech se konaly demonstrace. Části veřejnosti vadí Ondráčkova minulost – v roce 1989 totiž zasahoval na protirežimních demonstracích. Čtyři dny po svém zvolení pak Ondráček na post rezignoval.