Epidemie chřipky v Česku pokračuje, nemocnost ale kolísá, nejvyšší je stále hlášena z krajů Libereckého, Moravskoslezského, Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského. Celkově je nemocných zhruba 1984 na 100 tisíc obyvatel, oproti minulému týdnu jich asi o 1,5 procenta přibylo, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Hlavní hygienička vyhlásila chřipkovou epidemii na začátku letošního února. Obvykle trvá čtyři až osm týdnů. Minulý rok epidemie na začátku února už končila.
Česko dosáhlo vrcholu chřipkové epidemie, počet nemocných zatím neklesá
Hlavní hygienička: Česká republika dosáhla vrcholu epidemie (zdroj: ČT24)
„Česká republika v minulém týdnu dosáhla vrcholu epidemie, jejíž dynamika se mění jen velmi pomalu,“ uvedla hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Roste hlavně podíl nemocných mezi dospělými.
Údaje o počtu nemocných hlásí lékaři krajským hygienikům. Nemocných může být ale ve skutečnosti ještě víc. Mnozí lidé totiž do ordinací nedorazí, nemoc přecházejí, nebo si vezmou v práci dovolenou.
Od běžné virózy či nachlazení se chřipka liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Chřipka je obzvlášť nebezpečná pro chronické pacienty nebo seniory. Mnohé nemocnice a domovy důchodců proto zakázaly návštěvy.
Od začátku chřipkové sezony do konce minulého týdne podlehlo chřipce 50 lidí. Nejčastěji šlo o lidi starší 65 let s dalšími závažnými nemocemi, jako je cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce. Loni za celou sezonu zemřelo na chřipku 114 lidí.
Před rokem začala chřipková epidemie dříve, počty nemocných na začátku února už klesaly. Epidemii stále hlásí celá západní Evropa. Nemocnost klesá mírně, v některých státech kolísá nebo stagnuje. Plošnou epidemii hlásí stále všechny státy sousedící s Českem.
Nejvyšší nemocnost hlásí pět krajů
Nemocnost v různých oblastech Česka kolísá, ale nejvyšší je stále hlášena z pěti krajů, a to Libereckého, Moravskoslezského, Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského.
V Libereckém kraji nemocných sice od minulého týdne ubylo, chřipková epidemie ale pokračuje. Na 100 tisíc obyvatel připadá 2783 nemocných s akutními respiračními infekcemi, což je o 5,5 procenta méně než před týdnem. Ve všech okresech kraje stále překračuje nemocnost epidemický práh, nejvyšší zůstává na Liberecku.
Relativní nemocnost v krajích na 100 000 obyvatel
V Libereckém kraji byly tento týden jarní prázdniny, přesto nemocných přibylo. Aktuálně v okrese na 100 tisíc lidí připadá 3684 nemocných, což je o 5,5 procenta více než před týdnem. V ostatních okresech nemocnost klesla. „Nejvýrazněji na Jablonecku o 22,5 procenta, stále tam ale na 100 tisíc lidí připadá 2398 nemocných,“ informoval Jaroslav Harman z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice.
Také ve všech okresech Moravskoslezského kraje trvá chřipková epidemie. V tomto týdnu se nemocnost zvýšila o 13 procent. Na 100 tisíc obyvatel připadá 2595 případů onemocnění, přičemž za práh epidemie je v regionu považováno 1700 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Stále nejvyšší nemocnost hygienici evidují u předškolních dětí. Výrazný nárůst výskytu akutních respiračních infekcí byl ale zaznamenán i ve věkové skupině 15 až 24 let a ve věkové skupině 25 až 59 let, kde vzestup činil více než 20 procent. Sedmnáctiprocentní nárůst je i u lidí starších 60 let.
„V Moravskoslezském kraji nově bylo zaznamenáno devět závažných průběhů chřipky, u kterých byla nutná hospitalizace na jednotkách intenzivní péče. Nově vykazujeme dvě úmrtí, a to pacienta se závažným chronickým onemocněním a pacientky s kardiovaskulárním onemocněním, obezitou a která byla kuřačka. Nikdo z těchto pacientů nebyl očkován proti sezonní chřipce,“ uvedla krajská hygienička Helena Šebáková.
Také v Plzeňském kraji nemocnost stále stoupá. Od minulého týdne vzrostla o 7,3 procenta. V kraji, kde žije kolem 580 tisíc obyvatel, počet nemocných poprvé přesáhl 10 tisíc, a nemocných je tak 1861 na 100 tisíc obyvatel. Přibývají další zařízení, která zakazují návštěvy, oznámila Veronika Pelikánová z Krajské hygienické stanice v Plzni.
Nemocnost oproti minulému týdnu klesla jen na jižním Plzeňsku a na Rokycansku, v krajském městě stagnovala. V ostatních okresech stoupala, na Tachovsku dokonce o více než 40 procent v porovnání s předchozím týdnem. Nárůst nemocnosti o více než 28 procent hlásí Domažlicko, na severním Plzeňsku přibylo nemocných o více než 18 procent. Naopak jižní Plzeňsko má více než čtrnáctiprocentní pokles nemocnosti.
Ani v Pardubickém kraji lidí s akutními respiračními chorobami včetně chřipky zatím neubývá. Onemocnění překročilo hranici epidemie první týden v únoru, v současnosti připadá na 100 tisíc obyvatel 2070 nemocných, což je zhruba o dvě procenta méně než před týdnem. Ústup chorob zřejmě nastane o jarních prázdninách, které v kraji začínají 12. března.
„Už tři týdny zůstává situace v kraji stejná, i když jsou mírné přesuny v rámci okresů. V současné době měl největší nárůst nemocnosti okres Svitavy,“ uvedla vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Pardubicích Olga Hégrová. Hygienici evidují do současnosti 19 závažných případů komplikací, kdy pacienti museli být hospitalizováni na oddělení ARO. Sedm lidí od začátku vlny chřipek zemřelo.
V Jihomoravském kraji se za týden zvýšil počet nemocných v chřipkové epidemii asi o 1000. Mezi 1,2 milionu obyvatel je kolem 26 tisíc nemocných. Chřipka tvoří desetinu až třetinu nemocí podle okresů, zbytek jsou většinou akutní respirační nemoci. Nejhorší situace je v okresech Brno-venkov a Hodonín. Stále platí doporučení hygieniků o zákazu návštěv, k němuž většina nemocnic přihlédla.
Na 100 tisíc obyvatel připadá 2155 nemocných, což je nárůst oproti minulému týdnu zhruba o 100. Zatímco před týdnem byl největší nárůst u dětí předškolního věku, nyní se věková hranice posunula výše. „Přesouvá se to na školáky a zejména na seniory. Je to typický scénář. Nejprve se v rodině nakazí malé dítě, potom se to přenese do školy a nakonec to přejde na babičky a dědečky,“ uvedla vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.
Podle ní by se situace mohla zlepšit s ohledem na předpověď slunečných dnů. Zima, která poslední týden panuje, má vliv především na nachlazení lidí nebo akutní respirační nemoci. „Negativním faktorem je to, že lidé méně větrají. Pozitivní věcí je to, že kvůli zimě lidé tolik nechodí do společnosti a je méně možností se nakazit,“ dodala Ciupek.