Postup české policie, která v sobotu zadržela kurdského politika Sáliha Muslima na základě mezinárodního zatykače z Turecka, nechá ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar přezkoumat.
Metnar nechá prověřit policejní postup při zadržení kurdského politika Muslima v Praze
„Ještě jsem tento případ nechal zrevidovat inspekčními orgány,“ uvedl ministr Metnar při interpelacích ve sněmovně na dotaz lidoveckého poslance Marka Výborného. Ten se pozastavoval nad tím, že kurdský politik byl zadržen v Česku, nikoli v dalších západoevropských zemích, kde také pobýval.
Události: Česká policie zadržela Muslima, ač nebyl na seznamu lidí hledaných Interpolem (zdroj: ČT24)
„Buďto tyto země informaci, že je vydán zatykač, neměly a nebo na něj nereflektovaly. Toto jsou dvě možnosti, mezi kterými si můžeme vybírat a spekulovat,“ vysvětluje si rozdíly mezi přístupem v Česku a v jiných evropských zemí advokát Sáliha Muslima Miroslav Krutina.
Muslim byl podle Metnara zadržen na základě předběžného souhlasu se zadržením, který vydalo Městské státní zastupitelství v Praze. Tomu byla předložena žádost o zatčení a vydání, kterou zaslala turecká policie české policii.
Muslim byl hledán na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu z 25. května loňského roku, který vydal Nejvyšší trestní soud v Ankaře, popsal ministr. Pro zadržení byl podle něj důležitý zatýkací rozkaz, ne způsob jeho předání.
Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický a po něm i premiér v demisi Andrej Babiš (oba ANO) už také avizovali, že vysvětlení budou požadovat. Podle Stropnického totiž Interpol mezinárodní pátrání po Kurdovi dvakrát odmítl vyhlásit. Česká policie tak zřejmě jednala přímo na tureckou žádost.
„Byl zadržený na základě mezinárodních úmluv o extradici. Příslušné dokumenty nám byly doručeny z přímo z turecké strany. My jsme je následně předložili příslušnému státnímu zastupitelství, které rozhodlo o vydání předběžného souhlasu se zadržením,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Interpol podle něj skutečně sehrál roli jen ve zprostředkování komunikace mezi kanceláří v Praze a Ankaře.
Zadržení Sáliha Muslima překvapilo
Podle advokáta Krutiny byl jeho klient překvapený, že jej policie zadržela. „Já si to nedovedu úplně vysvětlit bez toho, aniž by nezůstaly nějaké pochybnosti. Mohlo se to stát i tak, že z turecké strany přišel zatykač a mašinérie se rozeběhla automaticky a teprve soud tu věc zasadil do nějakého širšího rámce a kontextu,“ říká Krutina.
Policie zadržela bývalého vůdce strany syrských Kurdů o víkendu. O dva dny později už přijeli Muslima podpořit desítky Kurdů žijících v Evropě. Demonstrovali před soudem i ministerstvem vnitra.
„Podpora nás velmi překvapila. Byla velmi masivní a velmi rychlá. Během několika hodin se shromáždilo mnoho podpůrných e-mailů, dopisů, telefonátů. Ještě ráno před vazebním zasedáním jsme dostali petici 111 politiků z Evropy, kteří se zasahovali o to, aby byl ihned propuštěn,“ popisuje advokát Krutina.
Podle něj překvapení ze zadržení Muslima spočívalo především v tom, že muž se neskrývá. Jen v týdnu před zadržením měl podle svého advokáta hned několik tiskových konferencí.
On se pohybuje po celé Evropě, po nejvýznamnějších fórech, komunikuje s vysokými politiky jednotlivých evropských zemí. Má nějakou misi, kdy se snaží proklamovat kurdskou otázku v severní Sýrii. A samozřejmě se nějakým způsobem staví ke konfliktu mezi Tureckem a Kurdy ze severní Sýrie. I z toho titulu je osobou velice politickou, známou. Myslím si, že nikdo nečekal, že zrovna u nás v České republice bude zadržen.
Turecko následně požádalo o jeho vydání. Muže viní z napojení na kurdské separatisty. Pražský soud ale Muslima do vazby neposlal. Přijal jeho slib, že se bude účastnit soudních jednání. Turecko následně Česko obvinilo z podpory teroristické organizace a poslalo i diplomatickou nótu.
Sedmašedesátiletý syrský Kurd Muslim byl v Praze zadržen po čtyři dny. Do loňska patřil k vedení syrské Sjednocené demokratické strany (PYD). Podle Ankary je tato strana napojená na tureckou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), řazenou k teroristickým organizacím.
Ankara viní Muslima z narušování jednoty a územní celistvosti státu, z vraždy, pokusu o vraždu a z ničení veřejného majetku. Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016 v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim jakékoli zapojení do atentátu odmítl.