Tuhé mrazy těchto dnů příliš nesvědčí vlakům. Řadu poruch na tratích musí opravovat Správa železniční dopravní cesty, potíže se svými vozidly ale mají i dopravci. Jako Achillova pata se ukazuje i prvek, který jindy patří k největším výhodám železniční dopravy – toalety. Dříve se hrozba zamrznutí vody v trubkách řešila tím, že se zkrátka vypustila. U moderních vozidel to však tak snadno nejde.
Polámané kolejnice, zamrzlé dveře a problémy s WC. V mrazech trpí vlaky i koleje, po kterých jezdí
Před sedmi lety bylo v zimě docela běžné, že si cestující v běžném rychlíku neumyl ruce. Ve starém vagonu nebyla v mrazivých dnech voda, která na jedné straně chyběla po výkonu potřeby, ale na straně druhé nemohla zamrznout. Dnes, kdy jsou staré vagony na ústupu, je situace jiná. Na jedné straně je větší pravděpodobnost úspěšného umytí rukou, na druhé straně i toho, že bude vůz zcela chybět, protože jednoduché řešení s vypuštěním vody již není možné.
Novější vozy mají uzavřený odpadní systém, je v nich jednak nádrž s vodou, jednak se splašky a snadno je vypustit nelze. „Pokud voda ve vagoně zamrzne, tak roztrhá nádrže a není možné je dlouhodobě, než se opraví, používat,“ uvedla mluvčí Českých drah Monika Bezuchová. Jediná možnost tak je vozidla s moderním uzavřeným odpadním systémem neustále temperovat (vytápět) – i při odstavení.
Železničáři odmrazují vozy parou (zdroj: ČT24)
Podle Stanislava Vaštyla z bohumínské provozní jednotky ČD jsou ovšem novější vozy vůči mrazům přece jenom odolnější. „Mají nádrže izolované a vydrží minus deset stupňů až dvanáct hodin,“ přiblížil. Naproti tomu staré vagony automaticky vypouštějí vodu již při třech či čtyřech stupních.
Problémy s kolejovými vozidly v silných mrazech ale nezačínají a nekončí na záchodě. Zamrzá i leccos dalšího, ostatně například v pondělí ráno, kdy teploty téměř v celém Česku klesly pod minus deset stupňů Celsia, zaznamenaly jen České dráhy na dvě desítky poruch. Spočívaly například v zanášení palivových filtrů motorových vozů či lokomotiv nebo zamrzání dveří.
„Dochází k zamrzání gum. Vzniká vlhkost mezi vnitřním prostorem a vnějším prostředím. Při velkých mrazech může dojít k zamrznutí, a dveře jdou špatně otvírat,“ uvedl Stanislav Vaštyl.
Potíže na kolejích
Mrazy nepůsobí potíže pouze kolejovým vozidlům, ale také infrastruktuře, po které jezdí – nebo spíše především té. V pondělí přispěly především závady na kolejích a trakčním vedení k velkým zpožděním, kdy několik vlaků z Prahy na Moravu jelo i více než o hodinu později.
V úterý, kdy ráno opět silně mrzlo, problémy pokračovaly. Jen v Praze se železničáři potýkali s poruchami výhybky na smíchovském nádraží, zabezpečovacího zařízení mezi hlavním a holešovickým nádražím či lomem kolejnice za Radotínem.
Kvůli závadě na trati museli cestující v úterý ráno mimořádně přestupovat v Dobřichovicích
Lom kolejnice je v mrazech docela častý jev. Ocel se v nízkých teplotách smršťuje a zároveň křehne. Pokud dojde k jejímu prasknutí (na rozdíl od léta, kdy hrozí spíše vybočení či vychýlení), na mnoha tratích je důsledkem i porucha zabezpečovacího zařízení, protože se přeruší elektrické obvody.
Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová však uvedla, že ne všechny poruchy, které se na státních tratích v posledních dnech objevily, nutně souvisejí s počasím. „Může to být vlivem mrazu, i nemusí, ale může to být běžná porucha,“ řekla.
Potíže na silnicích
S mrazy naopak jednoznačně souvisí závady, které postihly největší konkurenci vlaků, tedy silniční dopravu. Asistenční služby v pondělí ráno pomáhaly dvakrát vyššímu počtu řidičů, než je v zimních měsících obvyklé. Podle mluvčí České asociace asistenčních společností Dariny Boumové se řidiči potýkali především se zamrzlým palivem a závadami na bateriích. Asistenční služby vyjížděly i k dopravním nehodám.
I když momentálně mrzne velmi silně a každou noc padají lokální teplotní rekordy, zanedlouho se situace opět změní. Celodenní mrazy panují od víkendu a již ve čtvrtek se začne oteplovat, takže koncem týdne by mělo leckde být opět nad nulou. Pár dnů mrazů nepovažuje Stanislav Vaštyl z železničního depa za kritickou mez. Za ni považuje týden, tedy dobu, kterou mrazivé počasí v nižších polohách nepřesáhne.