Už je tady zas! Do Česka se po deseti letech vrátí originál mnichovské dohody

V Česku bude při příležitosti 100. výročí založení Československa znovu vystaven originál mnichovské dohody. Dokument zapůjčí Německo, ve čtvrtek se na tom dohodli ministři zahraničí Martin Stropnický a Sigmar Gabriel. Před deseti lety vystavovalo Národní muzeum všechny tři dochované originály mnichovské dohody a výstava byla velmi úspěšná. Navíc se do Česka letos vrátí také originál Pittsburské dohody z roku 1918, kterou podepsal TGM.

Německý originál mnichovské dohody
Zdroj: ČTK Autor: Stanislav Peška

„Velmi si vážím toho, že německá strana zapůjčí do České republiky originál mnichovské dohody. Poděkoval jsem Sigmaru Gabrielovi,“ napsal Martin Stropnický na Twitteru.

Dohoda, kterou 30. září 1938 podepsali v bavorské metropoli zástupci Británie, Francie, Itálie a Německa, přinutila tehdejší Československo vzdát se opevněného pohraničí obývaného sudetskými Němci. Další území pak připadlo i Maďarsku a Polsku.

Československo k jednáním v Mnichově nebylo přizváno, o jeho výsledcích bylo pouze informováno. Mnichov se stal předzvěstí druhé světové války.

Podpis dohody byl jedním z klíčových milníků v dějinách Československa a řada lidí vnímá dodnes tuto událost jako zradu našich spojenců.

Originál ve francouzštině se zřejmě ztratil 

Německo originál dokumentu půjčuje do zahraničí velice zřídka, poprvé se tak stalo právě před 10 lety, kdy byly v Česku vystaveny dokonce všechny tři originály mnichovské dohody. Texty v němčině, ale také angličtině a italštině byly vystaveny v Národním muzeu na výstavě nazvané jednoduše Republika.

Mnichovskou dohodu podepsala také Francie, tento originál se však nejspíš ztratil: proto ho na výstavě zastupovalo vyjádření z archivu francouzského ministerstva zahraničních věcí k tomu, co se s tímto dokumentem mohlo stát.

Součástí dokumentů, které si na několik let po válce odvezli Američané, byly také původní mapy sloužící k upřesnění územních požadavků nacistického Německa vůči tehdejšímu Československu.

„Jedná se o unikátní historické dokumenty, které dosud dobrovolně neopustily území Německa a poprvé byly zapůjčeny do jiné země,“ pochvaloval si tehdy generální ředitel muzea Michal Lukeš.

Vzácné dokumenty byly pojištěny na částku v řádech milionů korun a jejich vystavení v trezorové vitríně provázela přísná bezpečnostní opatření. Hlídal je kamerový systém i nepřetržitá ostraha. Zájem lidí o výstavu byl obrovský, originály mnichovské dohody tak vidělo asi čtvrt milionu návštěvníků.

Video Události
video

Události ČT (rok 2008): Do Česka míří originály mnichovské dohody

 

Vláda se o výsledcích Mnichova dozvěděla v Kolovratském paláci 

Německo dříve odmítalo originál dokumentu zapůjčit právě z bezpečnostních důvodů. I proto poskytl Berlín do Česka natrvalo jen věrnou kopii, která je vystavena v Senátu v Kolovratském paláci. Právě v Zeleném salonku tohoto paláce byla totiž 30. září 1938 s dohodou seznámena úřednická československá vláda generála Jana Syrového.

Kopii se podařilo získat díky pomoci českého velvyslanectví v Berlíně z politického archivu německého ministerstva zahraničí. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout během dnů otevřených dveří ve vitríně před Zeleným salonkem.

Tisíce Čechů si ale německý originál mnichovské dohody prohlédly ještě předtím, když v roce 2007 pořádala bavorská vláda výstavu Bavorsko–Čechy: 1500 let sousedství ve Zwieselu na německé straně Šumavy. Právě tehdy byl originál vystaven na veřejnosti vůbec poprvé a také vyvolal velký zájem, výstavu navštívilo přes 85 tisíc lidí. 

Pittsburská dohoda symbolizuje komplikované snahy o společný stát   

V Česku bude letos vystaven také originál Pittsburské dohody: základní dokument vzniku československé státnosti zapůjčí do Česka USA. Ve čtvrtek kvůli tomu přijal ministr kultury v demisi Ilja Šmíd amerického velvyslance Stephena Kinga, aby mu poděkoval.

Také originál této smlouvy byl v Česku naposledy vystaven před deseti lety spolu s mnichovskou smlouvou. Podle organizátorů to má svou symboliku – zatímco první symbolizuje několikaleté komplikované úsilí o vznik společného státu, ten druhý pak jeho rozbití během pár měsíců.

Pittsburskou dohodu podepsali 30. května 1918 zástupci českých a slovenských krajanských organizací a pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Schválili v ní spojení obou národů v jednom státě. Dokument pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti setrvání v rakousko-uherském císařství a přejí si vznik společného státu s Čechy.

Už krátce po vzniku Československa se však dohoda stala předmětem sporů. Někteří slovenští představitelé se jí dovolávali při svém úsilí o autonomii Slovenska vzhledem k tomu, že v dohodě byla Slovákům slíbena vlastní administrativa, sněm a soudy a slovenština jako úřední a vyučovací jazyk.

Čeští politici ale poukazovali na to, že se jednalo jen o programovou dohodu s tím, že o státním zřízení, ústavě i postavení Slovenska rozhodnou až volení představitelé, tedy Národní shromáždění.