Policisté prohlíželi úřad Vitáskové oprávněně. Ústavní soud její stížnosti nevyhověl

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a jeho bývalé předsedkyně Aleny Vitáskové proti policejním prohlídkám. Odehrály se v roce 2015 v souvislosti se stíháním, které na Vitáskovou dopadlo kvůli jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Vesecká podle policie nesplňovala zákonné předpoklady pro jmenování do funkce.

„Napadené příkazy obsahují veškeré zákonem předpokládané náležitosti a je z nich zřejmé, což je zejména podstatné, proč k nařízení prohlídek došlo,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Ústavní stížnost konkrétně směřovala proti třem soudním příkazům k prohlídkám v prostorách úřadu, které v květnu 2015 vydal Okresní soud v Jihlavě. Dále stížnost mířila proti postupu protikorupční policie při provádění prohlídek. Tato otázka nemá podle soudu ústavněprávní charakter.

Kriminalisté si z kanceláří odnesli data z počítačů, listiny a další dokumenty. Podle spekulací hledali například jmenovací dekret Vesecké. Vitásková stála v čele úřadu v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.

Umyté ruce

Advokát Zdeněk Koudelka označil prohlídky za šikanózní. ÚS si podle něj nad případem umyl ruce „jako Pilát Pontský“ a úvahy nad zákonností důkazů získaných při prohlídkách přenechal obecným soudům.

Koudelka připomněl rozhodnutí, kterým ÚS v roce 2012 zpětně zrušil soudní příkaz k prohlídce kanceláře v budově České televize. Prohlídku uskutečnilo v roce 2011 ozbrojené komando Vojenské policie. Vyšetřovatelé podle ÚS před prohlídkou nevyčerpali všechny ostatní možnosti, jak se dostat k potřebným informacím. Koudelku zarazilo, že se soud podobně nezastal také Vitáskové. „Lidská práva jsou o tom, že je mají lidé, a jestliže ÚS upřednostní televizi před člověkem, tak to není správné,“ řekl Koudelka.

Jmenováním Vesecké postupovala Vitásková protizákonně, tvrdí policie

Podle policie neměla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, proto bylo její jmenování v rozporu s energetickým zákonem. Státu by tak vznikla vyplácením mzdy Vesecké škoda. Policie tvrdí, že Vitásková porušila povinnosti při správě cizího majetku.

Vitásková je aktérkou ještě jedné trestní kauzy. Kvůli podezřelému udělení licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově a pozdějšímu zastavení přezkumu licenčního řízení jí Krajský soud v Brně vyměřil trest 8,5 roku nepodmíněně. Vitásková se odvolala a Vrchní soud v Olomouci ji zprostil obžaloby.