Za loňské volby padlo osm dalších pokut. Platit bude i pět sněmovních stran

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí potvrdil za loňské sněmovní volby osm pokut. Důvodem bylo nezveřejnění povinných údajů při financování kampaně. Pět pokutovaných subjektů se dostalo do sněmovny, úřad ale neuvedl, o které jde. Podle informací ČTK pokutu dostalo hnutí ANO, KDU-ČSL, KSČM, Piráti a STAN. Pokuty byly většinou v řádu desetitisíců korun, nejvyšší činila 68 tisíc.

Z nedodržení pravidel financování volební kampaně úřad už loni v listopadu uznal vinnými 18 kandidujících stran a hnutí. Pokuty a tresty se vyšplhaly na celkových 600 000 korun. Proti příkazům ale bylo možné podat odpor, což znamenalo jejich zrušení a projednání ve správním řízení. Sedm subjektů odpor nepodalo, a pokuta tak začala platit, 11 jej podalo, z toho jeden ale pozdě.

U deseti správních řízení úřad ve dvou případech rozhodl, že kandidující subjekty činy nespáchaly, a správní řízení tak zastavil. Týkalo se to ČSSD a Dobré volby 2016.

Ve zbylých osmi případech úřad vinu potvrdil. „Z toho v pěti případech se jednalo o parlamentní stranu nebo hnutí,“ uvedl předseda úřadu Vojtěch Weis. Bližší informace úřad odmítl sdělit s ohledem na to, že je správní řízení neveřejné a rozhodnutí může být napadeno žalobou.

Hnutí STAN dostalo pokutu za pozdní zveřejnění seznamu dárců. Podle mluvčího Karla Kremla se Starostové odvolají k soudu a chtějí také iniciovat změnu zákona o vedení kampaně. Ten podle nich sice trestá drobné prohřešky, neumožňuje ale například postihovat kampaň, kterou vedou zahraniční subjekty. Starostové na toto téma chystají na počátek dubna seminář ve sněmovně.

TOP 09 a lidovci zveřejnili pozdě dárce

TOP 09 dostala pokutu také za pozdní zpřístupnění seznamu dárců. „Rozhodnutí úřadu strana respektuje, nebude ho napadat a pokutu už uhradila,“ řekl její mluvčí Jakub Hnát.

Rovněž lidovci dostali pokutu za to, že na svých internetových stránkách nezveřejnili včas seznam dárců. Generální sekretář strany Pavel Hořava je ale přesvědčený, že strana lhůtu dodržela a osobně by byl pro podání správní žaloby proti rozhodnutí úřadu. Konečné slovo ale bude mít předsednictvo. 

U dvou subjektů, které nezískaly mandáty ve sněmovně ani dostatek hlasů pro vyplacení příspěvku za získané hlasy, úřad snížil pokutu o třetinu na konečných 10 000 a 2000 korun. „V ostatních případech zejména parlamentních stran úřad neshledal důvody ke snížení udělené sankce. Všem obviněným pak byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 korun,“ dodal Weis.

Pokuty za desítky tisíc

Politické subjekty v parlamentu dostaly pokuty 68 000 a několikrát 55 000. Dřívější pokuta 25 000 pro ČSSD po zastavení správního řízení neplatí. Podle Weise některé z obviněných parlamentních stran, které proti původnímu příkazu podaly odpor, vnímaly udělenou pokutu jako příliš vysokou. Minimální výše sankce je 20 000 korun, maximální 300 tisíc.

Z devíti parlamentních subjektů úřad zatím přistoupil k sankcím u sedmi z nich formou příkazu nebo ve správním řízení. Proti rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Je pouze možné podat správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců.