Až stovky skipasů během sezony zablokují provozovatelé vleků kvůli tomu, že si je lidé během dne přeprodají. Někteří právníci ale takové chování majitelů areálů kritizují - opírají se i o stanovisko Nejvyššího soudu. Provozovatelé ovšem dál trvají na svém.
Černý trh se skipasy se nelíbí vlekařům, přeprodané permanentky blokují
Kšeftování se skipasy se nelíbí provozovatelům areálů. Přicházejí tak o tržby. „Pokud si ho člověk vezme na celý den a pak někomu prodá na parkovišti, tak nás vlastně okrádá,“ nelíbí se jednateli Skiareálu Plešivec Petru Voráčkovi.
Provozovatelé se proto snaží přeprodávání permanentek čelit. Počítače a kamery průběžně hlídají fotografie těch, kteří s kartou jezdí. Pokud se podoba změní, obsluha to pozná a skipas může nechat zablokovat.
Lyžařské areály proti přeprodávání argumentují i náklady na platy zaměstnanců, údržbu lanovek a výrobu sněhu. Třeba jeden z největších lyžařských areálů na Klínovci ročně zablokuje desítky přeprodaných skipasů.
Podle nezávislého právníka by ale takový postup u soudu areály nemusely obhájit. „Je to v podstatě právo využívat vlek od 9 do 16 hodin a je úplně jedno, která osoba to bude,“ uvedl karlovarský advokát Libor Čihák.
Podle něj držitelé skipasů mají na prodej právo. „Z hlediska právního nic neporušuje, pokud lyžař skončí třeba v jednu hodinu a skipas na další tři hodiny prodá dál,“ tvrdí Čihák.
„S tím nesouhlasíme. Skipasy u nás nelze přenášet na jinou osobu,“ sdělila mluvčí Skiareálu Klínovec Hana Hoffmannová.
Podle organizace dTest se Nejvyšší soud v roce 2006 v podobném případě z Krkonoš přiklonil na stranu muže, který částečně použité skipasy dál prodal.
Jde o porušení obchodních podmínek, brání se skiareály
Případy, se kterými se setkala obchodní inspekce v Krušných horách, dopadly jinak. Většina areálů tady při nákupu skipasů lyžaře upozorňuje, že s nimi nesmí dál obchodovat.
„Jde o porušení obchodních podmínek a není nárok na to, aby lyžař byl puštěn pod jiným jménem a pod jinou identitou,“ řekl Jan Řezáč, ředitel České obchodní inspekce pro Plzeňský a Karlovarský kraj.
Podle právníků záleží na konkrétním případě. Areály mají totiž různé obchodní podmínky, liší se i jejich provozní řády. A ty by soud v případě žaloby musel přezkoumat.