Ústavní soudce David byl vyloučen z rozhodování o mobiliáři ze zámku Opočno

Obnovené řízení o restituci mobiliáře opočenského zámku nebude u Ústavního soudu (ÚS) řešit soudce Ludvík David. O jeho vyloučení rozhodlo plénum ústavních soudců včetně předsedy Pavla Rychetského. David v minulosti spolurozhodoval na Nejvyšším soudu (NS) o dovolání Jerome Colloredo-Mannsfelda, který spolu se svou sestřenicí Kristinou Colloredo-Mannsfeldovou dlouhá léta bojuje o vydání vzácného mobiliáře zámku.

Jerome Colloredo-Mannsfeld podal v září 2017 návrh na obnovu řízení před českými soudy. Udělal to poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní soud rozhodoval o jeho návrhu na začátku letošního ledna. Obnovu řízení ale zamítl. Colloredo-Mannsfeld proto požádal o vyloučení soudce Ludvíka Davida z projednávání věci.

„Soudce Ludvík David byl členem soudního senátu Nejvyššího soudu, který ve věci dříve rozhodoval. Zákonné předpoklady pro vyloučení soudce tak jsou naplněny, neboť soudce Ludvík David byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce. Ústavní soud rozhodl o vyloučení soudce Ludvíka Davida z projednání a rozhodování ve věci,“ je uvedeno v odůvodnění.

Spor Colloredo-Mannsfelda u Ústavního soudu tak bude dál pokračovat řízením o jeho ústavních stížnostech tak, jako by o nich v minulosti nebylo rozhodnuto. Vše se vrátí zpět téměř o osm let, protože první ústavní stížnost soud zamítl v srpnu 2010 a druhou pak v dubnu 2012.

Spor o mobiliář z Opočna navíc soudy řeší i v případě Colloredo-Mannsfeldovy sestřenice Kristiny. Minulý týden uspěla i ona u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburuku. Nyní tak může u Ústavního soudu, podobně jako Jerome Colloredo-Mannsfeld, požádat o obnovu řízení. Její právník Jakub Frölich uvedl, že tak učiní.

Verdikty evropského soudu jsou u Colloredo-Mannsfeldů obdobné. Štrasburk u obou konstatoval, že mezi důkazy nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž české soudy opíraly své rozsudky.

Ministerstvo tehdy prohlásilo zámek včetně jeho mobiliáře za státní majetek. Soud konstatoval, že české soudy porušily právo na spravedlivé soudní řízení a nedaly stěžovatelům možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí.

Restituční spory o Opočno trvají 27 let

Colloredo-Mannsfeldovi usilovali o mobiliář u obecných soudů společně, k Ústavnímu soudu šel ale se stížností každý sám. Restituční spory o Opočno trvají 27 let. Soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku ve dvou samostatných řízeních zamítly.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.

Colloredo-Mansfeldová chce i zámek Opočno

Vydání celého zámku se v jiné linii domáhá sama Kristina Colloredo-Mansfeldová. V nové stížnosti podané k ÚS loni v dubnu zmiňuje možnou rasovou perzekuci svých předků. Zámek zabavili nacisté, po válce zůstal státu.

Podle stížnosti rasový motiv prokazatelně existoval, když matce tehdejšího majitele opočenského panství byl majetek konfiskován jako Židovce. Jerome Colloredo-Mannsfeld už v minulosti získal zpět zámek Dobříš na Příbramsku.

Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna.

Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Renesanční prvky ale zámku zůstaly. Nádvoří obklopené arkádami patří k nejkrásnějším projevům renesance u nás. 

V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě Benešových dekretů státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.

Zámek Opočno
Zdroj: Alexandra Mlejnková/ČTK