V Česku stále přibývá párů, které bez pomoci lékařů nemohou přivést na svět vlastní dítě, a musí využít možnosti asistované reprodukce. K jednomu z jejích milníků v tuzemských podmínkách došlo na den přesně před pětadvaceti lety – 5. ledna 1993 se v pražském Podolí narodilo první dítě ze zmrazeného embrya.
Před čtvrtstoletím se v Česku narodilo první dítě ze zmrazeného embrya
Lékařka Řezáčová: Po roce snah by měl pár vyhledat odborníky (zdroj: ČT24)
Prvenství patřilo zdravé holčičce o hmotnosti 3,54 kilogramu a délce 54 centimetrů, která se narodila v podolském Ústavu pro péči o matku a dítě. Matka dítěte se jedenáct let marně snažila otěhotnět. Po umělém oplodnění ve zkumavce byla embrya konzervována po sedm měsíců, dokud u ženy nenastalo léčebně ovlivněné příznivé stádium pro těhotenství. Jedno z rozmrazených embryí jí pak bylo implantováno. Těhotenství ženy proběhlo bez problémů.
„Vajíčko může být zmrazeno hned po jeho oplodnění a pak ve všech stádiích až do pětidenního embrya. Skladovat se mohou řadu let, my se snažíme, abychom do pěti let embrya vraceli k rodičům,“ dodává Jitka Řezáčová, vedoucí centra asistované reprodukce Ústavu pro matku a dítě Praha Podolí.
První byla Louisa
Podolské děvče, které právě v pátek 5. ledna slaví pětadvacetiny, je ale jen jednou z figur na dlouhé trase příběhu o početí s lékařskou asistencí. Možnosti umělého oplodnění světová věda rozvíjí už půlstoletí a zásadním objevem léčby neplodnosti bylo koncem 70. let oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy, tedy in vitro fertilizace (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, a následný přenos embrya do děložní dutiny (embryotransfer).
Narození prvního dítěte ze zkumavky, kterým se v roce 1978 stala Louisa Brownová, bylo impulsem pro vznik a rozvoj asistované reprodukce; v Česku se prvním „zkumavkovým“ dítětem stal chlapec, který se narodil v roce 1982 v Brně.
V případě matky Louisy Brownové stála za zkumavkovým oplodněním neprůchodnost vaječníků, jak ale dodává Řezáčová, většinové důvody jsou jinde. „Na straně žen je nejčastějším problémem porucha ovulace, kdy nedozrává vajíčko na vaječnících. Na straně mužů je to porucha spermiogramu, ať už je to počet, pohyblivost nebo patologický tvar spermií,“ uvádí příčiny, které k umělému oplodnění vedou.
- Problém s neplodností má v Česku pětina párů a asistovanou reprodukcí se narodí čtyři procenta dětí.
- V Česku nastal boom asistované reprodukce po roce 1989, v prvních letech po revoluci se ze „zkumavky“ rodilo ročně kolem 2000 dětí, v současnosti (k roku 2015) je to kolem 5000.
- O páry pečují odborníci ve 42 registrovaných centrech.
- Pojišťovny hradí neplodným párům tři či čtyři léčebné cykly. Záleží na počtu vložených embryí. Léčbu smí podstoupit žena od 18 let. Pojišťovny ji hradí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let.
- V poslední době stoupá také počet cizinek, které do ČR kvůli asistované reprodukci jezdí.
Zabránit rizikovým těhotenstvím
Důležitou a nezbytnou součástí komplexu léčby neplodnosti je kryokonzervace, což je zamrazení „přebytečných“, ale kvalitních oplozených oocytů (prvojader) a embryí. V programu IVF se většinou po hormonální stimulaci vaječníků získá větší počet vajíček.
Po jejich oplození se ženě do dělohy přenášejí obvykle jedno až dvě, maximálně tři embrya, jejichž další vývoj už pak pokračuje běžným způsobem. Nižší počet zaváděných embryí je podle Řezáčové dán tím, že umělé oplodnění se často pojilo s vícenásobným těhotenstvím, které je pro matku vždy rizikovější.
Zbylá embrya lze zamrazit a použít i později. Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které brání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Zamrazené zárodky se poté uchovávají při teplotě minus 196 stupňů Celsia v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem.
Při opačném postupu – rozmrazení – jsou embrya zahřívána, následně se dají do kultivačních boxů, kde se ověří jejich schopnost dalšího vývoje. Vedle embryí lze již snadno zmrazovat i spermie nebo neoplozená vajíčka.
Ne všechna embrya kryokonzervaci přežijí, přesto je však po rozmrazení 75 procent z nich vhodných k další kultivaci či transferu. Pravděpodobnost otěhotnění po přenosu embryí (kryoembryotransferu – KET) je obvykle jen o něco nižší než po přenosu čerstvých embryí.
Zmrazené zárodky se uchovávají i několik let. Stanice CNN například loni informovala, že v USA se v listopadu narodilo dítě z vůbec nejdéle zmrazeného embrya, které „u ledu“ strávilo 25 let.