Starému času zvoní hrana. Česko přivítalo rok 2018

Česká republika slaví konec starého a začátek nového roku. Jako tradičně se silvestr pojí se skupinovými výšlapy na české a moravské vrcholy, půlnoční mší na Hostýně a především s bujarými oslavami na horách a v městských ulicích.

PRAHA: Silvestrovské oslavy se v metropoli tradičně soustřeďují především na Staroměstské a Václavské náměstí a policisté posilují svou přítomnost v ulicích. Jenom městská policie nasadila v centru dvě stovky lidí, dění na mostech monitoruje speciální loď z Vltavy a služby posílila i státní policie. „Dá se předpokládat, že budou nejčastěji řešit drobné potyčky, které jsou spojené především s pitím alkoholu,“ dodává mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

Řady míst pražského centra se přitom týká zákaz pití alkoholu na veřejnosti, muži zákona ale mají být na sklonku roku shovívavější – i navzdory náročnější službě. „S městskou policií jsme dohodnuti, že tato vyhláška bude brána benevolentně,“ doplňuje mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. „Každý si může oslavit Nový rok a nemusí se bát, že by platil nějaké pokuty.“

V pohotovosti jsou také záchranáři. Přímo na Václavském náměstí odpoledne zaparkovali Golema, tedy kamion pro řešení hromadných neštěstí s patnáctkou zdravotníků. V oblasti je i pět zdravotnických posádek. Také na Staroměstském náměstí a v jeho okolí jsou mimořádně umístěny čtyři posádky rychlé zdravotnické pomoci.

Oslavy vítání nového roku v Praze pokračují i v pondělí, kdy se v 18 hodin z letenské pláně odpálí tradiční novoroční ohňostroj, tentokrát v národních barvách. Hlavním motivem je totiž sté výročí vzniku Československa.

Praha se chystá na novoroční ohňostroj. Vzpomene sto let Československa (zdroj: ČT24)

Přestože nevázané veselí na přelomu roků znali už staří Římané, současné bujaré silvestrovské oslavy představují relativně mladou záležitost. Popularitu si získaly teprve na konci 19. století, kdy zeslábl církevní vliv na rytmus roku, a podle historičky Valburgy Vavřinové silvestrovské večírky s tradicí ohňostroje i přípitku přineslo až vítání nového století – a roku 1900.

Oslava
Zdroj: ČT24/ČTK

 BRNO: Pokud pražské slavící přitahuje Václavské náměstí, v Brně každoročně míří tisícovky občanů a návštěvníků na náměstí Svobody – a totéž platí i letos. Pracovníci městských technických služeb už také v obavě před příliš bujarými oslavami zabezpečili černý časostroj (orloj), který před poškozením chrání černý vak.

Silvestrovské oslavy otevřela městská část Kohoutovice, když pro občany už v pět hodin uspořádala bezmála čtvrthodinový ohňostroj. O hodinu později obloha zazářila i nad Žebětínem. Novoroční městský ohňostroj Brno nepořádá.

OSTRAVA: Na silvestrovskou noc se připravila i populární Stodolní ulice, víc než šedesátka zdejších barů se ale otevírá spíš pro přespolní návštěvníky než pro ty místní. Mezi Ostravany totiž zdejší fenomén už pohasl a významnou část klientely letos tvoří Poláci; podle provozovatelů zdejších hotelů přišlo z Polska devadesát procent všech rezervací. Kvůli možným potyčkám jsou v pohotovosti policisté, na pořádek dohlížejí desítky členů pořádkové služby, kriminalistů i dopravních policistů.

Oslavy v krajích: Federální vzpomínání a ticho na Hostýně

VELKÁ JAVOŘINA: Tisíce Čechů a Slováků oslavily příchod nového roku u pomezní mohyly na hraniční hoře Velká Javořina v Bílých Karpatech. Setkání, při kterém zazněla československá hymna a vzplála vatra vzájemného přátelství, bylo letos výroční. Poprvé totiž proběhlo v čase dělení Československa před čtyřiadvaceti (respektive pětadvaceti) lety, kdy jeho účastníci demonstrovali i svůj smutek a vzdor z rozpadu společného státu.

JAVOŘICE: Jubilejní dvacátý silvestrovský výstup zažila vysočinská Javořice, nejvyšší vrch Českomoravské vrchoviny. Po poledni si zde připíjely na nový rok davy turistů z Vysočiny i Jihočeského kraje, koupí čtyřlístku navíc mohli přispět na handicapované spoluobčany.

KVILDA: V poledne oslavili nový rok obyvatelé a návštěvníci přechodu Bučina u šumavské Kvildy. Lidé z české i bavorské strany si na společné hranici podvanácté připili na šťastný nový rok a setkání se zúčastnili i ti, kteří museli české pohraničí opustit během německého odsunu. Za hraničním kamenem došlo také k jedinému silvestrovskému ohňostroji, který si obyvatelé Kvildy mohli dopřát – v českých národních parcích ho totiž zakazuje nový zákon.

K silvestrovským oslavám patří taky alkohol. Poslední den v roce se sice nejčastěji pije bílé víno a sekty, stále oblíbenější jsou ale i lihoviny. Češi za ně ročně utratí jedenáct miliard korun.

Protože Česko dlouhodobě patří k největším konzumentům alkoholu na světě a řadu let se objevuje v první desítce, odpovídají takovému umístění i výdaje. Za alkoholické nápoje Češi každý rok vydají tři a půl procenta své výplaty, což je v porovnání se zbytkem Evropy víc než dvojnásobek. Každý dospělý Čech pak ročně vypije 10,3 litru alkoholu, celosvětový průměr je o čtyři litry méně.

Šumivé víno
Zdroj: imago stock&people/ČTK

PŘEROV: Nedaleko centra Přerova naskákaly v plavkách i maškarních kostýmech do ledové Bečvy desítky otužilců. Během své tradiční recesistické show se s koncem letošního roku loučili před zraky Přerovanů, kteří jejich dovádění sledovali z okolních břehů a mostů. Memorial Františka Venclovského, prvního českého přemožitele kanálu La Manche, se letos konal už po osmačtyřicáté.

SV. HOSTÝN: Komorní oslavy přelomu časů bez petard a ohňostrojů nabízí bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně. Nejnavštěvovanější poutní místo v zemi pojme na pět tisíc věřících, kteří do Hostýnských vrchů přijížděli už v sobotu. To už byly také beznadějně obsazené desítky lůžek ve zdejších poutních domech.

Tradičním vrcholem oslav je slavnostní bohoslužba s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, která začíná v první vteřině roku 2018. „Ti, kteří se sem místo bujarého veselí přicházejí ztišit, prožijí oslavy radostněji a vstoupí požehnaně do nového roku,“ dodává správce zdejší farnosti Jiří Šolc.

Vydáno pod